Železniční doprava v IDS JMK
Elektrická jednotka řady 530 v Letovicích
Stát	Česko Česko
Město	Brno a Jihomoravský kraj
Provozovatel	ARRIVA vlaky, České dráhy, ÖBB, RegioJet, ZSSK
Součást IDS	Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Zahájení provozu	2004
Trakce	Elektrická, dieslová
Infrastruktura
Rozchod koleje	1 435 mm (normální)
Napětí	25 kV 50 Hz AC
Provoz
Počet linek	27
Mapa sítě
Schéma železničních linek v IDS JMK k 10. prosinci 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příměstská a regionální železniční doprava v Jihomoravském kraji je plně začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a tvoří jeho páteř. Kromě Jihomoravského kraje zajíždějí vlakové linky IDS JMK i do vybraných měst a obcí v okolních krajích (Březová nad Svitavou, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nezamyslice, Uherské Hradiště), na Slovensko (Myjava) a do Rakouska (Retz). V březnu 2024 bylo v provozu 18 linek osobních vlaků a devět linek rychlíků a spěšných vlaků. Majoritním dopravcem jsou České dráhy.

Historie

Příměstská doprava v okolí Brna před vznikem IDS JMK

Příměstská a regionální železniční doprava existovala v Jihomoravském kraji i před 1. lednem 2004. Ve vlacích ale platil pouze tarif Českých drah jakožto jejich provozovatele a intervaly mezi spoji nebyly nijak pravidelné, což se změnilo až se vznikem IDS JMK.

Nástup integrované dopravy

Dne 1. ledna 2004 byl zahájen provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Jeho účelem bylo zavést pravidelnou dopravu do všech krajských měst i obcí, sjednotit tarify jednotlivých dopravců a pomocí jednotného jízdního dokladu platného na všech linkách zjednodušit cestování. Nejdůležitější součástí systému se stala železnice, na kterou ve významných přestupních uzlech navazují jednotlivé regionální autobusové linky.

V první etapě (od 1. ledna 2004) byl IDS JMK zřízen v oblasti přibližně mezi Velkou Bíteší, Tišnovem, Blanskem, Vyškovem a Brnem. V následujících letech se IDS rozšiřoval i do dalších oblastí. V polovině roku 2010 se rozšířil na Znojemsko, kde pokryto posledních 163 obcí. Od té doby funguje IDS JMK na celém území Jihomoravského kraje. V březnu 2014 byla železniční linka S91 prodloužena na slovenské území do Myjavy, od 12. prosince 2019 je možné cestovat vlakovou linkou S82 s jízdenkami IDS JMK mezi Znojmem a rakouským městem Retz. Poslední rozšíření proběhlo na začátku roku 2020, kdy byly do systému začleněny železniční tratě v okolí Uherského Hradiště.

Integrace vlakových linek

Již od počátku byly do tohoto projektu zapojeny osobní vlaky jezdící v zaintegrované oblasti (rychlíky byly zahrnuty až později). Jednotlivé spoje nekončily v poslední stanici zaintegrovaného území, ale pokračovaly do konečné stanice již bez označení IDS JMK. Novinkou bylo zavedení pravidelných intervalů mezi spoji na hlavních tratích (směr Blansko a Tišnov, později i na ostatních tratích). Označovače jízdenek byly, na rozdíl od ostatních druhů dopravy v IDS (autobusy, trolejbusy, tramvaje), instalovány na nástupištích, nikoliv ve vozidlech.

Vlakové linky jsou od zahájení provozu IDS označeny písmenem S (zřejmě z německého S-Bahn) a čísla. Pro odbočné linky z hlavních linek byly zaveden systém, kdy tato odbočná linka má stejné označení jako linka hlavní s doplněnou druhou číslicí (hlavní linka S4 ⇒ odbočná linka S41). Po zapojení rychlíků do IDS se pro jejich označení používá stejný systém, pouze písmeno S je nahrazeno písmenem R. Rychlíkové linky do roku 2016 nesly shodné číslo s linkou osobních vlaků, která po dané trati jezdila (linka R4 byla v provozu po trati linky S4). Z důvodu celostátního sjednocení číslování rychlíkových linek v Česku byly rychlíkové linky IDS JMK k 11. prosinci 2016 přečíslovány a jejich označení již tak nesouvisí s číslem linky osobních vlaků.^[1]

