A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Ľudovít Okánik | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1926 | |
| Starosta Bratislavy | |
| Ve funkci: 1923 – 1930 | |
| Předchůdce | Emerich Zimmer |
| Nástupce | Vladimír Krno |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SĽS HSĽS |
| Narození | 15. srpna 1869 Skalica  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. března 1944 (ve věku 74 let) Bratislava  Slovensko |
| Profese | politik |
| Náboženství | katolicismus |
| Commons | Ľudovít Okánik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ľudovít Okánik (15. srpna 1869 Skalica – 21. března 1944 Bratislava) byl slovenský a československý římskokatolický kněz, politik, člen Slovenské ľudové strany (později Hlinkova slovenská ľudová strana), poslanec a senátor, starosta Bratislavy.
Život
Studoval na střední škole v Skalici a Ostřihomi. Pak prošel studiem teologie v Ostřihomi a na univerzitě v Budapešti. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze. Učil němčinu na učitelském semináři v Ostřihomi. Byl kaplanem ostřihomské kapituly a od roku 1899 farářem v rodné Skalici. Zabýval se náboženskou publicistikou, například: Narodenie Pána (1900), Víťazstvo Mesiáša (1901), Príchod Spasiteľa (1902), Štedrý večer (1903), Dedinský kovár (1907), Vianoce dietok (1914), Mária zvíťazila (1919), Katolíckym Slovákom (1920) či Katolíckym Slovákom v Amerike (1920). Vydal studii o kanonickém právu, byl redaktorem týdeníku Esztergom.[1]
Zasedal v Revolučním národním shromáždění.[2] Zasedal zde za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Mandátu poslance se vzdal v lednu 1919. Byl povoláním děkanem.[3]
Roku 1919 spoluzakládal Slovenské ľudové noviny a roku 1940 Katolické noviny. V letech 1919-1920 byl županem Nitranské župy. Od roku 1921 působil jako kanovník kapituly u svatého Martina v Bratislavě. V letech 1930-1939 byl bratislavským farářem u svatého Martina.[1] V letech 1923-1930 byl starostou Bratislavy.[4]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění, ale nezískal pro výkon své funkce souhlas příslušného katolického biskupa a na post senátora tak musel roku 1926 rezignovat. V senátu ho nahradil Milutin Križko. Ľudovít Okánik byl orientován pročeskoslovensky.[5][6][7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b ThDr. Ľudovít Okánik - nitriansky župan . nitra-slovensko.eu . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-16. (slovensky)
- ↑ Ľudovít Okánik . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. (česky)
- ↑ Richtári Bratislavy . bratislava.sk . Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 834. (česky)
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. (česky)
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 75. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ľudovít Okánik na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ľudovít Okánik
- Ľudovít Okánik v Revolučním národním shromáždění roku 1918
Autoritní data  |
|
|---|
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
