Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Adolf Jellinek
Adolf Jellinek
Adolph Jellinek (1503618).II.jpg
Narození26. června 1821 (26. sivanu 5581)
Drslavice
Úmrtí28. prosince 1893 (19. tevetu 5654) (ve věku 72 let)
Vídeň
Povolánírabín a Rabbinic literature scholar
Denominacejudaismus
Významná dílaBejt midraš
Děti
PohřbenStarý židovský hřbitov ve Vídni
PodpisAdolph Jellinek (1503618).signature.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Jellinek (hebrejsky אהרן ילינק‎, Aharon Jelinek, 26. června 1821, Drslavice28. prosince 1893, Vídeň) byl nekonvenční vídeňský vrchní rabín a židovský učenec, autor teologických spisů. Bývá považován za největšího židovského kazatele 19. století.[1] Publikováno bylo na 200 jeho kázání. Jeho nejvýznamnější psaná díla se týkají výkladu Písma (midraš), dále jde o spisy psychologické a homiletické. Zabýval se také historií Kabaly.

Po působení v Lipsku v letech 1845 až 1856 byl rabínem ve Vídni, kde se stal rovněž mluvčím liberálních Židů. Vrchním rabínem byl Jellinek zvolen roku 1892, i poté se však považoval jen za kazatele.[1]

Jellinek odmítal sionismus, protože podle něj potvrzoval antisemitské přesvědčení o tom, že židé jsou v evropské společnosti cizorodým prvkem. Sám středoevropské židy považoval za nositele německého jazyka a kultury. Podporoval také zavádění nových prvků do náboženských obřadů, například využití varhan v synagogách, čímž chtěl přitáhnout „nábožensky vlažné“. Za židy uznával i neobřezané chlapce. Jeho názory mu tak přinášely kritiku konzervativců.[1]

Rodina

Adolfovou manželkou byla Rosalie Bettelheim (1832–1892). Nevedla košer domácnost. Jejich nejstarší syn Georg se stal profesorem mezinárodního práva v Heidelbergu. Druhý syn Max Hermann (1868–1938) byl profesorem německé filologie na Vídeňské univerzitě a od roku 1919 také členem Rakouské akademie věd. Jejich třetí syn Emil Jellinek (1853–1918) se stal bohatým obchodníkem. Jméno Adolfovy vnučky, Emilovy dcery Mercedes, nesou automobily řady Mercedes-Benz.

Adolfův bratr Hermann byl ve věku 26 let popraven kvůli svému angažmá ve vídeňském povstání v říjnu 1848. Jeho další bratr Moritz (1823–1883) byl uznávaný ekonom, zakladatel Budapešťské tramvajové společnosti a prezident plodinové burzy.

Reference

  1. a b c PAVKA, Marek. Kazatel. Česká televize . 2013-10-16. Dostupné online. 

Externí odkazy


Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Adolf Jellinek





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.