A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Křemence jsou usazené horniny, které vznikly z původních písků nebo pískovců jejich prokřemeněním (silicifikací) a pevným propojením zrn. Jsou to většinou horniny jemnozrnné až makroskopicky celistvé s všesměrnou stavbou. Na rozdíl od pískovců jsou minimálně porézní, tvrdé, pevné a houževnaté. Mívají bělošedou, béžovou nebo narůžovělou barvu. [1]
Křemence bývají někdy označovány jako ortokvarcity na rozdíl od metakvarcitů, které označují horniny přeměněné. Stejně tak je v Česku zažito, že při použití samotného termínu kvarcit bez dalšího přívlastku je míněna hornina přeměněná a nikoliv usazená.
Složení
Křemence jsou složené téměř výhradně z křemene.
Výskyt
Křemence tvoří různě mocné vrstvy, které se často střídají s vrstvami dalších usazených hornin, například břidlic[1]. Významně se uplatňují v barrandienském ordoviku. Druhohorní křemence známe ze Slovenska[2]. Tzv. dinasové křemence pocházejí od Mostu a Bíliny[3].
Využití
Ordovické křemence barrandienu se hojně využívaly na výrobu dlažebních kostek, zejména v Praze. Dinasové křemence se používají pro vyzdívky pecí v metalurgickém průmyslu. [2]
Reference
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.