Do IDS JMK není začleněna trať Břeclav – Lednice, kde jezdí pouze turistické historické vlaky v letní sezóně. V souvislosti s rozšiřování IDS JMK byl zastaven osobní provoz na dvou regionálních drahách, jejichž cestující převzaly lépe směrované autobusové linky. Jedná se o tratě Vranovice – Pohořelice (provoz ukončen 12. prosince 2008)^[2] a Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov – Hevlín (provoz ukončen 30. června 2010).^[3]. Od 1. července 2023 byl kvůli malému zájmu cestujících přerušen provoz vlaků mezi Boskovicemi a Velkými Opatovicemi.^[4]

Výluky na brněnském hlavním nádraží

Po roce 2010 došlo ke třem velkým železničním výlukám (2013,^[5] 2017,^[6] 2018–2019^[7]), kdy byla částečně uzavřena stanice Brno hlavní nádraží, nebo tratě ústící do ní. Vlakové linky IDS JMK, vedoucí přes tuto centrální stanici, i dálkové linky tak byly dočasně přesměrovány nebo ukončeny na jiných brněnských nádražích, včetně nákladní stanice Brno dolní nádraží, která byla provizorně upravena i pro osobní dopravu. Při výluce v letech 2018–2019 byla zřízena nová vlaková linka S33.

Soukromí dopravci

Jihomoravský kraj chystal od roku 2016 otevření části výkonů pro vítězného dopravce v připravovaném výběrovém řízení, v první fázi mělo jít o linky S6 a R6 z Brna směrem na Kyjov a dále, které tvoří celkem 18 % výkonů osobní dopravy v kraji.^[8] Liberalizace trhu krajské železniční dopravy však byla odložena. Teprve v prosinci 2024 dopravce ARRIVA vlaky převezme provoz na linkách S8, S52 a S91. Dopravce zvítězil ve výběrovém řízení Jihomoravského kraje, kde nabídl nižší cenu a porazil tak České dráhy. Arriva na tyto linky nasadí 13 motorových jednotek Stadler GTW.^[9]

Modernizace infraskruktury

V roce 2018 byla zahájena obnova a elektrifikace dlouho nevyužívané trati Hrušovany u Brna – Židlochovice.^[10] Pravidelný provoz osobních vlaků linky S3 na zrekonstruované trati byl zahájen 15. prosince 2019, čtyřicet let po ukončení osobní dopravy v roce 1979.^[11] 12. prosince 2020 byl zahájen provoz na modernizované trati z Šakvic do Hustopečí u Brna, která byla rovněž elektrifikována.^[12] Počínaje tímto datem končí vlaky linky S3 střídavě v Hustopečích a Židlochovicích.

Od roku 2020 probíhá elektrifikace a modernizace trati z Brna do Zastávky u Brna. V rámci první etapy byly v prosinci 2021 zprovozněny nové zastávky v Brně-Starém Lískovci a Ostopovicích. Druhá etapa, která zahrnuje také zdvoukolejnění úseku ze Střelic do Zastávky u Brna, bude ukončena v prosinci 2024.^[13] Další připravovanou stavbou je Boskovická spojka, která umožní vedení přímých osobních vlaků z Brna do Boskovic bez nutnosti přestupu ve Skalici nad Svitavou. Zahájení výstavby je plánováno na rok 2025.^[14]

Vozový park

Prvními příměstskými vozidly v Brně se staly dvě prototypové elektrické jednotky řady SM 488.0 (nyní řady 560), které byly vyrobeny v roce 1966. Sériová výroba následovala v letech 1970 a 1971. Do Brna bylo dodáno celkem 9 jednotek, které jezdily na jediné elektrifikované brněnské trati ve směru Žďár nad Sázavou – Břeclav. Ostatní tratě vedoucí přes Brno byly obsluhovány motorovými vozy a vlaky taženými motorovými lokomotivami. V 90. letech 20. století došlo k elektrifikaci trati z Brna do České Třebové, která se stala součástí prvního železničního koridoru. Nedostatek elektrických jednotek znamenal nástup souprav tvořených lokomotivami řady 242 a osobními vozy Bdmtee.

