Benešov
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0201 529303
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Benešov
Okres (LAU 1)	Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)	Středočeský (CZ020)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	49°46′54″ s. š., 14°41′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	16 804 (2021)[1]
Rozloha	46,87 km²
Nadmořská výška	368 m n. m.
PSČ	256 01
Počet částí obce	15
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	24
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Benešov Masarykovo nám. 100 256 01 Benešov u Prahy epodatelna@benesov-city.cz
Starosta	Ing. Jaroslav Hlavnička (Volba pro Benešov)
Oficiální web: www.benesov-city.cz
Benešov
Další údaje
Kód obce	529303
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov (německy Beneschau) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a také největší město okresu Benešov. Leží v Benešovské pahorkatině 30 km jihovýchodně od Prahy, protéká jím Benešovský a Konopišťský potok. Žije zde přibližně 17 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Benešov (Beneschau) na císařských otiscích map Stabilního katastru. Mapováno v roce 1840.

Zřícenina kláštera minoritů

V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. První písemná zmínka o Benešově pochází z roku 1219 a jeho první osídlení bylo na místě dnes zvaném Na Karlově, kde vznikl panský dvorec, kostel a okolo nich osada. Poté se centrum přesunulo výstavbou městského tržiště na dnešní Masarykovo náměstí. Na Karlově byl založen minoritský klášter a majitelem se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Po vymření Benešoviců se majiteli stali Šternberkové a po nich městu zůstal znak – osmicípá zlatá hvězda v modrém poli. Jan Žižka zdejší klášter vypálil, když tudy táhl roku 1420 na Prahu.

Husité ale klášter nezničili úplně. Benešov se pak stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad, když se roku 1451 právě v místním klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia, zástupce římské kurie. Jednalo se tehdy o smíření s katolickou Evropou. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu také královna Johanka a tříhodinovou řečí ve zpustlém klášterním chrámu umravňovala české panstvo, vyzvala je, aby pamatovali na vládu svornosti jejího manžela a zesnulého krále Jiřího, zanechali rozbrojů mezi sebou a svorně pečovali o blaho a slávu vlasti. Johanka měla vystoupit podle Palackého i na dalším sněmu v Benešově v roce 1474, ale to již došlo k velké rozepři mezi ní a králem Vladislavem Jagellonským, takže se královna uzavřela ve svém vdovském sídle na Mělníce, kde roku 1475 zemřela.

V letech 1541–1566 žil v Benešově zvonař jménem Matěj Špic, z jehož dílny pochází mnoho zvonů, které zhotovil pro okolní kostely, jako v Bystřici, Okrouhlici, Louňovicích, Postupicích, na Hrádku, Olbramovicích, Kondraci a jinde v okolí. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, jehož následky město poznamenaly na mnoho let. Roku 1703 byla založena piaristická kolej, na které se vyučovalo základní vzdělání a také gymnázium. Benešov se vykoupil z poddanství roku 1802 a jakožto etnicky české město se stal místem vlasteneckých aktivit. V roce 1850 byla zrušena vrchnostenská správa a v novorenesanční budově staré radnice začalo sídlit okresní hejtmanství a okresní soud, městská správa se přesunula do budovy současné radnice.^[2] Od roku 1871 prochází městem železniční trať Praha – České Budějovice.

Pomník padlým v první světové válce před gymnáziem Benešov

Po vzniku republiky byl v sobotu 21. prosince 1918 kolem poledne na benešovském nádraží slavnostně uvítán prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk, který se tudy vracel z exilu do Prahy zvláštním vlakem. Byla to jeho poslední zastávka na cestě domů.^[3] Benešov byl okresním městem, v němž byl umístěn pěší pluk č. 48 a působila zde mj. okresní nemocnice, městské muzeum, dva biografy (Helios a Sokol), pět peněžních ústavů nebo tři hotely (Na Knížecí, Nigrín, Pošta). K roku 1932 existovaly továrny: na drátěná tkaniva a pletiva Hrbotický, na knoflíky Fluss, na kůže Herschmann, na obuv Holzer a na poživatiny Sagosa. Dále např. státní pivovar, dva lihovary a pět likérek, tři cihelny a státní žulové a syenitové lomy.^[4]

Za druhé světové války mělo být město zcela vystěhováno a mělo se stát SS-Stadt Böhmen. Součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov se stalo pouze území západně od státní silnice na Tábor, ovšem do 15. dubna 1943 se museli vystěhovat i všichni obyvatelé žijící na západ od železniční trati a jižně od Máchovy ulice, a to včetně bloku mezi Jiráskovou, Žižkovou a Husovou ulicí.^[5] Po válce se součástí města stala dosud samostatná obec Konopiště a ty vesnice, které nyní tvoří katastrální území Benešov u Prahy, a v roce 1980 ještě další, z nichž některé se v roce 1990 opět osamostatnily.

