A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Živce jsou skupinou horninotvorných minerálů z oddělení tektosilikátů. Tvoří až 60 % zemské kůry. Živce se dělí podle chemického složení na[1]:
- sodno-draselné živce čili alkalické živce,
- sodno-vápenaté živce čili plagioklasy,
- draselno-barnaté živce.
Na minerály uvedených řad se nahlíží jako na tuhé roztoky draselného živce (K-živce, KAlSi3O8), albitu (Na-živce, NaAlSi3O8) a anortitu (Ca-živce, CaAl2Si2O8). Tuhé roztoky draselného živce a albitu jsou nazývány sodno-draselnými živci (čili alkalickými živci), roztoky mezi albitem a anortitem jsou nazývány sodno-vápenatými živci (čili plagioklasy). Draselný živec se s anortitem mísí jen omezeně, mezera mísitelnosti je v celém rozmezí teplot obvyklých v prostředí zemské kůry. Minerály z řady draselno-barnatých živců se v přírodě vyskytují poměrně vzácně.
Autorem českého a slovenského názvu živce je Jan Svatopluk Presl.
Vznik
Živce krystalizují z magmatu a jsou součástí jak intruzivních tak extruzivních hornin, jsou přítomny v mnoha metamorfovaných horninách. Vyskytují se jako kompaktní minerály či jako nerostné žíly. Živce jsou alumosilikáty (hlinitokřemičitany), jejich strukturu tvoří tetraedry SiO4 a AlO4. Jsou dokonale štěpné ve dvou rovinách, které jsou na sebe kolmé nebo téměř kolmé. Rozpadají se na fylosilikáty.
V případě, že se v době vzniku v tavenině nachází málo SiO2, tak dochází ke vzniku foidů.
Název
Slovo živec zavedl do češtiny a potažmo slovenštiny Presl – veden nejspíše skutečností, že živce při svém rozpadu uvolňují do půdy živiny. Anglický a ruský název (anglicky feldspar, rusky polevoj špat) je odvozen z německého Feld + Spat (polní + hlušina).
Systematika
Draselné živce
Draselný živec vykazuje polymorfii, takže se vyskytuje ve třech krystalických modifikacích, a to jako monoklinický sanidin, triklinický ortoklas a rozdílně triklinický mikroklin. Sanidin je stabilní při nejvyšších teplotách a mikroklin při teplotách nejnižších.
Perthit je typickou texturou sodno-draselných živců. Textura je způsobena odmíšením – rozpadem původní hmoty na dvě fáze odlišného složení – při ochlazování. Perthitové textury v alkalickém živcích mnoha žul jsou natolik hrubé, že jsou viditelné pouhým okem. Podle velikosti odmíšenin se rozlišuje makroperthit, mikroperthit a kryptoperthit.
Plagioklasy
Chemické složení plagioklasů (= směsných pevných roztoků albit-anortit) je základem pro jejich třídění na:
- albity (0 – 10 % anortitu),
- oligoklasy (10 – 30 % anortitu),
- andesiny (30 – 50 % anortitu),
- labradority (50 – 70 % anortitu),
- bytownity (70 – 90 % anortitu),
- anortity (90 – 100 % anortitu).
U prostředních (nekrajních) složení plagioklasů může dojít k odmíšení na dva živce odlišného složení při ochlazování, avšak difúze v plagioklasech je mnohem pomalejší než v sodno-draselném živci a odmíšená zrna jsou příliš jemná na to, aby se dala rozlišit optickým mikroskopem. Mezery mísitelnosti v plagioklasových tuhých roztocích jsou ve srovnání s mezerou mísitelnosti u sodno-draselných živců komplikovanější.
Hra barev u některých živců se složením labradoritu je způsobena velmi jemnozrnným lamelárním odmíšením.
Využití
Živce jsou surovinou při výrobě keramiky a při výrobě glazur, používají se pro termoluminiscenční a optické datování v geologii a archeologii. Významnou úlohu hrají v klasifikaci magmatických i metamorfovaných hornin.
Reference
- ↑ Rost, R. (1992): Živce. – In: Bernard, J. H.; Rost, R. a kolektiv: Encyklopedický přehled minerálů. 1. vyd. Academia, Praha, 1992. 704 s. ISBN 80-200-0360-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu živce na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo živec ve Wikislovníku
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Živce
Abellait
Abelsonit
Abenakiit-(Ce)
Abernathyit
Abhurit
Abramovit
Abswurmbachit
Abuite
Acetamid (minerál)
Adamin
Adamsit-(Y)
Admontit
Adranosit
Adranosit-(Fe)
Adulár
Aeschynit-(Ce)
Afanasjevit
Afthitalit
Afwillit
Agardit-(Ce)
Aguilarit
Aheylit
Aikinit
Akantit
Akcesorický minerál
Akimotoit
Aktinolit
Akvamarín
Albit
Alexandrit
Alkalický živec
Allanpringit
Alloriit
Almandin
Almarudit
Almbosit
Altait
Altmarkit
Amblygonit
Ametyst
Amfibol
Anatas
Andradit
Anhydrit
Antimonit
Apatit
Aragonit
Arsenopyrit
Atacamit
Augit
Auripigment
Aventurin
Azbest
Azurit
Baryt
Benitoit
Berthierit
Biotit
Bismoklit
Bixbit
Borax
Bornit
Botallackit
Boulangerit
Bournonit
Brochantit
Bromargyrit
Brookit
Brownleeit
Burckhardtit
Carobbiit
Cerusit
Chalcedon
Chalkantit
Chalkopyrit
Chlorargyrit
Chloritoid
Chromit
Chryzoberyl
Chryzopras
Cinabarit
Cohenit
Coquimbit
Cordierit
Covellin
Daubréeit
Dawsonit
Diamant
Digenit
Diopsid
Dolomit
Drahokam
Draselný živec
Dravit
Dualit
Elbait
Embolit
Enstatit
Epidot
Euchroit
Eyselit
Fenakit
Filatovit
Fluorit
Fluorrichterit
Forsterit
Frankdicksonit
Franklinit
Gadolinit-(Ce)
Gadolinit-(Y)
Gahnit
Goethit
Goslarit
Grafit
Granát (minerál)
Greenockit
Greigit
Griceit
Haüyn
Halit
Heliotrop
Hematit
Hephaistosit
Heteromorfit
Heyrovskýit
Hibbingit
Hokutolit
Horninotvorný minerál
Hutchinsonit
Hyalit
Hydrobiotit
Hydroxylapatit
Hydroxylborit
Hydrozinkit
Illit
Ilmenit
Islandský kalcit
Jacquesdietrichit
Jadeit
Jakobsit
Jamesonit
Jantar
Jaspis
Jodargyrit
Johannit
Křemen
Křišťál
Kalcit
Kalomel
Kaolinit
Kasiterit
Katoit
Kempit
Kladnoit
Klinoatacamit
Kočičí oko (beryl)
Kobaltin
Kolymit
Konfliktní surovina
Koršunovskit
Korund
KREEP
Krokoit
Krupkait
Kuprit
Kuzminit
Kyz
Labradorit
Larisait
Lazurit
Led
Lepidokrokit
Měď (minerál)
Macdonaldit
Mafity
Magnetit
Magnezit
Manganit
Markazit
Marshit
Mastek
Matlockit
Melanterit
Miersit
Minerál
Mirabilit
Molybdenit
Monazit-(Ce)
Monazit-(La)
Monazit-(Nd)
Monazit-(Sm)
Morganit
Morion
Moschelit
Muskovit
Wikipedista:Mykhal/Seznam minerálů, A–B
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.