Klínovecká hornatina
Klínovec ze severovýchodu
Nejvyšší bod	1243,7 m n. m. (Klínovec)
Rozloha	776,97 km²
Nadřazená jednotka	Krušné hory
Sousední jednotky	Loučenská hornatina Doupovské hory Sokolovská pánev Chebská pánev Ašská vrchovina
Podřazené jednotky	Jáchymovská hornatina Přebuzská hornatina Jindřichovická vrchovina Krajkovská pahorkatina
Stát	Česko Česko
Horniny	fylit, svor, pararula, ortorula, žula
Povodí	v ČR: Ohře → Labe
Souřadnice	50°19′50″ s. š., 12°42′8″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IIIA-2A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klínovecká hornatina je geomorfologický podcelek v západní části Krušných hor v okresech Sokolov, Karlovy Vary a okrajově také v okrese Cheb v Karlovarském kraji a v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je Klínovec s nadmořskou výškou 1244 m a nejnižší bod (360 m n. m.) se nachází na svahu údolí Ohře u Perštejna.^[1]

Poloha a sídla

Na severní straně je oblast administrativně vymezena státní hranicí s Německem. Na východě zasahuje až k Perštejnu, u kterého se hranice stáčí k jihovýchodu a přibližně ji vymezují města Hroznětín, Nová Role a Habartov. Na západě zasahuje téměř až k Lubům. Většími sídly uvnitř regionu jsou Oloví, Kraslice, Rotava, Nejdek, Jáchymov a Boží Dar.^[1]

Charakter území

Klínoveckou hornatinu tvoří horniny krušnohorského krystalinika (ortorula, pararula, svor, fylit) a variské granity a granodiority, které jsou místy překryté třetihorními lávovými příkrovy (např. Božídarský Špičák^[2]). Oblast má převážně plochý povrch ukloněný k severozápadu. Na jihovýchodě klesá strmými svahy do Sokolovské pánve. Reliéf narušují údolí vodních toků (např. říčky Černé), která jsou v pramenných oblastech mělká, ale postupně se prohlubují.^{[1] [3]}

Geomorfologické členění

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIA-2A a náleží do geomorfologického celku Krušné hory.^[3] Dále se člení na okrsky (od jihozápadu k severovýchodu): Krajkovská pahorkatina, Jindřichovická vrchovina, Přebuzská hornatina a Jáchymovská hornatina.^[4] Podrobné dělení včetně podokrsků je uvedené v tabulce.

Vrcholy

• Klínovec (1244 m)
• Božídarský Špičák (1116 m)
• Macecha (1114 m)
• Meluzína (1097 m)
• Blatenský vrch (1043 m)
• Plešivec (1029 m)
• Zaječí vrch (1009 m)
• Vysoká seč (1006 m)
• Tisovský vrch (976)
• Olověný vrch (802 m)

Reference