Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Jan Tříska (sochař)
 
Jan Tříska
Narození4. prosince 1904
Pelhřimov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. září 1976 (ve věku 71 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Prostějově
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánísochař, malíř, medailér a restaurátor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Tříska (4. prosince 1904 Pelhřimov[1]24. září 1976 Prostějov) byl český akademický sochař, známý tvorbou pomníků významným osobnostem a událostem.

Život a dílo

Narodil se 4. prosince 1904 v Pelhřimově v rodině tesařského mistra. Nadání pro výtvarné umění měli všichni tři jeho sourozenci. Jeho bratr Stanislav, který zemřel mladý v roce 1934, byl grafikem. Druhý bratr František se zabýval malbou.

Busta Jiřího Wolkera na rodném domě v Prostějově od Jana Třísky

Jan v mládí pracoval nejprve u svého strýce v zemědělství, ale záhy následoval bratra Františka, tou dobou člena kočovné divadelní společnosti ředitele Türschela-Slavinského. Za pobytu společnosti v Tršicích poznal Jan místního kamenosochaře Čeňka Palíka. Na to opustil divadelní společnost a nastoupil do Palíkovy dílny, kde se po dvou letech vyučil kamenosochařem. Další rok získával Jan Tříska další zkušenosti u olomouckého sochaře Julia Pelikána.

Po skončení vojenské služby v roce 1926 se Jan přihlásil ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění. Studoval sochařství a medailérství u prof. Otakara Španiela. Akademii ukončil v roce 1931. Následoval studijní pobyt v Paříži, který Jana Třísku nepochybně v jeho další tvorbě ovlivnil. Nakonec se Jan Tříska vrátil na Hanou, když v roce 1932 přišel za svou budoucí ženou do Prostějova, kde se usadil natrvalo.

V Prostějova pak vznikají první velká díla, mezi nimi především pomník Bedřicha Smetany v Prostějově z let 1934 a 1935 či pamětní deska k 500. výročí narození Matěje Rejska, z roku 1949, umístěná na prostějovské radnici. Významným dílem byl rovněž památník obětí druhé světové války v Javoříčku z let 19521955 a pomník obětem 2. světové války v Jablunkovském arboretuu v Jablunkově. Z dalších prací lze uvést např. bustu Jiřího Wolkera na jeho rodném domě v Prostějově či pomník F. S. ProcházkyNáměšti na Hané. Od konce čtyřicátých let se Jan Tříska navíc věnoval tvorbě medailí a plaket a i tuto tvorbu lze považovat za významnou. V přehledu díla sochaře Jana Třísky nelze opomenout ani jeho práci restaurátorskou. Renovoval mimo jiné portál prostějovského zámku, sgrafita Jana Kotěry a Františka Kysely na Národním domě v Prostějově, či sgrafita Jana Preislera pro prostějovskou Obchodní akademii.

Sochař Jan Tříska zemřel 24. září 1976 v Prostějově a je pohřben na tamějším hřbitově.

Odkazy

Reference

  • Prostějovský večerník 49/1999

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

čítajte viac o Jan_Tříska_(sochař)


čítajte viac na tomto odkaze: Jan Tříska (sochař)



Hladanie1.2..

Updating...x




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.