Joža Uprka
malíř Joža Uprka
Narození	26. října 1861 nebo 25. října 1861 Kněždub Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. ledna 1940 (ve věku 78 let) Hroznová Lhota Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	selhání ledvin
Místo pohřbení	hřbitov v Kněždubu
Národnost	česká
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř a grafik
Děti	Jan Uprka
Příbuzní	bratr František Úprka manželka Anežka Králíková syn Jan Uprka dcera Božena Uprková syn Petr Uprka
Hnutí	impresionismus
Významná díla	Pouť u svatého Antonínka (1894), Jízda králů (1897)
Vliv na	Antoš Frolka
Ocenění	Mention honorable (Salón francouzských umělců, Paříž, 1894)
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef „Joža“ Uprka, psáno též Jóža Úprka, (26. října 1861 Kněždub^[1] – 12. ledna 1940 Hroznová Lhota) byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy.

Život a tvorba

Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, František Ondrúšek, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold.

Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka.

Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí (obraz byl vystavován pod katalogovým číslem 1769 a francouzským názvem Les pèlerins slovaques (de Moravie) devant l'église, tj. „Slovenští poutníci (z Moravy) před kostelem“).^[2]

Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu (souborná výstava 1897). Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionistickou (Štěpán Jež), velká je označována jako realistická.

Nedaleko rodného Kněždubu, v Hroznové Lhotě, koupil Uprka sklep s malým pozemkem, na které si r. 1898 postavil domek s ateliérem. Ten nechal roku 1904 přestavět podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče na patrovou vilu s dřevěnými prvky inspirovanými lidovou architekturou. Hostil zde osobnosti ze světa kultury, jako například Aloise a Viléma Mrštíkovy, Hanuše Schwaigra, Zdenku Braunerovou, Herberta Masaryka, Leoše Janáčka či Vítězslava Nováka. Malíře v Hroznové Lhotě navštívil roku 1902 i francouzský sochař Auguste Rodin.

Po narození svého prvního syna Jožky (19. února 1899, zemřel 1913) se Uprka 15. května 1899 oženil s jeho matkou, lidovou malířkou Anežkou Králíkovou ze Svatobořic. Z manželství vzešli také synové Jan (narozen 17. května 1900) a Petr (narozen 19. října 1903, zemřel den poté) a dcera Božena (narozena 18. června 1902).^[2] V roce 1902 se u Uprkovy manželky začala projevovat duševní porucha^[2] a ta byla v roce 1905 umístěna do psychiatrické léčebny v Kroměříži, kde zůstala až do své smrti v roce 1959.^[3]

Koncem svého impresionistického období (1899–1905) se Uprka věnoval i grafice, hlavně technice leptu. V letech 1924–1937 žil v Klobušicích u Ilavy na Slovensku ve vlastním zámečku s ateliérem a na slovenském venkově hledal novou inspiraci.

Během svého života víceméně pravidelně zajížděl v zimních měsících do zemí kolem Středozemního moře a do Dubrovníku, kde studoval kroje i život prostých lidí. Zde v roce 1928 vzniklo několik barevných studií místního kroje (Dubrovničan).

Za svého života se Joža Uprka dočkal několika souborných výstav v Praze, Brně a Hodoníně. Na Výstavě Slovácka 1937 byly v rámci národopisné výstavy vystavovány jeho obrazy. Spoluzaložil Klub přátel umění v Brně a patřil k zakladatelům a stal se vůdčí osobností Sdružení výtvarných umělců moravských (S. V. U. M.) se sídlem v Hodoníně. Byl také vedoucí postavou spolku Moravsko-slovenská společnost, později Národopisná Morava. Roku 1925 byl zvolen předsedou Sdružení slovenských umělců v Bratislavě.

