Barvivem obarvené buňky HeLa

Dělící se HeLa buňky pod skenovacím elektronovým mikroskopem

HeLa je buněčná linie lidských epiteliálních buněk. Jedná se o nádorové buňky izolované v roce 1951 a pocházející z nádoru děložního hrdla Henrietty Lacksové (z prvních dvou písmen jména a příjmení této ženy pochází i název této buněčné linie).^[1] HeLa buňky se dnes kultivují v laboratořích takřka po celém světě a využívají se ve výzkumu v různých cytologických a molekulárně biologických oborech, jako je například imunologie či onkologie. Byly využity při studiu buněčného cyklu nebo při studiích zkoumajících vliv vesmírného prostředí na lidské buňky.^[1] Dokonce byly použity k tisku na 3D tiskárně k vytištění nádoru.^[2]

Popis

Buňky HeLa jsou nesmrtelná buněčná linie, tzn. mohou se neustále množit. Nepodléhají Hayflickovu limitu, který způsobí po několika desítkách dělení odumření buněk z důvodu zkrácených telomer. Tento limit HeLa buňky obchází aktivací telomeráz, enzymů, které jsou schopné zpětně prodloužit telomery.

HeLa buněčná linie se dá s určitou nadsázkou chápat jako zcela nezávislý „tělní plán“ zcela nepodobný člověku, i když je kódován lidským genomem.^[3] Přestože mají aneuploidní počet chromozomů, množí se již přes 50 let a za tu dobu hmotnost vzniklých buněk asi 400× převýšila hmotnost samotné Henrietty Lacksové.^[1] Dokonce jsou tak invazivní, že kontaminují Petriho misky s jinými buněčnými liniemi.^[4]

Genom buněk HeLa prošel řadou změn oproti lidskému genomu. Jedná se o hypertriploidní linii, která nese 76 až 80 chromozomů a 22 až 25 abnormálních chromozomů. V řadě míst je navíc integrován genom papilomaviru HPV18. ^[5]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu HeLa na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.