Jiří Hejna
Rodné jméno	Jiří Georges Hejna
Narození	29. července 1921 Praha, Československo Československo
Úmrtí	2. března 2011 (ve věku 89 let) Paříž, Francie Francie
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Národnost	česká
Alma mater	Národní vysoká škola krásných umění Akademie výtvarných umění v Praze Baťova Škola umění
Povolání	akademický malíř, ilustrátor, grafik a medailér
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hejna (29. července 1921, Praha – 2. března 2011, Paříž) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik.^[1]

Život

Jiří Hejna pocházel z rodiny truhláře Emanuela Hejny. Jeho starší bratr Václav Hejna byl rovněž malíř. V letech 1941–1945 studoval na Baťově Škole umění ve Zlíně dekorativní malířství pod vedením profesora Karla Hofmana, poté v roce 1945 na Akademii výtvarných umění v Praze a svémalířské vzdělání dokončil roku 1947 na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Roku 1946 se stal členem pražské Umělecké besedy.^[1][2][3]

Svou první autorskou výstavu uskutečnil roku 1947 pod pseudonymem Jiří H. Vojta v Praze v Topičově saloně pod názvem Člověk a město. V té době maloval v duchu magického realismu a abstraktního umění, ale po roce 1948 nesměl své abstraktní obrazy vystavovat. Roku 1955 se stal členem SČUG Hollar a účastnil se jeho výstav doma i v zahraničí. V té době působil též jako ilustrátor. Roku 1964 pracoval na realizaci fresek a sgrafit pro hotel Hvězda v Chebu. V tomto roce byl však uvězněn jeho bratr Václav a Jiřímu Hejnovi se podařilo i se svou ženou Zoe emigrovat do Francie, kde se usadil v Paříži.^[2]

V emigraci spolupracoval například jako výtvarník s exilovým nakladatelstvím Konfrontace, ale nejvíce proslul jako autor rozsáhlého abstraktního cyklu Compositions cosmogoniques (Kosmogonické kompozice), čímž se stal svébytným pokračovatelem Františka Kupky. Cyklus vznikal téměř padesát let (od roku 1959) a zahrnuje mnoho set pláten zachycujících chaos i organizovanost vesmírných sil.^[2] Každoročně vystavoval na Salonech Nezávislých v Paříži a na autorských výstavách v západní Evropě. Po roce 1989 už téměř nemaloval a nevystavoval, v ústraní ve svém ateliéru v Paříži čekal na uznání ze své bývalé vlasti. Domů se vrátil poprvé a naposled jen na několik dnů v roce 2005, rok poté, co se v Městské galerii ve Vysokém Mýtě konala jeho první výstava od roku 1961.^[2]

Samostatné výstavy

• 1947, Praha, Topičův salon (pod pseudonymem J. H. Vojta); Praha, Divadlo satiry;

• 1956, Beroun, galerie Městské knihovny
• 1957, Prostějov, Městské muzeum; Jilemnice, Městské muzeum
• 1965, Saint-Tropez, Galerie Marcus Durand
• 1966, Nice, Galerie Rouff
• 1967, Paříž, Galerie Claude Degasches
• 1979, Curych, Galerie Krause
• 1981, Paříž, Galerie Sofitel
• 1988, Paříž, Galerie Atlante; Ženeva, Galerie Salammbo
• 2004, Retrospektiva vesmíru, Vysoké Mýto, Městská galerie; Olomouc, Galerie Patro
• 2011, Vesmír je jako pták Ohnivák, Litomyšl, Městská galerie

Bibliografie

• Jiri Hejna. Numéro spécial de Revue K, Jiří Kolář, Paříž, 1983.
• Le monde du peintre Jiri Hejna, Paříž, 1987.
• Chalupa, Pavel: Retrospektiva vesmíru / Rétrospective de l´Univers, Vysoké Mýto, Artefactes, 2004.

Zastoupení ve sbírkách

• Národní galerie v Praze
• Nadace uměleckých sbírek, Praha
• Galerie hlavního města Prahy
• Městská galerie Vysoké Mýto
• La Monnaie, Paříž

Z knižních ilustrací

• Alexandr Nikolajevič Afanasjev: Létající koráb a jiné pohádky ruského lidu (1951).
• Ran Bosilek: Kolo bulharských pohádek (1960).
• Marie Dušková: Rodiče a děti (1954).
• Bratři Grimmové: Německé pohádky (1961).
• Jiří Horák: Pohádky a písně Lužických Srbů (1959).
• Jiří Kovtun: Zpráva z Lisabonu (1979), – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Josef Laufer: Padesát let v našem sportu (1957).
• André Laurie: Dědic Robinsonův (1962).
• Antonín Měšťan: Česká literatura 1785–1985 (Toronto, 68 Publishers, 1987).
• Jiří Morava: Exilová léta Karla Havlíčka Borovského (1981) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Jan Palouš: Mušketýři s hokejkou (1955).
• Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (1979) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Vladimír Škutina: Mrtvá babička na střeše automobilu a její záhadné zmizení (1983) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna (1961).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hejna na Wikimedia Commons
• Sbírka Jiřího Hejny v Nadaci uměleckých sbírek, Praha
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hejna (malíř)
• Česká katolická beseda v Paříži
• Jiří Hejna v informačním systému abART