Prof. Jan Simota
Narození	19. září 1920 Bechyně Československo Československo
Úmrtí	13. března 2007 (ve věku 86 let) Praha Česko Česko
Národnost	česká
Povolání	pedagog, sochař, učitel, medailér a keramik
Významná díla	viz Dílo
Ocenění	národní umělec (1982)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Simota (19. září 1920 Bechyně – 13. března 2007 Praha) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.

Studia a kariéra

V roce 1937 dokončil Státní odbornou školu keramickou v Bechyni, obor hrnčířství. Poté studoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze u profesorů Mařatky a Laudy, kde absolvoval v roce 1941. Na VŠUP následně působil jako asistent, od roku 1950 jako odborný asistent u profesora Jana Kavana v ateliéru užitého sochařství. Roku 1952 se stal profesorem (obor modelování pro architektonickou tvorbu a plošné obory), v roce 1963 byl jmenován docentem, poté prorektorem (1966–1972) a nakonec rektorem VŠUP (1972/1973–1985); období jeho vedení je někdy hodnoceno jako bezinvenční a formalistické.^[1]

V roce 1976 byl jmenován zasloužilým a následně roku 1982 národním umělcem.

Dílo

• Socha Jana Nerudy na pražském Petříně, odhalená 22. října 1970 – spolu s architektem Karlem Lapkou vytvořili muže starého, životem unaveného
• portréty Emy Destinnové,^[2] J. B. Foerstera a Jana Zrzavého (tato busta Jana Zrzavého se objevila také na československé známce 2 Kčs z roku 1982)
• Umění radosti a Umění boje v interiéru Nové scény Národního divadla
• alegorie husitství na stanici metra Želivského – bronzový, 3,5 m vysoký reliéf znázorňující (zprava) Jana Želivského, Jana Husa, Jana Žižku a ženu s chlapcem-práčetem)
• plastiky Milicionář a Antonín Zápotocký
• cyklus Lidice – pískovcové reliéfy v glorietu/amfitu lidického památníku^[3]
• společně s Janem Kavanem vytvořil bronzové dveře s plastickou výzdobou od Síně Sovětské armády v Národním památníku na Vítkově^[4]
• návrh pamětní stokoruny k 100. výročí narození Antonína Zápotockého (1984)^[5]
• komorní plastiky a medaile…
• busta Vítězslava Nezvala v Dalešicích^[6]

Galerie

• 

  Jan Neruda na Petříně v Seminářské zahradě

• 

  Busta Emy Destinnové na Kaiserštejnském paláci

• 

  Sádrový návrh sousoší bratří Čapků

• 

  Busta V. Nezvala

• 

  Alegorie husitství na stanici metra Želivského

Odkazy

Reference

Literatura

• Medailon, in: Bechyňský městský zpravodaj, září 2007, str. 2, dostupné on-line^{[nedostupný zdroj} (formát PDF)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Simota na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Simota
• Obrázky k tématu Jan Simota na Obalkyknih.cz
• Jan Simota v informačním systému abART

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.