Je navrženo začlenění celého obsahu tohoto článku do článku Intaglio.

Odsud tam pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Císařovna Julia Augusta, křišťálová intaglie druhotně užitá na relikviáři se safírovými intagliemi, z opatství Saint Dennis, Paříž

Krab, achátová intaglie a její sádrový odlitek, Řím 1.-3. století

Intaglie je jeden z typů gemy. Je to kamenná, případně skleněná, porcelánová či kostěná destička nebo čočka s negativně vhloubeným reliéfním obrazem. V uměleckém pojetí jde o ručně rytý nebo řezaný motiv. V průmyslové produkci jde o sériový odlitek.

Materiály

Nejčastěji se používá průsvitný nebo průhledný nerost, většinou drahý kámen jako jsou odrůdy křemene: křišťál či záhněda, dále karneol, almandin, ametyst, safír, zelený olivín, vltavín či smaragd. Jindy je vyhledáván neprůsvitný tj. opakní drahokam více barevných vrstev, např. onyx, sardonyx, karneolachát, proužkový achát, zelený prasem s červenými tečkami, žíhaný jaspis, mramor či černý gagát.

Tvary

Intaglie má nejčastěji podobu čočky, oválného medailónu nebo je to čtvercová či osmiboká destička. Slouží k vsazení do pečetidla nebo do pečetního prstenu, zvaného signet. Pro tento účel mívá někdy kromě obrazu také nápis, je-li psán po obvodu, nazývá se opis. Nápisem bývá označení pečeť (latinsky sigillum) a jméno majitele, případně emblém jeho profese nebo osobní či domovní značka (takzvaná merka), u šlechticů erb.

Rozlišení intaglie od kameje

Poznávacím (rozlišovacím) znamením intaglie oproti kameji je nápis stranově obrácený, protože slouží ke čtení až v otisku v pečetním vosku.

V novověku si sběratelé otiskovali intaglie do sádry, sbírky takových odlitků se nazývají daktyliotéka.

Odkazy

Související články

• prsten
• glyptika
• gema

Externí odkazy

• Slovníkové heslo intaglie ve Wikislovníku