Členění města a správní území

Katastrální území Benešova

Město je tvořeno dvěma katastrálními územími a 15 místními částmi:

• Benešov u Prahy (na pravém břehu Konopišťského potoka): centrum a místní části Baba, Bedrč, Boušice, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice a Radíkovice;
• Úročnice (na levém břehu Konopišťského potoka): místní části Úročnice, Buková Lhota a Vidlákova Lhota.

V 80. letech 20. století byly součástí města i nyní samostatné obce Chlístov, Chrášťany a Václavice.^[6]

Benešov byl dříve sídlem okresního úřadu, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Benešov ale stále existuje a skládá se ze 114 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 51 obcí. Působí zde také stále okresní soud a okresní státní zastupitelství.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov^[7]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
• 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
• 1939 země česká, oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov^[8]
• 1942 země česká, oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Benešov^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rada a zastupitelstvo

Složení zastupitelstva 2018–2022

• Volba pro Benešov: Jaroslav Hlavnička, Jan Hrachovský, Ladislav Klavrza, Luboš Machulda, Lada Pavlíčková, Zdeněk Zahradníček, Petr Jandač, Karel Navrátil, Igor Chromý, Petra Kuchařová, Jan Hrachovský
• ČSSD: Ing. Jindřich Bulan
• ANO: Jakub Hostek, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jiří Švadlena
• ODS: Pavel Pavlík, Jaroslav Roll, Roman Tichovský
• STAN s podporou KDU-ČSL: Luboš Balata, Jana Čechová
• Česká pirátská strana s podporou Zelení: Daniel Netušil, Radek Klempera
• KSČM: Michal Budlovský

Městská rada

• Starosta: Ing. Jaroslav Hlavnička
• Místostarosta: Ing. Roman Tichovský
• Místostarosta: Mgr. Zdeněk Zahradníček
• Ostatní radní:
  • Volba pro město: Mgr. Petr Jandač, Ing. Luboš Machulda, MBA,
  • STAN s podporou KDU-ČSL: Ing. Jana Čechová
  • Česká pirátská strana s podporou Zelení: Ing. Daniel Netušil

Volby 2018

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Mikuláše – kostel se samostatnou zděnou zvonicí na vrchu Karlov pochází ze 13. století, byl mnohokrát přestavován. Na zvonici je doložen zvon František z roku 1480 od Václava z Velvar, zvon Mikuláš z roku 1483 od téhož zvonaře a zvon Salvátor z roku 1603 od Jakuba Konváře.
• Zřícenina klášterního kostela minoritů – klášter byl založen v 1. polovině 13. století. V roce 1420 byl společně s celým městem vypálen husity. Při klášteře stojí stará zděná zvonice, na ní se nachází vzácný zvon z roku 1322 od zvonaře Rudgera, který je druhým nejstarším datovaným zvonem v Česku. Zvon byl nalezen při výkopových pracích v sutinách bývalého minoritského kláštera v roce 1799. Další zvon je z roku 1595 od Matouše Voříška.
• Piaristická kolej a kostel sv. Anny – kolej byla založena roku 1703 Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic. Celá stavba byla dokončena teprve roku 1717 za Jana Josefa z Vrtby, nejvyššího purkrabího království českého, který ke klášteru nechal přistavět kostel sv. Anny. Nad hlavním vchodem do kostela je jeho znak s latinským nápisem.
• Zámek Konopiště – pravděpodobně založen koncem 13. století
• Starý židovský hřbitov – založen v 17. století, funkční do roku 1883, po roce 1980 byl téměř zlikvidován, nyní parčík s několika náhrobky
• Pivovar Ferdinand – chráněná kulturní památka z počátku 20. století
• Budova gymnázia – vystavěna v novorenesančním stylu v letech 1905–1907
• Dům Josefa Suka – dům, kde zbytek života trávil a také zde zemřel hudební skladatel Josef Suk
• Budova nádraží – zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek^[12]