Na konci roku 2017 se Jihomoravský kraj rozhodl pořídit, s pomocí fondů Evropské unie, do svého vlastnictví nové elektrické jednotky, které by zajistily provoz na nejvytíženějších linkách S2 a S3.^[15] Celkem 37 vlakových jednotek Moravia z typové řady RegioPanter výrobce Škoda za 6,5 miliardy uváděly České dráhy provozu v letech 2022 a 2023. Kromě linek S2 a S3 jezdí i na linkách S51 z Šakvic do Břeclavi a na S9 z Břeclavi do Hodonína.^[16] České dráhy budou na základě smlouvy uzavřené s Jihomoravským krajem v květnu 2024 jednotky provozovat minimálně do roku 2034.^[17]

V úseku Brno hlavní nádraží – Střelice (linka S4) vozí od konce dubna 2024 cestující elektrické jednotky RegioPanter Českých drah. Od prosince 2024, kdy bude dokončena elektrifikace trati do Zastávky u Brna, budou tyto jednotky zajíždět až do Zastávky.^[18] Jednotky RegioPanter budou od roku 2025 nasazeny také na osobní vlaky z Břeclavi do Přerova (linka S9), kde nahradí klasické soupravy s lokomotivou a osobními vozy.^[19]

Na neelektrifikovaných tratích zajišťují provoz starší motorové jednotky a vozy řad 810, 814, 842 a 854 s přípojnými vozy Bdtn a ABfbrdtn. Na linkách S4 a S6 jezdí také soupravy tvořené lokomotivou 754 a vozy Bdmtee. Od 15. prosince 2024 je doplní motorové vozy řady 843 s přípojnými vozy Btn a řídícími vozy Bftn, které nahradí dosluhující řadu 854.^[20] Od stejného data bude společnost ARRIVA vlaky provozovat na linkách S8, S52 a S91 nízkopodlažní motorové jednotky Stadler GTW 2/6.

V roce 2025 plánuje Jihomoravský kraj vypsat výběrové řízení na dopravce, který bude nejdříve od roku 2028 provozovat linky S4, S6, S21, S41, S61 a R56. Jednou z podmínek soutěže bude pořízení nových hybridních (bateriových) jednotek.^[21]

Místní vlakové linky

Linka S2

Linka S2 patří k páteřním vlakovým linkám IDS. Vznikla již na počátku projektu 1. ledna 2004, označení S2 bylo použito pro vlaky mezi Brnem a Blanskem. Již od této doby byl na lince zaveden taktový jízdní řád. V roce 2005 zanikla krátká linka S7, která byla nahrazena prodloužením linky S2 do Chrlic. V souvislosti s rozšiřováním IDS byla linka S2 postupně prodloužena do Křenovic na jednom konci a do Letovic na konci druhém. V roce 2011 byla začleněna i trasa z Letovic do Březové nad Svitavou, do té doby obsluhovaná linkou S22. Od roku 2013 jsou na lince přidány posilové spoje Brno hlavní nádraží – Blansko. Je vedena po tratích Brno–Přerov (Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží) a Brno – Česká Třebová (Brno hlavní nádraží – Letovice). Od prosince 2019 je trasa z Letovic do Březové nad Svitavou opět vedená samostatně jako linka S22.

Právě na lince S2 byly od jejího vzniku jako první zaintegrovány některé vybrané rychlíky (v úseku Brno – Blansko), ačkoliv nebyly označeny jako samostatná linka R2.

