Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Ján Havlík
Ján Havlík
Narození12. února 1928
Dubovce
Úmrtí27. prosince 1965 (ve věku 37 let)
Povoláníkatolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Služebník Boží Ján Havlík (12. února 1928, Dubovce27. prosince 1965) byl slovenský řeholník, člen řádu lazaristů. Počátkem 50. let byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k desetiletému trestu odnětí svobody, v dalším procesu mu byl vyměřen ještě rok navíc. Fyzické trýznění ve vyšetřovací vazbě a kruté podmínky ve vězení při práci v uranových dolech na Jáchymovsku mu zničily zdraví. Zemřel ve věku 37 let.

V červnu 2013 byl zahájen proces jeho blahořečení.[1]

Životopis

Ján Havlík se narodil jako nejstarší ze čtyř dětí. Rodina byla velmi chudá. Jeho rodiče byli věřící lidé, ovlivnila jej i jeho teta Angela, která byla řeholnicí. Janko chodil osm kilometrů pěšky do školy v Holíči.

V roce 1943 se v Banské Bystrici stal žákem apoštolské školy Misijní společnosti sv. Vincenta z Pauly. Při povstání v srpnu 1944 byli žáci nejprve přemístěni do Trnavy, potom odjeli domů. Po skončení války se Janko do Banské Bystrice vrátil, aby studium dokončil. V květnu 1949 složil maturitu.

O rok později, v květnu 1950, byl Havlík spolu s ostatními novici násilně odvezen z apoštolské školy do „přeškolovacího ústavu“ v obci Kostolná. Následovaly nucené práce při stavbě Přehrady mládeže v Nosicích, kde musel zůstat do srpna 1950. Našel si pak podnájem v Nitře a při zaměstnání pokračoval ve studiu teologie.[2]

Dne 29. října 1951 vtrhly do podnájmu ozbrojené síly StB, Havlík a jeho spolubydlící byli zatčeni. Ve vyšetřovací vazbě, kde byl podroben mučení, zůstal 15 měsíců. V únoru 1953 byl v Nitře v rámci procesu Štefan Krištín a spol. odsouzen za velezradu k 10 letům vězení. Byl převezen do pracovního tábora Rovnost u Jáchymova, kde pracoval v uranových dolech.

V závěru léta 1958 byl obžalován podruhé kvůli misijní službě spoluvězňům. Čekala jej vyšetřovací vazba v Ruzyni. Při soudním procesu mu byl trest navýšen o další rok. Jeho zdravotní stav byl však již v roce 1960 natolik špatný, že musel být převezen do vězeňské nemocnice ve Valdicích. Po několika měsících byl přemístěn do vězeňské nemocnice v Ilavě.[2] V říjnu 1962 byl sice propuštěn na svobodu, ale s podlomeným zdravím, na němž se vážně podepsalo fyzické trápení i psychické stresy.

Zemřel o Vánocích roku 1965 ve věku 37 let.

Reference

  1. Pozvánka na začatie diecézneho procesu blahorečenia Jána Havlíka . JanHavlik.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. 
  2. a b Janko Havlík – dvojnásobný odsúdenec za vieru . Dubovce.sk. Dostupné online. , cit. dle SLÁVIKOVÁ, Helena: Hrdinské svedectvo mladosti
Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Ján Havlík





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.