Ferdinand II. Aragonský
Král Aragonie, Kastilie, Leónu, Sicílie, Valencie a Neapole
Ferdinand Aragonský
Křest	11. února 1453
Narození	10. března 1452
	Sos del Rey Católico
Úmrtí	23. ledna 1516
	Madrigalejo
Pohřben	Katedrála v Granadě
Manželka	Isabela Kastilská
	Germaine z Foix
Potomci	Isabela Jan Jana Marie Kateřina
Dynastie	Trastámarové
Otec	Jan II. Aragonský
Matka	Jana Enríquezová
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand II. Aragonský (šp. Fernando II de Aragón, 10. března 1452 Sos del Rey Católico – 23. ledna 1516 Madrigalejo) byl král aragonský, sicilský, kastilský, neapolský, sardinský a navarrský.

Život

Byl synem aragonského krále Jana II. V roce 1469 se oženil s následnicí kastilského trůnu Isabelou. Po smrti svého otce v roce 1479 se Ferdinand ujal vlády nad Aragonií, zatímco jeho manželka byla svrchovanou královnou Kastilie jako Isabela I. Manželé v letech 1479–1504 společně vládli Kastilii a Aragonu.

Jedním z velkých činů, které královští manželé uskutečnili, bylo dobytí Granady – posledního emirátu na Pyrenejském poloostrově – v roce 1492. To byl důležitý krok k postupnému sjednocení obou království a vytvoření jednotného Španělska. S jejich podporou se Kryštof Kolumbus vypravil na velkou zámořskou cestu a objevil rovněž v roce 1492 Ameriku. Tento náhodný objev dal základ vzniku velké španělské koloniální říše na území Severní, Střední a Jižní Ameriky.

Roku 1496 udělil papež Alexandr VI. svou bulou Si convenit manželům Ferdinandu II. Aragonskému a Isabele Kastilské titul katolická Veličenstva.

Od roku 1500 se mezi Ferdinandem a francouzským králem Ludvíkem XII. rozpoutal konflikt o vládu nad Neapolským královstvím. Tato válka skončila Granadským mírem v roce 1504, v témže roce se Ferdinand nechal korunovat neapolským králem. Ferdinand a Isabela učinili ze Španělska jednu z nejsilnějších zemí v Evropě a dali svým dědicům do ruky moc nad celým Španělskem.

Ferdinand v roce 1504 ovdověl a o rok později se v říjnu oženil s Germaine, dcerou Jana z Foix a neteří francouzského krále. V touze po mužském potomkovi, který by zdědil aragonské království, se Ferdinand uchýlil i k užíváním afrodisiak a snad i k magii. Dle pověsti zemřel na předávkování povzbuzujícími bylinami nebo "španělskými muškami".^[1] Byl pohřben v královské kapli v granadské katedrále.

Potomci

• Isabela (1470–1498)

1. ∞ 1490 Alfons (1475–1491), portugalský následník trůnu
2. ∞ 1497 portugalský král Manuel I. Šťastný

• Jan (1478–1497), španělský následník trůnu ∞ 1496 Markéta Habsburská (1480–1530)
• Jana I. (1479–1555), kastilská královna ∞ 1496 flanderský hrabě Filip Habsburský, zvaný Sličný
• Marie Aragonská (1482–1517) ∞ 1500 portugalský král Manuel I. Šťastný
• Kateřina Aragonská (1485–1536)

1. ∞ 1501 následník anglického trůnu Artur Tudor
2. ∞ 1509 anglický král Jindřich VIII. Tudor

Vývod z předků

Reference

Literatura

• LADERO Quesada, Miguel Ángel: Španělsko katolických králů, 2003, ISBN 80-86263-44-4

Externí odkazy

• Galerie Ferdinand II. Aragonský na Wikimedia Commons

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand II. Aragonský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Jan II.

Aragonský král spoluvládce Jana II. od 1468 1479–1516

Nástupce: Karel I.

Předchůdce: Jan I.

Sicilský král Ferdinand II. 1479–1516

Nástupce: Karel II.

Předchůdce: Jan II.

Mallorský král Ferdinand II. 1479–1516

Nástupce: Karel I.

Předchůdce: Jan II.

Valencijský král Ferdinand II. 1479–1516

Nástupce: Karel I.

Předchůdce: Ludvík XII.

Neapolský král Ferdinand III. 1504–1516

Nástupce: Karel V.

Předchůdce: Filip I.

Kastilský a leónský král spoluvládce Isabely Kastilské a Filipa Sličného (1474-1506), od roku 1506 s Janou I. 1506–1516

Nástupce: Jana I. a Karel I.

Předchůdce: Kateřina I.

(Horno)navarrský král Ferdinand I. 1513–1516

Nástupce: Jana I. a Karel I.