Od zprovoznění linky byla vozba zajišťována elektrickými jednotkami řady 560, které na několika vlacích doplňovaly elektrické lokomotivy řady 242 nebo 210 ve spojení s vozy Bdmtee. Díky úbytku provozuschopných jednotek řady 560 jezdily na části vlaků od září 2013 vratné soupravy s řídícími vozy Bfhpvee, vloženými vozy Bdmtee a upravenými lokomotivami řady 242, které jsou vybaveny vlakovou linkou WTB. Na vložených spojích do Blanska a později i do Rájce-Jestřebí jezdily motorová jednotky řady 814.2. Od roku 2023 jsou na všech spojích nasazeny nové krajské jednotky RegioPanter Moravia.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
• od 1. ledna 2005: Chrlice – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
• od 1. září 2005: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Blansko-Dolní Lhota
• od 4. března 2007: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice
• od 11. prosince 2011: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice – Březová nad Svitavou
• od 15. prosince 2019: Křenovice horní nádraží – Brno hlavní nádraží – Adamov – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice

Linka S21

Číslem S21 byly na jaře 2007 označeny vlaky spojující Skalici nad Svitavou (linka S2) a Jevíčko. Při začlenění tratě do IDS JMK byla zrušena zastávka Světlá, která se nachází poměrně daleko od obce uprostřed polí. V souvislosti s optimalizací dopravy v Pardubickém kraji byl v prosinci 2011 zastaven provoz vlaků na trati 262 mezi Velkými Opatovicemi a Moravskou Třebovou, linka S21 tedy přestala obsluhovat nádraží v Jevíčku, které se nachází mimo intravilán města.^[22]

Na lince jsou nasazovány motorové jednotky řady 814, které zde v září 2012 vystřídaly starší motorové vozy řady 810.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 4. března 2007: Skalice nad Svitavou – Boskovice – Velké Opatovice – Jevíčko
• od 11. prosince 2011: Skalice nad Svitavou – Boskovice – Velké Opatovice
• od 1. července 2023: Skalice nad Svitavou – Boskovice

Linka S22

Linka S22 byla a opět je prodloužením linky S2. Navazovala na ni v Letovicích a pokračovala dále po trati Brno – Česká Třebová až na hranice kraje. Vznikla při rozšiřování IDS JMK na Boskovicko na jaře 2007. V roce 2011 byla nahrazena prodlouženou linkou S2. Od prosince 2019 je opět v provozu.

Jezdily zde vlaky tažené lokomotivami řady 363 ve spojení s vozy Bdmtee a motorové jednotky řady 814.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• 4. března 2007 – 10. prosince 2011: Letovice – Březová nad Svitavou
• od 15. prosince 2019: Letovice – Březová nad Svitavou

Linka S3

Vznik linky S3 je datován se vznikem samotného IDS JMK 1. ledna 2004, kdy byly takto označeny vlaky na tratích Břeclav–Brno a trati Brno – Havlíčkův Brod mezi Modřicemi a Tišnovem. Postupně s rozšiřováním IDS byla linka několikrát prodloužena do trasy Břeclav – Níhov. V prosinci 2019 byla do linky zahrnuta i znovu zprovozněná odbočka do Židlochovic, kam část vlaků ze stanice Hrušovany u Brna zajíždí a končí zde, ostatní zajíždí přes Šakvice do Hustopečí u Brna^[23].

Na lince S3 byly nasazovány především lokomotivy řady 242 s vozy Bdmtee. Dále zde byly turnusovány lokomotivy řady 263. Motorové jednotky řady 814.2 a motorové vozy řady 842 ve spojení s vozem Bdtn zajišťovaly provoz posilových vlaků Hrušovany u Brna – Tišnov. Od roku 2023 jsou na všech spojích nasazeny nové krajské jednotky RegioPanter Moravia.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Modřice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov
• od 1. ledna 2005: Modřice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 1. září 2005: Popovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 1. září 2006: Vranovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 14. prosince 2008: Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 15. prosince 2019: Břeclav – Zaječí – Šakvice – Vranovice – /(Židlochovice) – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 13. prosince 2020: Hustopeče u Brna – Šakvice – Vranovice – /(Židlochovice) – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Níhov
• od 1. července 2023: Hustopeče u Brna – Šakvice – Vranovice – /(Židlochovice) – Brno hlavní nádraží – Brno-Královo Pole – Kuřim – Tišnov – Křižanov

Linka S31

Linka S31 byla zavedena v roce 2005 v trase Tišnov (linka S3) – Nedvědice (trať Žďár nad Sázavou – Tišnov). V roce 2014 byla prodloužena do Rovného-Divišova.