• 

  Kostel svatého Mikuláše se zvonicí

• 

  Zámek Konopiště

• 

  Kostel svaté Anny

• 

  Hlavní vchod do Gymnázia Benešov

Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu roku 1921 zde žilo v 531 domech 7 828 obyvatel, z nichž bylo 3 671 žen. 7 545 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 38 k německé a 25 k židovské. Žilo zde 4 960 římských katolíků, 204 evangelíků, 1 792 příslušníků Církve československé a 299 židů.^[13] Podle sčítání roku 1930 zde žilo v 784 domech 8 307 obyvatel. 7 946 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 260 k německé. Žilo zde 5 222 římských katolíků, 294 evangelíků, 2 090 příslušníků Církve československé a 237 židů.^[14]

• 

  Věková struktura obyvatel obce Benešov roku 2011

• 

  Rodinný stav obyvatel obce Benešov roku 2011

• 

  Vzdělání obyvatel obce Benešov roku 2011

Průmysl

Firma SCHREIBER

K nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím v Benešově patří potravinářství a strojírenství.

Významné firmy:

• Schreiber – výroba mléčných výrobků
• Benea – výroba pekařských a cukrářských výrobků
• Baest – výroba jeřábů, nádrží a ocelových konstrukcí
• Mavel – výroba technologických celků s turbínami
• Pinko – výroba zmrzlin
• pivovar Ferdinand

Doprava

Silniční doprava

Benešovem vedou nebo z něj vycházejí tyto silnice:

• silnice I/3 Mirošovice (dálnice D1) – Benešov – České Budějovice – Rakousko
• silnice II/106 Benešov – Týnec nad Sázavou – Kamenný Přívoz – Štěchovice
• silnice II/110 Benešov – Ostředek – Sázava
• silnice II/112 Benešov – Vlašim – Pelhřimov – Telč – Želetava

Železniční doprava

Nádraží Benešov u Prahy

Lokomotiva T 435 Hektor u točny benešovského nádraží je součástí sbírky železničních veteránů Posázavského Pacifiku, o.s.

Benešovem prochází IV. tranzitní železniční koridor z Německa do Rakouska. Železniční stanice Benešov u Prahy patří k těm, jejichž název je oproti názvu obce rozšířený. Leží na těchto tratích:

• 220 Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, částečně jednokolejná a částečně dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem a s mezinárodním provozem, součást čtvrtého koridoru, úsek do Veselí nad Lužnicí v provozu od roku 1871
• 221 Praha – Strančice – Benešov, dvoukolejná elektrifikovaná celostátní dráha s velkým dopravním významem s mezinárodním i frekventovaným regionálním provozem, součást čtvrtého koridoru, v provozu od roku 1871
• 222 Benešov – Vlašim – Trhový Štěpánov, jednokolejná neelektrifikovaná regionální dráha s nepříliš hustým provozem, úsek do Vlašimi v provozu od roku 1895

Rychlíky linky R17 Praha – České Budějovice zde zastavují téměř každou hodinu a jízdní doba do stanice Praha hlavní nádraží v roce 2012 činila 42 minut. Osobní vlaky linky S9 do Prahy vyjíždějí z Benešova každých třicet (mimo špičky šedesát) minut a jsou součástí systému pražské příměstské železnice Esko.^[17]

Městská autobusová doprava

V Benešově je taktéž zavedena městská autobusová doprava. Tu zde zajišťuje ČSAD Benešov na třech linkách. Linky zajíždějí i do benešovských částí Pomněnice nebo Mariánovice, jsou však v provozu jen v pracovní dny. Další tu jsou spoje Pražské Integrované Dopravy od 1. 4. 2021 do těchto cílů: 337 a 401 Praha 401 Tábor, Jindřichův Hradec / Třeboň 438 Štěchovice 452 Mladá Vožice 553 Jankov, Odlochovice 554 Votice 752 Týnec nad Sázavou - Jílové u Prahy 753 Týnec nad Sázavou - Netvořice - Neveklov 754 Neveklov - Křečovice 755 Neveklov - Jablonná n/Vlt. 759 Bystřice - Maršovice - Neveklov

Městská turistická doprava

Od června 2012 je v Benešově zřízena speciální městská turistická doprava. Ta je zajišťována dvouvozovým ekovláčkem.^[18] Ekovláček měl původně vyjet již v dubnu 2012, na svou první jízdu se však vydal až 29. června 2012, ovšem i potom se potýkal s problémy.^[19] Vláček vyjíždí pětkrát denně v pracovní dny i o víkendu od městského informačního centra. Mezi jeho zastávky patří např. pivovar, gymnázium, vrch Karlov, zajíždí i do Konopiště.

