Pochod za lidská práva, Washington, 1963

Demonstrace je shromáždění lidí na veřejném prostranství za účelem předvedení společného názoru, zpravidla politického rázu. Účastník demonstrace se nazývá demonstrant.

Mezi největší demonstrace v historii lidstva patří kupříkladu demonstrace v NDR 4. listopadu 1989 na berlínském Alexanderplatzu, které se zúčastnilo přes milión občanů, nebo 14. listopadu 1969 největší protiválečná demonstrace v historii USA, které se zúčastnilo na 250 000 demonstrantů. 26. listopadu 1989 protestovalo proti komunistickému režimu v Československu více než 500 000 lidí.

Demonstrace v Česku

Od roku 1990 se pořádání demonstrací řídí zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, který jednoznačně stanoví, že k jejich uspořádání není třeba předchozího povolení, ale jen oznámení, které je ovšem potřeba podat alespoň 5 dnů předem nejčastěji místnímu obecnímu úřadu.^[1] Je pouze zakázáno demonstrovat v okruhu 100 m od budov obou komor Parlamentu a Ústavního soudu, nebo míst, kde tyto instituce právě zasedají.^[2][3] Na druhou stranu je možné už řádně oznámenou demonstraci zakázat, pokud by směřovala k výzvě popírat nebo omezovat občanská práva, dopouštět se násilí nebo jinak porušovat ústavu a zákony. Dalšími důvody zákazu mohou být organizační důvody, když už se na oznámeném místě a v oznámeném čase má konat jiná demonstrace, nebo když je to nutné kvůli zdraví účastníků, dopravě či zásobování; v těchto případech má ale úřad oznamovateli nejdříve nabídnout jiné vhodné místo či dobu konání.^[4] Proti rozhodnutí o zákazu lze podat žalobu ke správnímu soudu, pokud se však zakázaná demonstrace bude přesto konat, bude rozpuštěna. Stejně tak bude rozpuštěna demonstrace, která zakázána nebyla, ale v jejím průběhu nastaly takové skutečnosti, které by k jejímu zákazu vedly.^[5]

Významné demonstrace

• 28. listopadu 1905 – demonstrace za všeobecné hlasovácí právo na Staroměstském náměstí
• květen 1918 – protiválečná demonstrace na Václavském náměstí
• 14. října 1918 – protihladová generální stávka v českých zemích s centrem na Staroměstském náměstí
• 22. září 1938 – demonstrace před sídlem Poslanecké sněmovny v Rudolfinu za obranu republiky proti Mnichovské dohodě, přes 250 000 lidí
• 28. října 1939 – výročí vzniku Československého státu, protinacistická demonstrace, silou potlačena. Byli při ní zabiti Jan Opletal a Václav Sedláček.
• 21. února 1948 – demonstrace příznivců Komunistické strany Československa za dosazení komunistických ministrů do vlády na Staroměstském náměstí
• 25. února 1948 – nátlaková demonstrace komunistů na podporu návrhu Klementa Gottwalda o dosazení ministrů na Václavském náměstí
• 21. srpna 1968 – demonstrace proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy
• 21. srpna 1969 – u příležitosti prvního výročí okupace
• 21. srpna 1988 – 20. výročí okupace
• 28. října 1988 – výročí vzniku Československého státu
• leden 1989 – Palachův týden
• 17. listopadu 1989 – vzpomínková demonstrace k 50. výročí obsazení vysokých škol
• od 20. listopadu 1989 – série protestních demonstrací proti komunistickému režimu
• 26. listopadu 1989 – největší demonstrace na Letenské pláni, zúčastnilo se přes 500 000 lidí
• 3. prosince 1999 – Děkujeme odejděte! proti Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi během trvání Opoziční smlouvy, odhadováno minimálně 50 000 lidí
• 26. září 2000 – násilné demonstrace proti celosvětové globalizaci u příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze
• 3. ledna 2001 – demonstrace na podporu vzpoury v České televize a za zrušení Opoziční smlouvy, odhadováno kolem 100 000 lidí
• srpen–září 2011 – protiromské demonstrace ve Varnsdorfu.
• 21. dubna 2012 – nesouhlas s fiskální politikou premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. 80 až 90 000 lidí (dle policie), 120 000 (dle organizátorů – odborářů)
• 22. května 2019 – 4. demonstrace v řadě proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti a premiérovi Andreji Babišovi. Odhadováno 50 až 70 000 lidí (60 % Václavského náměstí zaplněno)^[6]
• 4. června 2019 – 6. demonstrace v řadě proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Odhad organizátorů 120 000 lidí, dle ministra vnitra Jana Hamáčka 70 000.^[7]
• 23. června 2019 – 8. demonstrace v řadě proti premiérovi Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové. Podle výpočtů mobilního operátora T-Mobile na Letné protestovalo 283 tisíc lidí, což je na území Česka nejvíce od roku 1989.^[8]
• 16. listopadu 2019 – demonstrace „Letná 2“ proti premiérovi Andreji Babišovi a za zdravější demokracii. Podle mobilního operátora T-Mobile se zúčastnilo 257 tisíc lidí, dle policie asi 250 tisíc.

Odkazy

Reference

Literatura

• PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. 

Související články

• Generální stávka
• Nepokoje
• Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu demonstrace na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo demonstrace ve Wikislovníku
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou demonstrace

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.