Štefánikova hvězdárna
Štefánikova hvězdárna od západu
Alternativní názvy	Petřínská hvězdárna
Pojmenováno po	Milanu Rastislavu Štefánikovi
Organizace	Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Kód observatoře	541
Místo	Praha 1 a Hradčany
Stát	Česko
Souřadnice	50°4′52,3″ s. š., 14°23′53,6″ v. d.
Nadmořská výška	321 m n. m.
Založena	1928
Webová stránka	http://www.observatory.cz/
Hlavní kontraktoři	Česká astronomická společnost
Kód památky	39799/1-1032 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefánikova hvězdárna od jihu

Socha Milana Rastislava Štefánika před slunečními hodinami u vchodu

Štefánikova hvězdárna v Praze je hvězdárna na vrchu Petříně v nejjižnějším cípu Hradčan, určená široké veřejnosti a sloužící především popularizaci astronomie. Byla zprovozněna v roce 1928.

Hvězdárna má adresu Strahovská 205 a je otevřena každý den v týdnu kromě pondělí, od října do března ve večerních hodinách (pozorování planet i objektů hlubokého vesmíru), od dubna do září i odpoledne (pozorování Slunce aj.) – o víkendech a v létě pak celý den. Pro veřejnost pořádá řadu přednášek i výstav. Menší odborná knihovna v přízemí budovy již není aktualizována a již není veřejnosti přístupná. Mládež se může účastnit astronomického kroužku, starší zájemci pak dvouletého astronomického kurzu.

Historie

Záměr zřídit v Praze nebo v blízkosti Prahy lidovou hvězdárnu přístupnou členům a hostům schválila Česká astronomická společnost jako druhý bod svých stanov již při svém vzniku. Finanční situace společnosti a chybějící úřední povolení ale neumožňovaly v realizaci záměru pokračovat. Jako provizorní pozorovací stanoviště v letech 1920–1922 sloužila umělá jeskyně v dnešních Havlíčkových sadech.^[1][2] V té době ale již existoval název budoucí hvězdárny. Na návrh dr. Hraše bylo po tragické smrti astronoma a politika Milana Rastisava Štefánika vybráno právě jeho jméno.^[2]

Činovníci České astronomické společnosti v té době jednali s magistrátem Prahy o vybudování hvězdárny. Z uvažované výstavby na Petříně v této době ještě sešlo. Na návrh Správy technického musea měla být hvězdárna součástí nové budovy na Letné: dle studie z roku 1925 budově muzea dominovala věž s kopulí. I z tohoto záměru postupně sešlo. V roce 1926 byl vybrán náhradní pozemek v Riegrových sadech. Také tento záměr nebyl realizován, neboť nová budova Sokola na témže místě by významným způsobem bránila pozorování. V této době byly dalekohledy umístěny v Astronomické věži v Klementinu, odkud se také pozorovalo.^[2][1]

K posunu došlo v roce 1927, kdy se podařilo najít vhodný pozemek. Byl jím obecní domek č.p. 205 a přilehlý pozemek u Hladové zdi. Ještě téhož roku v říjnu byla započata stavba hvězdárny dle návrhu Václava Veselíka a slavnostně byla otevřena 24. června 1928.^[3][1]Již v dubnu byl oficiálně schválen název Lidová hvězdárna Štefánikova a sídlo společnosti bylo přeneseno sem.^[2] Pro veřejnost byla, zatím jen s hlavní kopulí, zpřístupněna v květnu 1929. Stavebně byla dokončena ještě o rok později, kdy byly dostavěny zbývající dvě kopule. V pilíři hlavního dalekohledu jsou uloženy urny Jaroslava Štycha a Karla Anděla – českých astronomů, kteří měli hlavní podíl na vybudování této hvězdárny.^[4]

V sedmdesátých letech 20. století prošla velkou rekonstrukcí. Od roku 1979 je hvězdárna součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.^[5] Kromě této hvězdárny patří do této organizace i Planetárium Praha, Hvězdárna Ďáblice a společné pracoviště s Hvězdárnou a planetáriem České Budějovice – Koperníkova kopule na Hvězdárně Kleť.

Dalekohledy

• hlavní kopule: Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) – dva refraktory s průměry 180 mm a 200 mm (vyroben 1905–1907, v letech 2022–2023 v rekonstrukci)
• západní kopule: Zeissův Maksutov-Cassegrain – reflektor s průměrem zrcadla 370 mm (vyrobený 1967 pro Varšavu)^[3]
• východní kopule: MEADE LX200 16" – moderní reflektor Ritchey-Chrétien s průměrem zrcadla 406 mm
• pozorovací domeček: Zeissův Hledač komet – refraktor s průměrem 200 mm (r. v. 1921)

Odkazy

Reference

Literatura

• Lidová hvězdárna Štefánikova v Praze. Příprava vydání Josef Kunský, Josef Štorek. Praha: s.n., . Dostupné online. Stručný průvodce petřínskou hvězdárnou a výčet toho, co lze pozorovat prostřednictvím jejích dalekohledů.. 
• SLOUKA, Hubert. Lidová hvězdárna na Petříně. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 187–191.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefánikova hvězdárna na Wikimedia Commons
• Domovská stránka Štefánikovy hvězdárny v Praze

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.