A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prohlášení za blahoslaveného neboli beatifikace (z lat. beatus šťastný, blažený a facere učinit) je druhým stupněm kanonizačního procesu (tj. procesu, vedoucího eventuálně k prohlášení za svatého v katolické církvi).[1]
Charakteristika
Prohlášení za blahoslaveného znamená, že se Církev zaručuje za to, že daná osoba je v nebi, je proto možné ji prosit o přímluvu, a prokazovat jí úctu (např. může jí být zasvěcen kostel či oltář).[2]
Předpokladem je ukončené beatifikační řízení a buď jeden doložený zázrak, nebo mučednická smrt.
Na rozdíl od kanonizace, blahoslavenému úcta smí být prokazována, není to však výslovně předepsáno, jako je tomu u světců. Povolení uctívat blahoslaveného je též výhradně lokální, neplatí univerzálně pro celou církev, ale jen např. pro jednu diecézi či církevní provincii.
Odkazy
Reference
- ↑ Blahoslavený, význam slova . slovnik.aktuality.sk . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Co je beatifikace neboli blahořečení? . cirkev.cz . Dostupné online. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu blahoslavený na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.