Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: seznamy převést do wikikódu, typografie

Benešov
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′54″ s. š., 14°41′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	17 035 (2024)[1]
Rozloha	46,87 km²[2]
Nadmořská výška	368 m n. m.
PSČ	256 01
Počet domů	2 302 (2021)[3]
Počet částí obce	15
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	26
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Benešov Masarykovo nám. 100 256 01 Benešov u Prahy epodatelna@benesov-city.cz
Starosta	Ing. Jaroslav Hlavnička (Volba pro Benešov)
Oficiální web: www.benesov-city.cz
Benešov
Další údaje
Kód obce	529303
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov (německy Beneschau) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok. Žije zde přibližně 17 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stali Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka zdejší klášter vypálil, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

Husité ale klášter nezničili úplně. Benešov se pak stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad, když se roku 1451 právě v místním klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia, zástupce římské kurie. Jednalo se tehdy o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu také královna Johanka a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňovala české panstvo, vyzvala je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího, zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským, takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde roku 1475 zemřela.

V letech 1541–1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a v novorenesanční budově staré radnice začalo sídlit okresní hejtmanství a okresní soud, městská správa se přesunula do budovy současné radnice.^[4] Od roku 1871 prochází městem železniční trať Praha – České Budějovice.

Po vzniku republiky byl v sobotu 21. prosince 1918 kolem poledne na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. Byla to jeho poslední zastávka na cestě domů.^[5] Benešov byl okresním městem, v němž byl umístěn pěší pluk č. 48 a působila zde mj. okresní nemocnice, městské muzeum, dva biografy (Helios a Sokol), pět peněžních ústavů nebo tři hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta). K roku 1932 existovaly továrny: na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, na knoflíky Fluss, na kůže Herschmann, na obuv Holzer a na poživatiny Sagosa. Dále např. státní pivovar, dva lihovary a pět likérek, tři cihelny a státní žulové a syenitové lomy.^[6]

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.^[7] Po válce se součástí města stala dosud samostatná obec Konopiště a ty vesnice, které nyní tvoří katastrální území Benešov u Prahy, a v roce 1980 ještě další, z nichž některé se v roce 1990 opět osamostatnily.

Politický vývoj po nástupu demokracie v roce 1990

Do prvních svobodných voleb po létech totality v roce 1990 šlo v Benešově jednak masové hnutí Občanské fórum (OF), z přežívajících stran nereformovaní komunisté a reformovaní lidovci, z nových subjektů Strana zelených. Zvítězilo OF, které obsadilo post starosty (Ing. Mojmír Chromý), Zelení získali větší množství hlasů, které jim umožnilo obsadit post místostarostky. V dalším období však jejich popularita zcela klesla.

V dalším volebním období se OF v Benešově, stejně jako v celém státě rozdělilo na Občanskou demokratickou stranu (ODS pod benešovským vedením Ing. Vlasty Chromé), Občanskou demokratickou alianci (ODA) a Občanské hnutí (OH), ve kterém v Benešově figurovaly zejména kulturní osobnosti (PhDr. Jiří Tywoniak, Mgr. Tomáš Fassati nebo MUDr. Ivan Mertl).

Postupně nabývala na významu sociální demokracie (ČSSD), v níž dominovaly zejména osobnosti Doc. Ing. Votruby nebo Jaroslava Durase (místostarostou na přelomu století).

Po smrti starosty Chromého počátkem nového století došlo při volbě nového starosty v ODS k rozkolu, po kterém převzal vedení Ing. Petr Kouba. Významným členem ODS byl dlouhodobý místostarosta Jiří Jandač. Rozkol vedl mimo jiné k tomu, že se do dalších městských voleb začala formovat nepolitická seskupení typu "Volba pro město Benešov" (Ing. Jaroslav Hlavnička, Tomáš Podhola) ad. Těm se společně s ODS (Ing. Roman Tichovský) opakovaně dařilo tvořit stabilní vedení městské radnice. Celkově však v zemi narůstalo politické napětí, které vedlo ke vzniku hnutí Milion chvilek ro svobodu a masovým shromážděním. Zaktivizovali si i Benešané ve vlastní aktivní skupině, v níž figurovali zejména Tomáš Novák, Tomáš Podhola nebo Jana Cechová.