Letecká doprava

U Benešova se nachází nevelké a neveřejné letiště, původně sloužící vojenským účelům.

Školství

Gymnázium v Benešově

Integrovaná škola v Benešově

Mateřské školy:

• MŠ Čtyřlístek
• MŠ U Kohoutka Sedmipírka, MŠ Longenova
• MŠ Karlov
• MŠ Úsměv
• MŠ Berušky

Základní školy:

• ZŠ Dukelská
• ZŠ Jiráskova
• ZŠ Karlov
• ZŠ Konopišťská
• Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov

Střední školy:

• Gymnázium Benešov
• Střední škola cestovního ruchu
• Střední technická a integrovaná škola Černoleská
• Střední ekonomická škola
• Střední zdravotnická škola
• Střední zemědělská škola
• Střední odborné učiliště stavební

Ostatní:

• Praktická škola Konopišťská
• Vyšší odborná zemědělská škola

Muzeum umění

Kultura

V Benešově je v provozu Městská knihovna Benešov i kino, otevřeno je také Muzeum umění a designu a pobočka Muzea Podblanicka, jež se obě nachází v secesním domě č. p. 74. Tento dům postavila v letech 1904–1905 podle projektu Marcela Dusila Okresní hospodářská záložna v Benešově. V roce 1992 zde byla veřejnosti zpřístupněna expozice věnovaná dějinám města a okolí, uměleckým památkám regionu a výtvarníkům, kteří zde působili.

V Benešově funguje i městské divadlo nebo kulturní dům Karlov. V letech 2011 a 2012 se zde pořádal hudební festival Sázavafest a v roce 2013 festival Let It Roll.

Sport

Zimní stadion v Benešově

V Benešově funguje několik sportovních klubů:

• HC Lev Benešov – hokejový klub
• SK Benešov – fotbalový klub
• SK Florbal Benešov – florbalový klub
• BC Benešov – basketbalový klub
• HC AGAVE - hokejový klub
• TJ Sokol Benešov – volejbalový klub
• SK Šacung Benešov – nohejbalový klub
• SKP judo Benešov – judo
• TSK Salta Benešov – taneční sportovní klub
• Sanchin Dojo Benešov – karate
• Benešovská 1. Volejbalová - volejbalový tým

V Benešově se nachází zimní stadion, rovněž i fotbalové hřiště, sokolovna nebo plavecký stadion.

Turistika

• Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště, č. 0064 Čerčany – Benešov – Konopiště, č. 0069 Benešov – Postupice – Vlašim, č. 0073 Benešov – Ostředek – Český Šternberk, č. 0076 Konopiště – Bystřice – Votice.
• Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy Chocerady – Kozmice – Benešov – Konopiště – Neveklov, Benešov – Postupice – Louňovice pod Blaníkem, Konopiště – Poříčí nad Sázavou, Konopiště – Líšno, Benešov – Konopiště – Týnec nad Sázavou.

