Chomoutov
Dalimilova ulice v Chomoutově
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Olomouc
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°38′28″ s. š., 17°13′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 007 (2011)[1]
Katastrální území	Chomoutov (3,84 km²)
PSČ	783 35
Počet domů	335 (2011)[1]
Chomoutov
Další údaje
Kód části obce	52418
Kód k. ú.	652415
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chomoutov (německy Komotau) je historická obec, nyní městská čtvrť a katastrální území statutárního města Olomouce, kde žije asi 1 tisíc obyvatel. Leží cca 5 km severně od centra města.

Historie

Chomoutov (Chomutoviczi) se připomíná poprvé v roce 1078 jako majetek kláštera Hradisko. Šlo o nevelkou osadu, většinu jejího území tvořil lužní les. Klášter zde v 16. století založil tři rybníky, z nějž získával ryby. Po zrušení kláštera v roce 1783 jeho majetek převzal náboženský fond a od něj Chomoutov v roce 1824 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ne na dlouho, v roce 1850 se Chomoutov stal samostatnou politickou obcí, místní velkostatek ale stále patřil rodu Saint Genois, kteří vykáceli téměř celý původní les, později byl v majetku Lichtenštejnů. Farností místní obyvatelé spadali pod sousední Horku nad Moravou, v Chomoutově byla v roce 1835 postavena jen kaplička Navštívení Panny Marie.^[2]

Silné vazby s touto obcí posilovalo také to, že v Horce byla četnická stanice, pošta, železnice a až do roku 1872 také škola pro chomoutovské děti. Chomoutov z Horky získával i elektrický proud a obě obce měly několik společných spolků, např. Orel, naopak v roce 1886 došlo k založení místního hasičského spolku. Vzhledem k existenci silného velkostatku řada zdejších občanů hledala práci jinde, např. v hutích ve Štěpánově či v řepčínských železárnách, což vedlo k silné pozici socialistických stran. Po vzniku republiky také mnoho Chomoutovských (44 %) opustilo římskokatolickou církev a vstoupilo do nově založené Církve československé, přičemž její farní úřad byl od roku 1934 opět v Horce.^[3]

Chomoutov byl i přes to k 1. červenci 1974 sloučen s Olomoucí, která se již dříve vzhledem k nebezpečí záplav o zdejší území zajímala a např. v letech 1909–1913 se podílela na regulaci toku řek Moravy a Oskavy, účastnila se budování stavidel, prokopání spojovacího kanálu s Mlýnským potokem apod.^[4] Místní jezero, postupně vzniklé na místě dřívější těžby písku, bylo v roce 1973 vyhlášeno přírodní rezervací. Roku 1997 zasáhly celou čtvrť rozsáhlé povodně.

Zajímavosti

• Chomoutovské jezero (160 ha)
• kaplička Nanebevzetí Panny Marie
• Chomoutovský dub
• pivovar Chomout

Doprava

Chomoutovem prochází silnice II/446.

Spojení hromadnou dopravou zajišťuje autobusová linka DPMO č. 20 a příměstská linka č. 364.

Fotogalerie

• 

  Kaplička

• 

  Hospoda

• 

  Hasičská zbrojnice

• 

  Chomoutovské jezero

• 

  Chomoutovský dub

• 

  Pomník padlým

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chomoutov na Wikimedia Commons
• Komise městské části č. 5 Chomoutov Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine
• Chomoutov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Sokol Chomoutov
• Chomoutovské jezero