A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
škrob | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 9005-25-8 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Škrob (amylum) je makromolekulární látka (konkrétně směs polysacharidů glukanů) syntetizovaná rostlinami. Je to bílý prášek bez chuti a vůně, nerozpustný ve studené vodě. Jedná se o konečný produkt fotosyntézy rostlin.
Chemické vlastnosti
Škrob je polysacharid se vzorcem (C6H10O5)n složený z dvou různých polysacharidů: amylózy a amylopektinu, tvořených několika tisíci až desetitisíci molekul glukózy. Škrob kromě glukózy obsahuje v malém množství lipidy, proteiny a zhruba 25–35 % vody.
Škrob není alkoholicky zkvasitelný, teprve enzymaticky pomocí enzymu amylázy (v trávicí soustavě živočichů včetně člověka) se odbourává na zkvasitelné sacharidy. Zahříváním škrobu s vodou se tvoří škrobový maz, jeho hydrolýzou vzniká škrobový sirup, škrobový cukr a glukóza. Pražením škrobu se tvoří dextrin. Důkaz škrobu v neznámé látce se provádí roztokem jódu, jehož přítomnost prozrazuje modrofialové zbarvení. K tomuto jevu dochází, protože velikost dutiny šroubovice amylózy odpovídá velikosti molekuly jódu I2 se kterou tvoří barevný komplex.[1]
Zdroje a využití
Jedná se o polysacharid s funkcí zásobní látky. Ukládá se procesem asimilací v zásobních orgánech (hlízách, kořenech) a v plodech rostlin (semenech kukuřice, pšenice, rýže a dalších) ve formě škrobových zrn. Zvláště bohaté na škrob jsou brambory, banány, obilniny a tapioka. Podle surovin, ze kterých je vyroben, rozeznáváme škrob bramborový, kukuřičný, pšeničný, rýžový a jiné. Získávání škrobu je mechanické – surovina je rozdrcena a škrob je z ní získán vypíráním.
Škrob se používá například v potravinářství, v kvasném průmyslu, ve farmacii, k výrobě lepidel[2][3][4], nátěrů a apretur a pro výrobu škrobových derivátů.
Základní rostliny | Škrobnatost (obsah škrobu v %) v sušině[5] |
---|---|
Hrách | 40 |
Ječmen | 75 |
Brambory | 82 |
Kukuřice | 71 |
Maniok | 77 |
Rýže | 89 |
Žito | 72 |
Čirok | 74 |
Batáty | 72 |
Pšenice | 74 |
Odkazy
Reference
- ↑ SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Škrob – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu . . Dostupné online. (česky)
- ↑ Bevedo.cz . . Dostupné online.
- ↑ ELUC. eluc.kr-olomoucky.cz . . Dostupné online.
- ↑ Průmyslová lepidla. Site Name, i.e. Moz . . Dostupné online.
- ↑ Artikel Starch und Starch, Composition. In: Hans Zoebelein (Hrsg.): Dictionary of Renewable Ressources. 2. Auflage, Wiley-VCH, Weinheim und New York 1996; Seiten 265-266, 267. ISBN 3-527-30114-3.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu škrob na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.