Obdobnou koalici se podařilo vytvořit i po volbách roku 2014, kdy Benešov stejně jako celá republika zaznamenal silný nástup nového politického hnutí s názvem ANO. Tím vyřadily z účasti v Městské radě v té době dva silné politické subjekty – ČSSD a ANO. Tyto strany se však nesmířily s postavením v opozici a za pomoci benešovských komunistů a přeběhlých zastupitelů udělaly v lednu 2016 na radnici převrat. Nejvýraznější zastupitelkou opozice s v tu chvíli stala Jana Čechová. Radikální kroky s převratem spojené však obyvatelstvo města nepřijalo, ve volbách po dvou letech (2018) postavilo ČSSD s ANO do pozice silně menšinové marginální opozice. Na radnici se tak vrátilo původní vedení (Hlavnička, Tichovský, Zahradníček). V následujících volbách (2022) obyvatelé města svou podporu tomuto vedení radnice přesvědčivě potvrdili. ČSSD získala jen jedno křeslo zastupitele a komunisté byli po létech klesajících preferencí zcela vyřazeni.

Podobně jako v celé republice začala v Benešově získávat hlasy nová strana Pirátů, které se podařilo proniknout i do vládnoucí koalice a obsadit místo v Městské radě.

Po roce 1990 je politický vývoj Benešova podrobně dokumentován zpravodajstvím týdeníku JISKRA. Po zrušení jeho papírové verze pak na webu stejného názvu (přibližně do roku 2020 https://www.jiskra-benesov.cz/). Souběžně vývoj zaznamenal také Benešovský deník. Dění těsně po sametové revoluci byla věnována konference připravená roku 2009 okresním archívem, který z tohoto fóra historiků uložil množství shromážděné dokumentace.

Dalším zdrojem informací o politickém vývoji v Benešově je sborník článků historika PhDr. Ericha Rennera s názvem "Proč to píšu".^[8]

Členění města a správní území

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:

• Benešov u Prahy (na pravém břehu Konopišťského potoka): centrum a místní části Baba, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice;
• Úročnice (na levém břehu Konopišťského potoka): místní části Úročnice, Buková Lhota a Vidlákova Lhota.

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byly součástí města i Benice, Chlístov, Chrášťany a Václavice.^[9]

Benešov byl dříve sídlem okresního úřadu, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 51 obcí. Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov^[10]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
• 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
• 1939 země česká, oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov^[11]
• 1942 země česká, oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov^[12]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov^[13]
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov^[14]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rada a zastupitelstvo

Složení zastupitelstva 2018–2022

• Volba pro Benešov: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Zdeněk Zahradníček, Petr Jandač, Karel Navrátil, Igor Chromý, Petra Kuchařová, Jan Hrachovský
• ČSSD: Ing. Jindřich Bulan
• ANO: Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jiří Švadlena
• ODS: Pavel Pavlík, Jaroslav Roll, Roman Tichovský
• STAN s podporou KDU-ČSL: Luboš Balata, Jana Čechová
• Česká pirátská strana s podporou Zelení: Daniel Netušil, Radek Klempera
• KSČM: Michal Budlovský

Složení zastupitelstva (23 mandátů)

Zdroj: >Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.  čítajte viac o Benešov Navigace: Benešov > %C4%8C%C3%A1sti_Bene%C5%A1ova .D%C4%9Bjiny_Bene%C5%A1ova .Doprava_v_Bene%C5%A1ov%C4%9B .Kultura_v_Bene%C5%A1ov%C4%9B .Lid%C3%A9_z_Bene%C5%A1ova .Organizace_v_Bene%C5%A1ov%C4%9B .P%C5%99%C3%ADroda_v_Bene%C5%A1ov%C4%9B .Seznamy_k_Bene%C5%A1ovu .Sport_v_Bene%C5%A1ov%C4%9B .Stavby_v_Bene%C5%A1ov%C4%9B . čítajte viac na tomto odkaze: Benešov  .......... Příbuzné výrazy : Hladanie1.......................................  Nové výrazy v kategórii: Benešov Správní obvod obce s rozšířenou působností Benešov Updating...x Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia. Copyright.sk © 2024