Lidé

Část sídliště na Spořilově

Sídliště Na Bezděkově

Rodáci

• Monika Absolonová (* 1976), muzikálová zpěvačka a herečka
• Vladimír Antušek (1901–1968), malíř, autor mozaiky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě
• Matouš Benešovský vulgo Philonomus (asi 1550 – po r. 1590), filolog, písař, překladatel
• Jitka Bartoničková (* 1985), česká atletka, olympionička
• Miroslav Beránek (* 1957), bývalý československý fotbalista
• Vladimír Haering (1882–1942), vojenský lékař, legionář a odbojář
• Vladimír Hirsch (* 1954), hudební skladatel a instrumentalista
• Ivo Chlupáč (1931-2002), geolog, paleontolog
• Miloslav Chlupáč (1920-2008), sochař, malíř
• Václav Krása (* 1951), poslanec, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením
• Petr Kubín (* 1967), historik, hagiograf, profesor KTF UK
• Aneta Langerová (* 1986), česká zpěvačka
• František Václav Mareš (1922-1994), jazykovědec, bohemista, slávista, profesor Vídeňské university
• Jindřich Matiegka (1862-1941), lékař, antropolog, rektor Univerzity Karlovy
• Jan Noha (1908–1966), spisovatel
• Otakar Novotný (1880–1959), architekt, návrhář, profesor
• Karel Nový (1890–1980), spisovatel a novinář
• Adolf Panz (1918–1986), orientalista a učitel perštiny, diplomat
• Artuš Scheiner (1863-1938), český ilustrátor a malíř
• Josef Eugen Scheiner (1861-1932), právník a významný činovník Sokola
• Adam Trajan (1586–1650), český kazatel a spisovatel
• Kateřina Winterová (* 1976), herečka Národního divadla, zpěvačka Ecstasy of St. Theresa

Osobnosti spjaté s Benešovem

• Svatopluk Čech (1846–1908), básník, prozaik, novinář a cestovatel, rodák z Ostředku, jako čestný občan Benešova propůjčil své jméno místnímu ochotnickému spolku
• Salo Flohr (1908-1983), světový šachista, čs. reprezentant v šachu, šachový velmistr, v Benešově uděleno domovské právo
• Jan Hertl (1906-1965), historik a sociolog, učil na benešovském gymnáziu
• Emil Artur Longen (1885–1936), dramatik, režisér, herec, spisovatel a malíř, studovat benešovské gymnázium, zemřel v Benešově
• Vladimír Pičman (* 1935), básník, redaktor, překladatel, studoval benešovské gymnázium
• Josef Suk starší (1874–1935), hudební skladatel, houslista a pedagog, žil a zemřel v Benešově
• Ladislav Šíma (1885–1956), malíř, profesor benešovského gymnázia
• Josef Topol (1935–2015), dramatik, básník, studoval benešovské gymnázium
• Jiří Tywoniak (1919–1995), archivář, muzejník, historik Podblanicka
• Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel, dramatik, filmový režisér, studoval benešovské gymnázium
• František Veselý (1863–1935), český a československý advokát a politik, starosta Benešova
• Michal Viewegh (* 1962), spisovatel a publicista, studoval benešovské gymnázium
• Karel Vladislav Zap (1812–1871), historik a spisovatel, žil a zemřel v Benešově

Partnerská města

• Sainte-Agnès, Alpes-Maritimes, Francie
• Partizánske, Slovensko
• San Pietro in Casale, Itálie

Odkazyeditovat | editovat zdroj

Referenceeditovat | editovat zdroj

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• PROCHÁZKOVÁ, Eva. Benešov. 1. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. 81 s. ISBN 80-7185-728-9. 
• PELÍŠEK, Jaroslav. Benešov: „nejen“ město v podzámčí. 1. vyd. Benešov: Město Benešov, 2013. 99 s. ISBN 978-80-260-5254-8. 
• KOVAŘÍK, Václav. Benešov – příroda. 1. vyd. Benešov: Město Benešov, 2014. 175 s. ISBN 978-80-260-7231-7. 
• HORÁČEK, Michal. Benešov technický a industriální. 1. vyd. Benešov: Muzeum Podblanicka, 2017. 309 s. ISBN 978-80-86452-32-6. 
• TYWONIAK, Jiří. Benešov a Konopiště v minulosti. 2. vyd. Benešov: Městský úřad v Benešově, 1993. 337 s. 
• KOS, Petr. Cvičiště Benešov – vstup zakázán!!. 3. vyd. Postupice: Posázaví, 2012. 205 s. ISBN 978-80-87684-11-5. 
• VLASÁK, Antonín Norbert. Okres Benešovský. Nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 140 s. Dostupné online. 
• VLASÁK, Antonín Norbert. Ze starých dějin města Benešova. Archeologicko-historický nástin. Benešov: vl. nákl., 1898. 68 s. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Galerie Benešov na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Benešov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Benešov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Benešov ve Wikislovníku
• Benešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Benešov
• Oficiální stránky
• Rozklikávací rozpočet Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine na rozpocetobce.cz
• Online přenosy ze zasedání zastupitelstva
• Lidová rčení z Benešovska