A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Elektrická jednotka řady 425.95 | |
|---|---|
 Dvojice jednotek řady 425.95 | |
| Řada dle UIC (SR) | 425.95 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | ŽOS Vrútky, Stadler |
| Výroba v letech | 2000–2006 |
| Počet vyrobených kusů | 15 |
| Provozovatel | ZSSK |
| Období provozu | 2000–dosud |
| Míst k sezení | 108 |
| Míst k stání | 92 |
| Typ spřáhla | poloautomatické +GF+ |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 38 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 32 984 mm |
| Rozchod | 1 000 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | 2'Bo'2' |
| Trvalý výkon | 320 kW |
| Maximální tažná síla | 65 kN |
| Maximální povolená rychlost | 80 km/h |
| Napájecí soustava | 1,5 kV ss |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elektrická jednotka 425.95 je elektrická jednotka používaná pro dopravu v síti Tatranských elektrických železnic od roku 2000. Tyto jednotky vycházejí z koncepce Stadler GTW 2/6.
Historie
Jednotky řady 425.95 měly nahradit dosluhující řadu 420.95 (ex EMU 89.0), které zajišťovaly dopravu v celé síti tatranských elektrických železnic od roku 1968 (prototyp již od roku 1962). Výběrové řízení na dodání 14 kusů[1] vyhrálo konzorcium GTW Vysoké Tatry, tvořené firmami ŽOS Vrútky a.s., Stadler Fahrzeuge AG a Daimler-Chrysler Rail Systems Ltd. (ADtranz).[2]
Vůz je postaven na bázi jednotky Stadler GTW 2/6 provozované v Alpách. První vůz byl do vlakového depa Poprad, kde byl podroben zkouškám, dodán v říjnu 2000. Vůz byl po sérii testů úspěšně schválen a uveden do pravidelného provozu. V letech 2001 a 2002 bylo dodáno ještě 13 souprav a jeden motorový článek (prostřední) pro použití na náhradní díly. Tento článek byl v roce 2006 zkompletován na 15. jednotku.[1]
Popis
Souprava se skládá ze tří článků: prostředního ocelového, ve kterém je po stranách spojovací uličky osazen motor a dvou krajních, vyrobených z hliníku, se stanovištěm strojvedoucího na obou koncích. Vozidlo je šestinápravové, pod každou částí jsou umístěny dvě nápravy. Vozidla jsou vybaveny vícejazyčným vizuálním i hlasovým informačním systémem a jsou vyvedeny v červenobílém barevném provedení.
Vzhledem k nedostatečné kapacitě bývají na frekventovaných spojích jednotky spřahány do dvojic.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Motorové jednotky Stadler GTW 2/6 . imhd.sk . Dostupné online.
- ↑ ŽELEZNIČNÁ SPOLOČNOSŤ SLOVENSKO. Aktuality : Nový vietor vo Vysokých Tatrách . 25. 01. 2001 . Dostupné z < Archivováno 19. 10. 2008 na Wayback Machine.>
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu elektrická jednotka 425.95 na Wikimedia Commons - Článek o jednotce na stránkách www.imhd.sk
- Článek o Tatranských elektrických železniciach na stránkách spz.logout.cz
- Elektrická jednotka 425.95 na stránkách firmy ŽOS Vrútky (technický popis, fotogalerie)
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
