A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Žírná buňka (též mastocyt nebo heparinocyt) je buňka vyskytující se v různých tkáních, ale nejčastěji v kůži a v trávicí soustavě. Má zde podobnou funkci jako bazofilní granulocyt v krvi,[1] tzn. obsahuje množství zrnitých váčků (granul) obsahujících heparin a histamin. Podobně jako krevní buňky vznikají z hematopoetické kmenové buňky, ale na rozdíl od červených či bílých krvinek zůstávají natrvalo v tkáni.[2] Žírné buňky dosahují 20-30 μm a jsou oválné nebo kulovité.[3]
Jsou schopné ze svých vnitrobuněčných váčků za jistých okolností uvolňovat heparin a histamin. První z látek brání srážení krve, histamin má význam při vzniku alergické reakce.[3] Když přijde žírná buňka do styku s antigenem (např. pylové zrno nebo mnohobuněčný parazit), naváže se prostřednictvím Fc fragmentu molekuly imunoglobulinové protilátky (IgE) na povrch těchto antigenů a vylije obsah svých váčků.[4] K aktivaci žírné buňky může dojít ale i alternativními způsoby, například kontaktem s bakteriální DNA zprostředkovaným Toll-like receptory.
Reference
- ↑ Lidská imunita . Azrael . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-23.
- ↑ Mast cells . MeSH. Dostupné online.
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.zoologie.upol.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ HENEBERG, P. Žírná buňka: už ne jen Mr. Hyde. Živa. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu žírná buňka na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
