Smíchovský hřbitov Malvazinky
Hrobky na hřbitově Malvazinky
Lokalita
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Adresa	Praha 5-Smíchov
Zeměpisné souřadnice	50°3′42,84″ s. š., 14°23′12,84″ v. d.
Specifikace
Náboženství	křesťanství
Kostel	kostel svatých Filipa a Jakuba
Architekti	Antonín Viktor Barvitius Adolf Duchoň
Výstavba	1876
Počet hrobů	13 374[1]
Rozloha	7,58 ha [zdroj?
Odkazy
Kód památky	40386/1-1413 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitov Malvazinky, též Smíchovský hřbitov, je rozlehlý městský hřbitov v části pražské čtvrti Smíchova zvané podle někdejší usedlosti Na Malvazinkách. Byl založen roku 1876, v době po zrušení původního smíchovského hřbitova u kostela na dnešním Arbesově náměstí. Od roku 1884 také rychle se rozrůstající populace pražského předměstí již nemohla užívat uzavřený Malostranský hřbitov.

Poloha a popis

Hřbitov Malvazinky leží na návrší při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. Svou rozlohou (7,58 ha) i počtem pohřbených (54 468) patří mezi největší hřbitovy v Praze. Založen byl v roce 1876 podle návrhu Antonína Viktora Barvitia v místech, kde se nacházely hospodářské usedlosti z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho.

Dominantou hřbitova je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený v letech 1894 až 1896 podle plánů architzekta Adolfa Duchoně^[2], s využitím stavebního materiálu, 2 zvonů a tří barokních soch (Krista Spasitele nad vstupním portálem kostela, sv. Filipa a Jakuba v nikách pod arkádami) ze zbořeného smíchovského kostela týchž patronů.^[3]. Areál hřbitova s kostelem je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.^[4][5]

Na hřbitově je pohřbeno několik desítek významných československých i českých osobností.^[4][6]

Popis hřbitova

Na hřbitově se nachází 8 420 hrobů a dalších 680 urnových hrobů. Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky.^[4] Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.

Pohřbené osobnosti

• československý prezident Antonín Novotný
• zemský prezident pro Zemi Českou Hugo Kubát
• spisovatelé Jakub Arbes, Ondřej Sekora, Hermann Ungar, Jiří Karásek ze Lvovic, Vladislav Forejt, Jiří Gruša a Vilém Hejl
• filosofové Ladislav Klíma, Milan Machovec, Egon Bondy, Jiří Němec
• architekt a stavitel František Weyr
• fotograf Oldřich Škácha
• divadelní režisér Petr Lébl
• scénograf a spolutvůrce Laterny magiky Josef Svoboda
• filmoví režiséři František Vláčil a Václav Kubásek
• herci Ferenc Futurista, Eman Fiala, Karel Hradilák, Vladimír Smíchovský, Soběslav Sejk, Oto Ševčík a Miloš Nedbal
• herečky Milada Gampeová, Antonie Nedošinská a Jiřina Třebická
• operní pěvci Jiří Huml, Bedřich Plaške a operní pěvkyně Božena Kozlíková
• lékaři Jan Janský, Karel Chodounský
• sportovci: gymnasta Alois Hudec, fotbalista František Veselý, atlet (110 m překážek) a trenér Milan Tošnar, automobiloví závodníci František Kůrka a Bohumil Turek
• kněz, první smíchovský arciděkan Jan Křtitel Pauly
• biskup Kajetán Matoušek
• evangelický teolog a historik Gustav Adolf Skalský
• hudebník ze skupiny The Plastic People of the Universe Milan Hlavsa
• básník Milan Koch
• tiskař a nakladatel – rodina Neubertova
• hudební skladatel Karel Weis
• historik a vysokoškolský pedagog Josef Matoušek^[7]
• historik, vysokoškolský pedagog a člen protinacistického odboje Vladimír Juřík
• skaut, právník a člen protinacistického odboje Antonín Žlábek
• malíř Vojtěch Kubašta
• sochař Čeněk Vosmík
• podnikatel Josef Walter
• historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU Božena Brodská
• historikové umění Růžena Vacková, Emanuel Poche a Libuše Urešová
• vynálezce Ivan Puluj
• astronom a matematik Jiří Kaván
• klavírista, hudební skladatel a aranžér Rudolf Rokl
• dirigent a hudební skladatel Štěpán Koníček
• zpěvák Karel Gott^[8]
• armádní generál Alois Podhajský
• zpěvačka Eva Pilarová^[9]
• klavírista, hudební skladatel a pedagog Jindřich Kàan z Albestů
• šoumen a zpěvák Daniel Nekonečný
• moderátor Vlado Štancel
• malíř a ilustrátor Robert Schlosser
• malíř Otto Peters

Další památky

• Kříž s korpusem Ukřižovaného Krista
• Boží muka s gnómónem – šest metrů vysoký barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu; na základové desce má vytesán pamětní zápis o povodni z roku 1737. Stával na smíchovské Schwarzenberské silnici před domem čp. 193 a sloužil také jako gnómón – sluneční hodiny. Na Malvazinecký hřbitov byl přenesen po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu.

Odraz v kultuře

• Dva bývalí zaměstnanci hřbitova – Jakub Sejkora a Josef Jeřábek – založili hudební uskupení Pláče kočka a debutové album této skupiny se jmenovalo Malvazinky a obsahovalo také písně inspirované tímto hřbitovem.

• Poesiomat – 30. června 2021 byl na hřbitově uveden druhý poesiomat v Praze, který je z dílny Ondřeje Kobzy. Připomíná mimo jiné básníky, kteří jsou zde pohřbení.

Odkazy

Reference

Literatura

• BRONCOVÁ, Dagmar. Kniha o Praze 5. Praha: Milpo, 1996. 205 s. ISBN 80-901749-6-5. 
• LÁNY, Jeronym. Hřbitov Malvazinky 1876-1999. Praha: Správa pražských hřbitovů, 1999. 71 s. ISBN 80-238-7841-7. 

Související články

• Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky
• Seznam hřbitovů v Praze
• Malvazinky (album)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hřbitov Malvazinky na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Hřbitov Malvazinky
• Historie hřbitova Malvazinky Archivováno 15. 10. 2019 na Wayback Machine.
• Jiří Peňás: Dobrá společnost na hřbitově. In: Lidovky.cz, 24. listopadu 2009.
• Historie a plánek hrobů