A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jan Janků | |
---|---|
Narození | 3. července 1921 Hanušovice ![]() |
Úmrtí | 26. ledna 2019 (ve věku 97 let) nebo 27. ledna 2019 (ve věku 97 let) |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Janků (3. července 1921 Hanušovice – 26. ledna 2019) byl politický vězeň, odsouzený v červenci roku 1950 v souvislosti s likvidací ozbrojené odbojové skupiny Světlana Jeseník, se kterou byl zadržen v květnu 1949 při pokusu o opuštění republiky, na 20 let těžkého žaláře (propuštěn byl v prosinci 1957). Celý život pracoval s mládeží v rámci organizace Junák, TOM či ROH. Po roce 1989 se stal aktivním členem Konfederace politických vězňů. Dne 28. října 2010 mu byl propůjčen řád Tomáše Garrigua Masaryka II. stupně.[1] V roce 2018 mu bylo uděleno nejvyšší české skautské vyznamenání Řád stříbrného vlka.[2]
Život
Narodil se v rodině železničáře. V roce 1936 se stal skautem. Po ztrátě československého pohraničí v roce 1938 byla rodina odsunuta do Vrbátek. Vystudovav obchodní akademii, byl posléze zaměstnán v továrně na cukrovinky. V roce 1941 byl nuceně nasazen ve Vratislavi, kde podle vlastních vzpomínek přešel brzy z práce ve zbrojní továrně dělat tlumočníka feldvéblovi SS. Později se vrátil zpět do protektorátu, získal falešné dokumenty a potvrzení o neschopnosti práce v Říši a poté opět ochází do Říše a pak přechází na území nacisty okupované Francie. Po porážce nacistů pracuje ve Francii jako řidič UNRRA. Do Československa se vrátil v roce 1946 a opět se zapojil do skautského hnutí jako vedoucí.
V květnu 1949 byl v souvislosti s likvidací odbojové skupiny Světlana (jejímž členem ovšem ve skutečnosti nebyl[3]) zatčen při pokusu o přechod státních hranic. Více než rok strávil ve vyšetřovací věznici v Uherském Hradišti, kde byl podle svého tvrzení vyšetřován Antonínem Višenkou a Aloisem Grebeníčkem.[4][5] Podle publikovaného medailonku ÚSTR ovšem J. Janků A. Grebeníčka "osobně nezažil". V červenci 1950 byl odsouzen na 20 let. Poté rok pracoval jako chodbař v Uherském Hradišti, ale většinu trestu si pak odpykával ve věznici Mírov, kde byl mj. v roce 1957 svědkem smrti Jánose Esterházyho; v této souvislosti obdržel v březnu 2011 maďarský Zlatý kříž za zásluhy.[6] V prosinci 1957 byl propuštěn; poté pracoval až do důchodu jako železničář a dle medailonku publikovaného ÚSTR byl pod dohledem "tolerantního estebáka" a pracoval jako vedoucí turistických oddílů mládeže a 26 let vedl dětské tábory ROH.[7]
Reference
- ↑ Prezident udělil státní vyznamenání - tisková zpráva z 28. 10. 2010
- ↑ LENKA (PRSKAVKA), Šablová. Bratr Jan Janků - Šerif se stal novým nositelem řádu Stříbrného vlka. Blahopřejeme !. Křižovatka . . Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ životopisné převyprávění osudů na serveru PametNaroda.cz
- ↑ Jan Janků . pametnaroda.cz . Dostupné online.
- ↑ bn. Zemřel skaut Janků, který zažil Grebeníčkovy výslechy. Byl to boží záměr, myslel si . zprávy.aktualne.cz . Dostupné online.
- ↑ Jan Janků z Hanušovic obdržel maďarský Zlatý kříž
- ↑ Jan Janků: Bez víry bych vězení nepřežil - Rozhovor. www.nase-rodina.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.