Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Fictumové
Fictumové
Erb Fictumů
Erb Fictumů
ZeměDurynskoDurynsko Durynsko, České královstvíČeské království České království
Rok založení15. století

Fictumové (též Vitzthumové) byli šlechtický rod původem z Durynska. Jméno odvozovali od latinského vicedomus, neboť zastávali úřady dvorních maršálků ve službách u saských knížat.[1]

Historie

V polovině 15. století se Fictumové dostali na české území. Jako první přišel roku 1451 Opl z Fictumu, který prchal před nepřízní saského knížete Viléma, na kterého měl před usmířením knížete s jeho bratrem Fridrichem velký vliv. V Čechách vstoupil do služeb Jiřího z Poděbrad jako jeho rádce. Významnou úlohu hrál rod i za krále Vladislava Jagellonského, kdy byl Kryštof z Fictumu dvorským maršálkem.[2]

Roku 1453 Opl z Fictumu zakoupil hrad Nový Šumburk a odkázal ho svým čtyřem synům. K rodovému majetku však patřilo mnoho dalších panství, např. Radonice Pětipsy, Vintířov, Libouš, Egerberk, Perštejn, Klášterec nad Ohří nebo Měděnec a ke konci šestnáctého století i Teplice a Střekov. Jména bratrů Bernarda a Ditricha z Fictumu jsou spojena se založením františkánského kláštera v Kadani.[2]

Náhrobek příslušníka rodu Fictumů, umístěný na nádvoří zámku v Klášterci

Kryštof z Fictumu vlastnil v Krušných horách velký majetek a nechal postavit zámek v Klášterci nad Ohří. V předvečer stavovského povstání se stal jedním z jeho direktorů. Spolu s dalšími autory napsal druhou Apologii českých stavů odbojných, ve které zdůvodňovali nezadatelné právo stavů na volbu krále a odmítli Ferdinanda II. Za svou účast na povstání byl králem posmrtně odsouzen ke ztrátě cti a majetku, přestože se vzdal funkcí a roku 1620 zemřel.[1]

Markéta Razická z Fictumu se roku 1604 provdala za Thyga Thycosena Brahe (1581–1627), třetího (ale nejstaršího přeživšího) syna Tycha Braha, absolventa univerzity ve Wittenbergu a v Padově. Bydleli v Českých Zlatníkách.[3] Z jejich manželství se narodili dva potomci: syn Otte Thygesen (1618–1671) a dcera Christina Barbara.[4]

Erb

Erb české větve má černou ostrev nebo kmen ve zlatém poli, na kterém rostou tři plody, pravděpodobně jablka.[5]

Příbuzenstvo

Příbuzensky se spojili s Pluhy z Rabštejna, Lobkovici, Smiřickými, Štampachy a dalšími rody.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Svazek 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Fictumové, s. 48–49. 
  2. a b VYHNIS, Václav. Fictumové. Památky, příroda, život. 1985, roč. 17, čís. 3, s. 90–92. 
  3. DVORSKÝ, František. Nové zprávy o Tychonovi de Brahe a jeho rodině. Časopis Českého musea. 1883, roč. 57, s. 60–77. 
  4. Thyge Thycosen Brahe . Geni.com . Dostupné online. 
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Barevná příloha s erby šlechtických rodů. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Fictumové





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.