A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kolonie Pod vodojemem | |
---|---|
Funkcionalistické domy v Rezkově ulici | |
Lokalita | |
Charakter | čtvrť |
Městská část | Brno-střed |
Obec | Brno |
Okres | Brno-město |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°12′3″ s. š., 16°34′24″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Stránice |
Nadmořská výška | 320 m n. m. |
PSČ | 602 00 |
Kolonie Pod vodojemem | |
Další údaje | |
Kód památky | 48200/7-7515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolonie Pod vodojemem je komplex funkcionalistických vil a rodinných domů z druhé poloviny 30. let 20. století pod vrcholem Žlutého kopce v Brně. Je součástí Masarykovy čtvrti na území Stránic. Tvořena je ulicí Kaplanovou a stejně dlouhým úsekem ulice Rezkovy níže ve svahu.
Historie
Rozdělovací a zastavovací plán jižního svahu Žlutého kopce v západní části pod jeho vrcholem, na němž mělo vzniknout biskupské gymnázium, vytvořil architekt a urbanista Jindřich Kumpošt na počátku roku 1935[1] pro Obecně prospěšné a bytové družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské.[2] Jednalo se o území tvořené ulicí Pod vodojemem (nyní Kaplanova), horní částí ulice Barvičovy (po křižovatku s Wolkrovou), částí ulice Rezkovy (od prodloužení Wolkrovy ulice k Wilsonovu lesu) a částí dosud nepojmenované ulice rovněž od prodloužení Wolkrovy ulice k lesu (nyní Bohuslava Martinů). Zdejší zástavba měla být tvořena samostatnými domy a dvojdomy kolem ulic vedených po vrstevnicích. Celkem zde mělo vzniknout přes 64 vil a rodinných domů.[3][4] Jednotlivé objekty byly navrhovány pro různými architekty pro konkrétní osoby.[2] Kumpošt v roce 1937 zastavovací plán doplnil a upravil, čímž se zvýšil i počet navržených objektů.[5] Stavba kolonie Pod vodojemem nebyla dokončena, realizováno bylo celkem 28 domů, poslední z nich v roce 1941.[2]
V době realizace ve druhé poloviny 30. let 20. století byla kolonie urbanisticky samostatným útvarem, který tehdy nebyl stavebně propojen se zbytkem Masarykovy čtvrti. K tomu došlo postupně až po druhé světové válce, kdy byla postupně zastavěna i zbývající oblast, jež byla původně určena pro kolonii Pod vodojemem.[6]
Postavená část kolonie Pod vodojemem byla realizována na samém okraji katastrálního území Žabovřesky,[7][8] ale v roce 1969 se stala součástí nově zřízeného katastru Stránice, kam spadá i zbytek Masarykovy čtvrti.[9]
V roce 1988 byla průčelí 26 domů coby jeden soubor zařazena mezi kulturní památky.[10]
Seznam domů
Dům | Snímek | Původní majitel | Architekt | Rok výstavby | Kulturní památka |
---|---|---|---|---|---|
ulice Kaplanova | |||||
Psotova vila (Kaplanova 274/1) 49°12′3,06″ s. š., 16°34′28,74″ v. d. |
Ivo Váňa Psota[11] (tanečník) |
František Kalivoda[12] | 1935–1936[12] | průčelí (od 1988) | |
Kaplanova 275/3 49°12′3,46″ s. š., 16°34′28,16″ v. d. |
Jan Hybášek[13] (lékař)[14] |
Evžen Škarda[15] | 1934–1935[16] | průčelí (1988–2017) | |
Kaplanova 276/5 49°12′4,28″ s. š., 16°34′26,9″ v. d. |
Romuald Kostřica[13] (lékař)[17] |
Evžen Škarda[15] Jaroslav Grunt[15] |
1934–1935[18] | průčelí (od 1988) | |
Kaplanova 277/7 49°12′5,18″ s. š., 16°34′25,64″ v. d. |
Karel Rozhoň[13] (úředník)[19] |
Evžen Škarda[15] | pol. 30. let 20. století[20] | průčelí (od 1988) | |
Kaplanova 278/9 49°12′5,4″ s. š., 16°34′25,28″ v. d. |
Evžen Škarda[15] | pol. 30. let 20. století[21] | průčelí (od 1988) | ||
Patočkova vila (Kaplanova 279/11) 49°12′5,98″ s. š., 16°34′24,31″ v. d. |
Josef Patočka[22] (obchodník)[22] |
Jiří Kroha[23] | 1935–1936[24] | průčelí (od 1988) | |
horní strana ulice Rezkovy | |||||
Rezkova 429/28 49°12′2,23″ s. š., 16°34′27,52″ v. d. |
Mihajlo Rostohar[25] (psycholog) |
Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[25] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 431/30 49°12′2,48″ s. š., 16°34′27,05″ v. d. |
manželé Češkovi[26] | asi Jindřich Kumpošt (nepotvrzeno)[5] | 1935–1936[26] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 433/32 49°12′3,13″ s. š., 16°34′25,86″ v. d. |
Pavel Havlík[27] (advokát)[28] |
Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[27] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 435/34 49°12′3,46″ s. š., 16°34′25,32″ v. d. |
Josef Vaculík, Otakar Fiala a Ludmila Fialová[29] |
Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1937[29] 2020 celková rekonstrukce |
průčelí (1988–2019) | |
Rezkova 437/36 49°12′4,14″ s. š., 16°34′24,27″ v. d. |
Růžena Šidlejová[30] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[30] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 439/38 49°12′4,64″ s. š., 16°34′23,63″ v. d. |
Bohumil Šmerka[31] | Jindřich Kumpošt[5] | 1937[31] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 441/40 49°12′5,22″ s. š., 16°34′22,66″ v. d. |
Karel Krejča[32] | Jindřich Kumpošt[5] | 1936–1937[32] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 443/42 49°12′5,51″ s. š., 16°34′22,19″ v. d. |
Jindřich Kumpošt[15] | 1935–1937[33] | průčelí (od 1988) | ||
dolní strana ulice Rezkovy | |||||
Rezkova 428/27 49°12′0,43″ s. š., 16°34′28,24″ v. d. |
Evžen Škarda[15] Mojmír Kyselka[15] |
1938–1941[34] | |||