Joža Uprka zemřel 12. ledna 1940 o půl páté ráno v Hroznové Lhotě. Pochován byl 14. ledna^[2] vedle svého bratra Františka a svého někdejšího žáka Antoše Frolky na tzv. „Slováckém Slavíně“ (hřbitově u místního kostela) v rodném Kněždubu.

Jsou po něm pojmenovány Základní škola Úprkova v Hradci Králové a Základní škola a Mateřská škola Joži Uprky Hroznová Lhota.

Posmrtná ocenění

Při příležitosti 150. výročí narození Joži Uprky uspořádala Národní galerie v Praze od 23. září 2011 do 22. ledna 2012 výstavu jeho děl.^[4][5][6] Na zdi poutní kaple svatého Antonína mu byla během dožínkové pouti 28. srpna 2011 odhalena měděná pamětní deska z díla akademického sochaře Otmara Olivy.^[7]

Nejznámější díla

• 
  Pouť u sv. Antonínka
• 
  Mariánská píseň
• 
  Dušičky (malý výřez)
• 
  Jarní slunko

Stal se také autorem výzdoby nové Jurkovičovy křížové cesty na Hostýně, nástěnných maleb v obřadní síni nové radnice v Uherském Hradišti a výzdoby kostela Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách.

Odkazy

Reference

Literatura

• ADÁMEK, Jiří. Vzpomínka na Jožu Uprku. Genealogické a heraldické informace. Brno: Genealogický a heraldický klub při Domu kultury ROH Královopolské strojírny, 1982, roč. 1982, čís. 2, s. 27. Dostupné online. ISSN 0862-8963. 
• CHRÁSTOVÁ, Lucie. Joža Uprka - interpretace umělecké osobnosti. Brno, 2013 . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
• JEŽ, Štěpán; OBROVSKÝ, Jakub. Joža Uprka : k pátému výročí umělcovy smrti. Praha: Sfinx, 1944. 291 s. 
• KAČER, Jaroslav. Joža Uprka : výběr z malířského díla : katalog výstavy. In: Brno: Moravská galerie, 1983.
• KAČER, Jaroslav; TUNKLOVÁ, Ilona. Joža Uprka 1861–1940. In: Joža Uprka 1861–1940. Hodonín: Galerie výtvarného umění v Hodoníně, 2023. ISBN 978-80-85015-83-6.
• KARPÍŠKOVÁ, Petra. Příběh moderního tvůrce. Joža Uprka (1861-1940). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav, 2007. 97 s. Dostupné online. 
• MIKULAŠTÍK, Tomáš; PLÁNKA, Ivan. Joža a Franta Uprkové : Výstava díla bratří Joži a Franty Uprkových : katalog výstavy. In: Gottwaldov: Oblastní galerie výtvarného umění, 1980.
• SEČKOVÁ, Bohumila. Škola Joži Uprky. Výtvarní umělci Moravského Slovácka v první polovině 20. století. Brno, 2008 . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
• ŠANTAVÝ, František; PELIKÁN, Jaroslav. Joža Uprka : Grafické dílo z let 1899–1937 : Katalog výstavy. In: Hodonín: Galerie grafického díla, 1981.
• ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 26–7, 32, 71, 114, 200, 233
• UPRKA, Joža. Kožuchy. Kroměříž, 1920. Dostupné online.
• UPRKA, Joža. Šatky a šátky  : album 17 barvotisků na tónovém kartoně montovaných. Kroměříž: vl.n., 1913. Dostupné online. 
• UPRKA, Joža; KRETZ, František. Vázání šátků. Svazek 1. Kroměříž: Jos. Pithart, 1921. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Joža Uprka na Wikimedia Commons
• Autor Joža Uprka ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joža Uprka
• Digitalizovaná díla Joži Uprky v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• Joža Uprka – barvy a písně – video z archivu České televize
• medailon na stránkách obce Hroznová Lhota
• Dvě výročí připomenou legendárního Jožu Uprku Hodonínský deník, 12.1.2010
• Joža Uprka v informačním systému abART