Do roku 2008 byl provozovány na lince S31 především lokomotivy řady 714 s přívěsnými vozy Btax a BDtax, jejichž pozici postupně převzaly motorové jednotky řady 814.2. Spěšný vlak Pernštejn s osobními vozy Bdmtee je veden lokomotivou řady 750.7, občas však místo ní na čele vlaku vyráží lokomotiva řady 754.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2005: Tišnov – Nedvědice
• od 1. července 2014: Tišnov – Nedvědice – Bystřice nad Pernštejnem – Rovné-Divišov

Linka S4

Jako S4 byly označeny vlakové spoje z Brna po trati směrem na Jihlavu 1. ledna 2004. Zaintegrovaný úsek sahal nejdříve pouze do Omic, později byl postupně prodloužen do Náměště nad Oslavou, celá trasa je vedena po trati Brno–Jihlava. Probíhá elektrifikace této jednokolejné tratě.

Dopravu vlaků zajišťuje velké množství motorových lokomotiv i vozů, především řady 842 a 854 s přívěsnými vozy Bdtn, Bmx či řídícími vozy ABfbrdtn. Jeden pár vlaků je dopravován lokomotivou řady 754 s osobními vozy BDsee a Bdmteeo. Do roku 2012 byly na lince S4 provozovány také motorové vozy řady 850, od roku 2008 pouze v roli náhrad za mladší motorové vozy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Střelice – Omice
• od 1. září 2005: Brno hlavní nádraží – Střelice – Zastávka u Brna – Vysoké Popovice
• od 1. července 2006: Brno hlavní nádraží – Střelice – Zastávka u Brna – Kralice nad Oslavou
• od 1. července 2007: Brno hlavní nádraží – Střelice – Zastávka u Brna – Náměšť nad Oslavou

Linka S41

Linka S41 je v provozu od vzniku IDS JMK v roce 2004. Pod tímto označením jezdí vlaky z Brna do Miroslavi s odbočkou do Oslavan (trať Brno – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov s odbočkou do Oslavan). Část vlaků je v Moravských bránicích dělena na 2 části, přičemž přední část pokračuje do Miroslavi a zadní část do Oslavan. Od roku 2016 byl zastaven osobní provoz v úseku Ivančice – Oslavany. Od prosince 2019 byla začleněna i trasa z Miroslavi do Hrušovan nad Jevišovkou-Šanova, kterou obsluhovala tímto krokem zaniklá linka S42.

Provoz zajišťují motorové vozy řady 842 ve spojení s řídícími vozy Bfbrdtn, ve špičce také s vozy Bmx. Do roku 2012 byly na lince S4 provozovány také motorové vozy řady 850, od roku 2008 pouze v roli náhrad za mladší motorové vozy.

Vývoj trasy (pouze nejdůležitější stanice):

• od 1. ledna 2004: Brno hlavní nádraží – Střelice – Silůvky
• od 1. července 2006: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Oslavany/Moravský Krumlov
• od 1. července 2010: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Oslavany/Moravský Krumlov – Miroslav
• od 11. prosince 2016: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Ivančice/Moravský Krumlov – Miroslav
• od 15. prosince 2019: Brno hlavní nádraží – Střelice – Moravské Bránice – Ivančice/Moravský Krumlov – Miroslav – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov

Linka S5

Linka S5 vznikla 1. ledna 2020 při rozšíření IDS JMK na Uherskohradišťsko. Linka je tvořena spoji společnosti ARRIVA vlaky, která zajišťuje provoz mezi Starým Městem a Bylnicí. Jeden páteční pár vlaků zajíždí až do Vlárského průsmyku. Všechny spoje jsou zajišťovány motorovými jednotkami Alstom Coradia LINT nebo Stadler GTW.

Vývoj trasy: Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.