Franklin Delano Roosevelt
Franklin D. Roosevelt v roce 1944
32. prezident Spojených států amerických
Ve funkci: 4. března 1933 – 12. dubna 1945
Viceprezident	John Nance Garner (1933-1941) Henry A. Wallace (1941-1945) Harry S. Truman (Leden-Duben 1945)
Předchůdce	Herbert Hoover
Nástupce	Harry S. Truman
44. guvernér státu New York
Ve funkci: 1. ledna 1929 – 31. prosince 1932
Náměstek	Herbert H. Lehman
Předchůdce	Al Smith
Nástupce	Herbert H. Lehman
Stranická příslušnost
Členství	Demokrat
Narození	30. ledna 1882 Hyde Park, New York, USA
Úmrtí	12. dubna 1945 (ve věku 63 let) Warm Springs, Georgie, USA
Místo pohřbení	Franklin Delano and Anna Eleanor Roosevelt tomb
Národnost	americká
Choť	Eleanor Roosevelt
Rodiče	James Roosevelt a Sara Roosevelt
Děti	Elliott Roosevelt Franklin Delano Roosevelt junior John Aspinwall Roosevelt Anna Roosevelt Halsted James Roosevelt Franklin Delano Roosevelt
Příbuzní	James Roosevelt Roosevelt (sourozenec) Theodore Roosevelt (fifth cousin) Chandler Roosevelt Lindsley, William Donner Roosevelt, Elliott Roosevelt, Jr., David Roosevelt a Livingston Roosevelt (vnoučata)
Sídlo	New York
Alma mater	Groton School (do 1900) Columbia Law School (1904–1907) Harvard College
Profese	advokát, politik, státník a golfista
Náboženství	Episkopální církev Spojených států amerických
Ocenění	Osobnost roku časopisu Time (1932) Osobnost roku časopisu Time (1934) Osobnost roku časopisu Time (1941) Albert Medal (1941) velkokříž Vojenského řádu Vilémova (1948) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Franklin Delano Roosevelt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franklin Delano Roosevelt (30. ledna 1882 – 12. dubna 1945, výslovnost ) byl americký politik a 32. prezident USA v letech 1933–1945. Zastával svůj úřad nejdéle ze všech amerických prezidentů a byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu více než dvakrát (zvolen byl čtyřikrát). Jeho vzdálený bratranec byl prezident Theodore Roosevelt.

Životopis

Život do roku 1932

Roosevelt roku 1904 absolvoval Harvard, poté vystudoval právo na Kolumbijské univerzitě (1908). Roku 1910 se stal senátorem ve státě New York. Roku 1912 se stal náměstkem na ministerstvu námořnictva, kde působil do roku 1920, kdy neúspěšně kandidoval na funkci viceprezidenta. Ve svých třiadvaceti letech se oženil se svou sestřenicí Eleonorou.

V roce 1921 onemocněl dětskou obrnou, částečně ochrnul a od té doby někdy používal kolečkové křeslo. V roce 1928 se stal guvernérem státu New York, zde zahájil své úspěšné tažení proti korupci.

Život po roce 1932

Roku 1932 se stal demokratickým kandidátem na prezidenta, v této době vyhlásil plán New Deal (nový úděl).

Dne 15. února na něj Giuseppe Zangara spáchal atentát, při kterém sice nebyl prezident zraněn, ale zemřel při něm starosta Chicaga Antonín Čermák. Po složení přísahy amerického prezidenta dne 4. března 1933 pronesl historický rozhlasový projev, v němž požádal Američany o důvěru. Tento jeho projev byl mimořádně dobrý a silný, předznamenal tak začátek obratu z krize. Roosevelt pronášel podobné projevy pravidelně i později, vžil se pro ně název rozhovory od krbu.

V roce 1934 se jeho administrativa na okamžik ocitla v ohrožení, když skupina bohatých průmyslníků naplánovala vojenský převrat (tzv. Business Plot) s cílem svrhnout Rooseveltovu vládu.^[1] Pro uskutečnění hledali konspirátoři důvěru u generálmajora Smedleyho Butlera – ten však jejich plán zhatil a o převratu svědčil před Kongresem Spojených států.^[2]

Na přelomu roku 1936/1937, kdy vypukla ve Flintu, státě Michigan stávka dělníků vyrábějících automobily, a viceprezident John Garner po několika potyčkách dělníků s policií připravoval intervenci, Roosevelt tuto intervenci zamítl a postavil se na stranu dělníků. Stávka přesáhla lokální význam, přivedla ve velkém dělníky tohoto průmyslu do odborů, v konečném výsledku zlepšila jejich životní úroveň a přihrála Rooseveltovi politické body.

Po začátku druhé světové války začal podporovat západní spojence, především Velkou Británii a Francii, v jejich boji proti nacistickému Německu. USA např. vyměnily s Velkou Británií 50 zastaralých torpédoborců z 1. světové války za základny na ostrovech v Karibiku. Prosadil také zákon o půjčce a pronájmu. Po napadení USA Japonskem v Pearl Harboru začal vést aktivně válku proti zemím Osy (Německo, Itálie a Japonsko), přičemž jeho prioritou byla válka v Evropě.

