Al-Ghazzálí
Narození	1058 Tus
Úmrtí	19. prosince 1111 (ve věku 52–53 let) Tus
Místo pohřbení	Mašhad
Bydliště	Níšápúr Damašek Bagdád Jeruzalém
Národnost	Peršané
Povolání	filozof, mutakallim, autor autobiografie a teolog
Zaměstnavatel	Al-Nizamiyya of Baghdad
Nábož. vyznání	islám Súfismus sunnitský islám Ash'ari
Příbuzní	Ahmad Ghazali (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Abú Hámid Muhammad ibn Muhammad al-Ghazálí (arabsky أبو حامد محمد بن محمد الغزالي‎; cca 1058 Tūs, Mašhad – 19. prosince 1111^[1]), latinsky zvaný Algazel,^[2] byl perský a islámský filozof píšící převážně v arabském jazyce. Je považován za islámskou obdobu sv. Tomáše Akvinského nebo Ču Siho. Filozofovo jméno bývá někdy přepisováno jako al-Ghazzálí, což ale neodpovídá arabskému originálu.^[zdroj?!

Chtěl reformovat teologii islámu a soudil, že v tom, aby člověk splnil vyšší cíle, mu nepomůže filozofie, protože neposkytuje člověku možnost poznat podstatu pravdy, ale osvícení od boha. Takovéto bezprostřední poznání je možné jen na základě mystické kontemplace, která má dávat úplnou a nespornou pravdu. Proto je třeba zavrhnout vše, co je vnější a smyslové. Ovládat vášně a celou vůli soustředit jen na boha, rozum pohroužit do kontemplační extáze, která poskytuje úplné, i když nevyjádřitelné poznání všeho jsoucna.

Filozofie byla pro Al-Ghazálího pouze zastíráním kacířství. „Mnoho filozofů," řekl, „učilo věci, které sami objevili a jejichž jediným důkazem bylo jejich vlastní slovo“. Pošpiňovali svatý korán. Byli vinni z „popření zjevených zákonů a náboženského vyznání“ stejně z „odmítnutí obsahu náboženského a sektářského , když je považovali za člověkem stvořené zákony a přikrášlené podvody.“^[3]

Al-Ghazálí byl islámskému zákonu oddaný. Na konci knihy Vyvracení filozofů si pokládá závěrečnou otázku: „Vysvětlil jsi nauky těchto , řekneš pak rozhodně, že jsou nevěřící a že zabití těch, kteří se vzdali své víry, je závazné?“^[4] Potom si odpoví: „Prohlásit je za nevěřící je nutné ve třech případech“: kvůli jejich učení, že svět existuje věčně, že Alláh nezná jednotlivé věci, ale jen obecné, a že není možné vzkříšení těla. Al-Ghazálí neříká, že filozofové nemají být zabiti, protože islámské právo říká, že mají.

Dílo v češtině

• Al-Ghazzálí, Abú Hámid. Zachránce bloudícího. Z arabského originálu přeložil a doslovem opatřil Luboš Kropáček. Praha: Vyšehrad, 2005. 111 s. ISBN 80-7021-789-8.
• Al-Ghazálí, Abú Hámid. Ghazálího Výklenek světel: Miškát al-anwár a význam osvícení v islámské filosofii. Přeložila a úvodní studii napsala Zora Hesová. Praha: Academia, 2012. 214 s. ISBN 978-80-200-2109-0.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Al-Gazzálí na slovenské Wikipedii.

Literatura

• LIBERA, Alain de. Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie. Přeložil Martin Pokorný. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s. ISBN 80-7298-026-2.
• MCGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor, 1998. 623 s. ISBN 80-85190-93-1.
• SOKOLOV, Vasilij. Středověká filozofie. Překlad : Vilém Herold a Václava Steindlová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 476 s. Kapitola „Al-Ghazzálí a mystickoteologické vyústění filozofického vývoje na arabském východě", s. 271–277. (česky) 

Související články

• Islámská filosofie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Al-Ghazzálí na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.