Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu. Jedná se o první století druhého tisíciletí.

V Evropě bývá jedenácté století považováno za počátek éry vrcholného středověku. Prudký pokles vlivu zaznamenala v této době Byzantská říše tísněná z východu expanzí seldžuckých Turků. Naopak vzrostla moc Normanů, účastnících se bojů s Araby a Turky, a papežů, kteří konfrontovali svůj mocenský vliv s římskými císaři během tzv. boje o investituru. Hospodářský i kulturní růst zažívala v tomto století severoitalská města. V architektuře i výtvarném umění nadále převládal románský sloh.

Čína pod dynastií Sung i arabský svět v této době prožívaly období hospodářského, kulturního a technologického rozvoje. V Americe dosáhla svého vrcholu říše Toltéků.

Významné události

Smrt Harolda Godwinsona v bitvě u Hastingsu. Výjev z tapisérie z Bayeux

• 25. prosince 1000/1. ledna 1001 byl prvním uherským králem korunován Štěpán I..
• 1000 – 1014/1020 sepsala Murasaki Šikibu, dvorní dáma na japonského císařského dvora, své dílo Příběh prince Gendžiho.
• 1001 založil vikinský mořeplavec Leif Eriksson kolonii v severoamerické zemi Vinland.
• 6. října 1014 porazil byzantský císař Basileios II. bulharského cara Samuela I. v bitvě u Belasice. Císař po bitvě získal svou přezdívku Bulgaroktonos čili Bulharobijce.
• 1018 začlenil byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos poslední části bulharského státu do Byzantské říše. Za Basileiovy vlády se Byzanc stala prvořadou evropskou velmocí.

Vojska první křížové výpravy se zmocňují Jeruzaléma

• 12. listopadu 1035 zemřel vikinský král Dánska, Anglie a Norska Knut Veliký. Po jeho smrti se jeho Severská říše rozpadla na Dánské, Anglické a Norské království.
• 1054 došlo k Velkému schismatu mezi západní katolickou a východní pravoslavnou církví.
• 14. října 1066 porazil Vilém I. Dobyvatel anglosaského krále Harolda v bitvě u Hastingsu, načež si podmanil do té doby rozdrobenou Anglii.
• 26. srpna 1071 porazili Seldžudští Turci byzantského císaře Romana IV. Diogena v bitvě u Mantzikertu. Expandující Seldžukové obsadili i Palestinu včetně Jeruzalém.
• 1075 vydal papež Řehoř VII. dokument Dictatus papae, čímž vyhrotil spor s římským císařem známý jako boj o investituru.
• 1077 uskutečnil římský císař Jindřich IV. cestu do Canossy.
• 15. června 1085 byl český kníže Vratislav II. korunován prvním českým králem.
• 1083 byl papežem Řehořem VII. svatořečen první uherský král Štěpán I..
• 1088 byla v italské Bologni založena nejstarší světová univerzita.
• 1094 dobylo křesťanské vojsko, jež vedl Rodrigo Díaz de Vívar známý jako Cid, Maury ovládanou Valencii.
• 1095 byla na koncilu v Clermontu papežem Urbanem II. vyhlášena první křížová výprava do Svaté země.
• 28. června 1098 dobyla vojska první kruciáty Antiochii. Město se stalo centrem Antiochijského knížectví.
• 15. července 1099 dobyla křižácká vojska Jeruzalém. Město se stalo centrem nově ustanoveného Jeruzalémského království.

Významné osobnosti

Uherský král Štěpán I. Svatý

• Alexios I. Komnenos
• Boleslav Chrabrý
• Ferdinand I. Kastilský
• Jaroslav I. Moudrý
• Jindřich IV.
• Knut Veliký
• Leif Eriksson
• Robert Guiscard
• Rodrigo Díaz De Vivar – El Cid
• Štěpán I. Svatý
• Urban II.
• Vratislav II.

Odkazy

Literatura

• BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962-1154. Praha: Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2. 
• Raný středověk: 907-1154. Praha: Reader's Digest, 2009. ISBN 978-80-7406-078-6. S. 192. 
• SOMMER, Petr; BRAVERMANOVÁ, Milena. České země v raném středověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-855-1. S. 243. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 11. století na Wikimedia Commons