Zúčastnil se konferencí Velké Trojky (Winston S. Churchill, Josif V. Stalin a Franklin D. Roosevelt) v Teheránu a na jaltské konferenci. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích západních spojenců s komunistickým stalinistickým Sovětským svazem. Během jeho poslední volební kampaně v roce 1944 byl již jeho zdravotní stav velmi špatný. Celkové fyzické vyčerpání doprovázely také psychické potíže v podobě depresí a projevy arteriosklerózy. Roosevelt dle očekávání ve volbách zvítězil a 20. ledna 1945 byl slavnostně uveden do úřadu. Tehdy však již jen minimálně vnímal své okolí, projevoval se u něj nápadný třes rukou a často byl duchem zcela nepřítomen. V tomto katastrofálním zdravotním stavu odcestoval na jaltskou konferenci. Na neblahém výsledku této konference se zcela jistě podepsal právě i jeho zdravotní stav a Roosevelt byl po návratu do USA napadán tiskem i veřejností za to, že západní mocnosti v jednáních tolik ustupovaly Sovětskému svazu.

Krátce po svém posledním výročním projevu národu z 11. ledna 1944, který kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu četl pro rádio, předložil návrh nazývaný jako Druhá listina práv (Second Bill of Rights). Tato listina je též známa pod názvem „listina hospodářských práv“.

Návrh nad stávající základní práva zaručoval právo každého Američana na:

• právo na zdravotní péči,
• právo na vzdělání,
• právo na práci za mzdu umožňující nákup základních potřeb, důstojné bydlení a odpočinek,

dále sociálním systémem, který by poskytovala ochranu před ožebračením způsobeným stářím, nemocí, nehodou nebo nezaměstnaností, tedy:

• právo na domov, zdravotní péči, ekonomickou ochranu (penzi) během nemoci, úrazu a nezaměstnanosti,
• právo na užívání starobního důchodu.

Roosevelt netrval na zanesení těchto práv do Ústavy, ale na její postupné politické implementaci.

Ke Druhé listině práv později, v roce 1979, referoval též český profesor Karel Vašák jako ke druhé ze tří generací lidských práv. Rooseveltův projev byl zaznamenán na film, ale mělo se za to, že se ztratil. Byl nalezen až v roce 2008 dokumentaristou Michaelem Moorem a použit v jeho filmu O kapitalismu s láskou.

Smrt

Zemřel nedlouho po návratu z jaltské konference 12. dubna 1945 na mozkovou mrtvici, když malířka kreslila jeho portrét. Zemřel ve vrcholném okamžiku války, kdy se zhroucení hitlerovského Německa očekávalo každou chvíli.

Odkazy

Reference

Literatura

• WANNER, Jan. Rooseveltův pohled na svět a spojenecká koalice. Historický obzor, 1995, 6 (5/6), s. 98-103.

Související články

• New Deal

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franklin Delano Roosevelt na Wikimedia Commons
• Osoba Franklin Delano Roosevelt ve Wikicitátech
• Životopis na stránkách Bílého domu
• Miliony osvobodil, miliony nechal zotročit Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobně se zabývá projektem New Deal a Rooseveltovou rolí ve druhé světové válce.

Prezidenti Spojených států amerických
George Washington (bezp., F) • John Adams (F) • Thomas Jefferson (SR) • James Madison (SR) • James Monroe (SR) • John Quincy Adams (SR) • Andrew Jackson (D) • Martin Van Buren (D) • William Henry Harrison † (W) • John Tyler (W, bezp.) • James K. Polk (D) • Zachary Taylor † (W) • Millard Fillmore (W) • Franklin Pierce (D) • James Buchanan (D) • Abraham Lincoln †* (R,U) • Andrew Johnson (U) • Ulysses S. Grant (R) • Rutherford B. Hayes (R) • James A. Garfield †* (R) • Chester A. Arthur (R) • Grover Cleveland (D) • Benjamin Harrison (R) • Grover Cleveland (D) • William McKinley †* (R) • Theodore Roosevelt (R) • William Howard Taft (R) • Woodrow Wilson (D) • Warren G. Harding † (R) • Calvin Coolidge (R) • Herbert Clark Hoover (R) • Franklin Delano Roosevelt † (D) • Harry S. Truman (D) • Dwight D. Eisenhower (R) • John Fitzgerald Kennedy †* (D) • Lyndon B. Johnson (D) • Richard Nixon (R) • Gerald Ford (R) • Jimmy Carter (D) • Ronald Reagan (R) • George H. W. Bush (R) • Bill Clinton (D) • George W. Bush (R) • Barack Obama (D) • Donald Trump (R) • Joe Biden (D)
Legenda:  (F) – federalista  (SR) – „starorepublikán“  (W) – whig  (D) – demokrat  (R) – republikán  (U) – unionista  (bezp.) – bezpartijní  † – zemřel v úřadě * – zavražděn v úřadě Seznam prezidentů