Herálec (okres Žďár nad Sázavou) - Wiki slovník

Herálec
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0635 595594
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou
Okres (LAU 1)	Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)	Vysočina (CZ063)
Historická země	Čechy + Morava
Zeměpisné souřadnice	49°41′20″ s. š., 15°59′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 326 (2022)
Rozloha	23,85 km²
Nadmořská výška	642 m n. m.
PSČ	592 01
Počet domů	553 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Český Herálec 80; 59201 Herálec pod Žákovou horou ; urad@obecheralec.cz
Starosta	Zdeněk Gregor
	Oficiální web: www.obecheralec.cz
	Herálec
Další údaje
Kód obce	595594
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herálec (německy Heraletz) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel.

Obcí protéká řeka Svratka, podél níž se středem dřívějšího neregulovaného (a dnes již neexistujícího) koryta Svratky (regulace provedena roku 1964) klikatí historická zemská hranice, která rozděluje obec na českou a moravskou část (dříve samostatné osady Český Herálec a (moravský) Herálec byly spojeny v roce 1951). Současné katastrální hranice mezi Herálcem a Českým Herálcem, či mezi Českým Herálcem a Kocandou se však již neshodují s původní zemskou hranicí, nýbrž sledují silně napřímené říční koryto.

Historie

Moravská osada Herálec byla založena pravděpodobně v roce 1279 Heraltem z Obřan, jehož otec Boček z Obřan založil v roce 1252 při libické stezce žďárský cisterciácký klášter. První písemná zmínka o Moravském Herálci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi klášterním majetkem a novoměstským panstvím. Další záznam z roku 1496 potvrzuje koupi Herálce Vilémem z Pernštejna. O Herálci píše i Bohuslav Balbín ve svém encyklopedickém díle Miscellanea historica regni Bohemiae, a to v kapitole O významných českých horách. K 6. březnu 1949^[3] (dle Úředního listu až 1. července 1950^[4]^[5]) se součástí obce stalo i katastrální území Kocanda, které předtím patřilo k obci Cikháj. Moderní obec Herálec pak vznikla k 1. lednu 1951^[6] na základě údajně dobrovolného sloučení obcí Herálec a Český Herálec.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Herálce^[7]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2006	2013
Počet obyvatel	1763	1819	1824	1814	1905	1760	2448	1334	1335	1319	1254	1257	1259	1234	1308

Školství

Základní škola a Mateřská škola Herálec

Sklárny

V okolí Herálce fungovaly v minulosti 4 skelné hutě. Nejstarší je zmiňována již v roce 1604. Nejspíše šlo o sklárnu, zvanou Mariánská huť, kde se vyrábělo tabulové sklo, od 2. poloviny 19. století i duté sklo různých barev. Sklárna pracovala až do roku 1914.^[8]

Současnost

Autobusové spojení má Herálec na linkách Svratka–Žďár nad Sázavou, Svratka-Jihlava a Herálec–Hlinsko. Jsou zde dva hostince, potraviny, hotel Žákova hora, pošta, sbor dobrovolných hasičů a zdravotní středisko. Významným zaměstnavatelem jsou podniky Anita a Domestav.

Pamětihodnosti

kostel sv. Kateřiny postavený v roce 1787. Původní kostel byl zmiňován již v roce 1587, v roce 1785 byl poškozen bleskem a došlo ke stavbě nového. V roce 1879 byly přestavěny jeho věže.
kamenný most (zvaný Valenův) z roku 1856 klenutý ze tří oblouků spojující českou a moravskou část obce.
Dům čp. 42
Dům čp. 43

Galerie

Kostel svaté Kateřiny
Valenův most

Části obce

Kocanda při cestě od Herálce

Významní rodáci

František Hamák, výtvarník
František Albert Libra (1891–1958), architekt a urbanista
Jaroslav Polanský (1909–1970), malíř
František Sláma (1923–2004), hudebník
Antonín Starý (1878–1942), lékař a překladatel
Jiří Tlustý, letecký akrobat

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online.
↑ Historie obce Cikháj. www.cikhaj.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26.
↑ Úřední list republiky Československé, Díl I. nařizovací, částka 86, str. 651 a 652, vydáno v Praze dne 20. června 1950
↑ Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 155, str. 2180, vydáno v Praze dne 6. července 1950
↑ Úřední list republiky Československé, Díl II. oznamovací, číslo 303, str. 3549 a 3550, vydáno v Praze dne 30. prosince 1950
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.
↑ http://www.myska.cz/svratka/heralec^{[nedostupný zdroj}

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Herálec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Heralec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Herálec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Herálec Archivováno 19. 12. 2008 na Wayback Machine – vzpomínky Františka Slámy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online.

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online.

[3] Historie obce Cikháj. www.cikhaj.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26.

[4] Úřední list republiky Československé, Díl I. nařizovací, částka 86, str. 651 a 652, vydáno v Praze dne 20. června 1950

[5] Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1950, číslo 155, str. 2180, vydáno v Praze dne 6. července 1950

[6] Úřední list republiky Československé, Díl II. oznamovací, číslo 303, str. 3549 a 3550, vydáno v Praze dne 30. prosince 1950

[7] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599.

[8] ttp://www.myska.cz/svratka/heralec^{[nedostupný zdroj}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Části obce Herálec

Části obce	Brušovec Český Herálec Herálec Kocanda Kuchyně

Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou

Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou

legenda: město, městys .