A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Domoušice | |
---|---|
Náves | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0424 566152 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Louny |
Okres (LAU 1) | Louny (CZ0424) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°14′3″ s. š., 13°43′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 656 (2021)[1] |
Rozloha | 15,28 km² |
Nadmořská výška | 415 m n. m. |
PSČ | 439 68, 440 01 |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Domoušice 107 439 68 Domoušice ou.domousice@ln.cz |
Starosta | Zdeněk Kutner |
Oficiální web: www | |
Domoušice | |
Další údaje | |
Kód obce | 566152 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Domoušice (německy Domauschitz) se nachází v okrese Louny, Ústecký kraj. Spadá pod matriční úřad v Hřivicích. Žije zde 656[1] obyvatel. Nejvyšší bod (526 m n. m.) tvoří Pískový vrch a nejnižší bod (290 m n. m.) nachází na dně koryta potoka Hasiny na severním kraji katastrálního území mezi Solopysky a Konětopy. Prochází tudy železniční trať Most–Rakovník, na které je železniční stanice Domoušice, 2 autobusové linky (741 a B56) a silnice III. třídy. Nachází se zde pošta, dosud fungující kino, mateřská a základní škola. Domoušice jsou členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí, které zde má své sídlo.
Historie
Staré hradiště dochované v lokalitě Na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. O vzniku samotné obce i jejího názvu existuje teorie, podle které ves vznikla v dobách panování krále Jana Lucemburského (první písemná zmínka z r. 1325). Lesy kolem dnešních Domoušic byly tehdy v královském majetku a představovaly pro panovníka vítaný zdroj příjmů. Aby mohl z těchto lesů čerpat, nechal král založit ves, původním jménem Tomášice. Tento název pochází z osobního jména Tomáš a ves jej dostala podle svých zakladatelů – Tomašiců, potomků podkomořího Tomáše.[2]
Obyvatelstvo
Obec Domoušice | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 1 052 | 1 234 | 1 234 | 1 240 | 1 413 | 1 534 | 1 486 | 1 073 | 1 108 | 958 | 840 | 649 | 625 | 655 |
Místní část Domoušice | ||||||||||||||
Obyvatelé | 779 | 896 | 881 | 864 | 981 | 1 039 | 987 | 707 | 745 | 651 | 592 | 457 | 450 | 483 |
Domy | 96 | 108 | 116 | 131 | 146 | 165 | 207 | 211 | 187 | 190 | 176 | 204 | 210 | 222 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy části Filipov. |
Pamětihodnosti
- Ve středu vesnice stojí barokní domoušický zámek. Na počátku osmnáctého století ho založila svatovítská kapitula jako sídlo správy panství. Od devetanáctého století v něm sídlila schwarzenberská lesní správa a po roce 1924 státní správa lesů.[5]
- Mezi vlastní vesnicí a Filipovem stojí pozdně barokní kostel svatého Martina z roku 1754 s kaplí Božího hrobu a rokokovým zařízením.[6]
- Kaplička (zvonička)
- Západně od vesnice se v poloze Na Rovinách nachází zbytky halštatského hradiště. Na jih od hradiště, stále ještě na katastru obce, se nachází i tzv. Kounovské kamenné řady označované často za pravěkou památku. Archeologický výzkum však neprokázal původ ani stáří památky.
- přejezd VÚD
Osobnosti
- Josef J. Pihert (1845–1911), český hudební skladatel a pedagog
- Ing. Václav Morch (1909–1979), český zeměměřič a kartograf
- Václav Bergman (1915–2003), stíhací pilot, účastník Bitvy o Británii, po jistou dobu velitel 313. československé stíhací perutě RAF
- Ing. Josef Krejčí (1912–1989), ministr průmyslu
Části obce
- Domoušice
- Solopysky
Galerie
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online.
- ↑ Historie - Oficiální stránky Obce Domoušice. www.domousice.cz . . Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Domoušice – zámek, s. 100.
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Domoušice, s. 316–317.
Externí odkazy
- Galerie Domoušice na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Domoušice na Wikimedia Commons
- Domoušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.