Rezkova 430/29 49°12′0,97″ s. š., 16°34′27,3″ v. d. |
1935–1937[35] | průčelí (od 1988) | |||
Rezkova 432/31 49°12′1,12″ s. š., 16°34′27,01″ v. d. |
Helena Hrbková[36] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[36] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 434/33 49°12′1,26″ s. š., 16°34′26,72″ v. d. |
1935–1937[37] | průčelí (od 1988) | |||
Rezkova 436/35 49°12′1,69″ s. š., 16°34′25,79″ v. d. |
M. Kokrhánková[38] | Evžen Škarda[15] Mojmír Kyselka[15] |
1935–1937[39] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 438/37 49°12′2,2″ s. š., 16°34′24,89″ v. d. |
Jarmila Břízová[40][41] | Evžen Škarda[15] Mojmír Kyselka[15] |
1935–1937[40] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 440/39 49°12′2,74″ s. š., 16°34′24,1″ v. d. |
Václav Jaroš[42] | Evžen Škarda[15] Mojmír Kyselka[15] |
1935–1937[42] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 442/41 49°12′2,95″ s. š., 16°34′23,7″ v. d. |
Richard Klimeš[43] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[43] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 444/43 49°12′3,13″ s. š., 16°34′23,38″ v. d. |
1935–1937[44] | průčelí (od 1988) | |||
Rezkova 445/45 49°12′3,64″ s. š., 16°34′22,66″ v. d. |
Alois Linhart[45] (úředník)[46] |
Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[45] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 446/47 49°12′3,89″ s. š., 16°34′22,3″ v. d. |
Evžen Svoboda[47] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[47] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 447/49 49°12′4,1″ s. š., 16°34′21,97″ v. d. |
Bohuslav Verosta[48] | Jindřich Kumpošt[5] | 1935–1936[48] | průčelí (od 1988) | |
Rezkova 448/51 49°12′4,64″ s. š., 16°34′21,07″ v. d. |
1935–1936[49] | průčelí (od 1988) | |||
Rezkova 449/53 49°12′5,36″ s. š., 16°34′20,24″ v. d. |
Odkazy
Reference
- ↑ PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Jindřich Kumpošt 1891–1968. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2006. ISBN 80-239-8332-6. S. 31–32.
- ↑ a b c Rodinný dům . Bam.brno.cz . Dostupné online.
- ↑ Psotova vila . Bam.brno.cz . Dostupné online.
- ↑ KLÍMA, Jaroslav. Obytná osada Pod vodojemem na Žlutém kopci v Brně. Architektura : spojené časopisy Stavba, Stavitel, Styl. 1941, roč. III, s. 224–227. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem . Bam.brno.cz . Dostupné online.
- ↑ Archiv: Letecké měřické snímky . Cuzk.cz . Dostupné online.
- ↑ JANČ, Rudolf. Jančův plán Velkého Brna 1:11 520. Brno: Přikryl & Modlitba, 1937.
- ↑ KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 540. Dále jen Kuča.
- ↑ Kuča, s. 543.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 48200/7-7515 : Průčelí souboru rodinných domů. Památkový katalog.
- ↑ PH. Psotova vila . Bam.brno.cz . Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Ivo Váni Psoty; Psotova vila) . Pamatkovykatalog.cz . Dostupné online.
- ↑ a b c Rodinný dům . Bam.brno.cz . Dostupné online.
- ↑ ŠIBÍČKOVÁ, Jitka; KALENDOVSKÁ, Jiřina. prof. MUDr. Jan Hybášek . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-23 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n průčelí: kolonie Pod vodojemem . Pamatkovykatalog.cz . Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům (rodinný dům Jana a Marie Hybáškových) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. MUDr. Romuald Kostřica, CSc. online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-10-06 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Karel Rozhoň online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-10-17 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b FLODROVÁ, Milena. Rodinný dům Patočkových online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-05-06 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ PH. Patočkova vila online. Bam.brno.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům (rodinný dům Josefa Patočky) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Gustava Uzla, původně prof. dr. M. Rostohara) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů Češkových) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům manželů JUDr. Pavla a Heřmy Havlíkových) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. JUDr. Pavel Havlík online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-13 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Moderní vila online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Růženy Šidlejové) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohumila a Pavly Šmerkových) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům ing. Karla a Anastázie Krejčových) online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ BLATNÁ, Alžběta; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka. prof. Ing. arch. Evžen Škarda online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-20 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Bam.brno.cz cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Jarmily Valníčkové - Kokrhánkové) online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Jarmila Břízová online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-10-01 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům dr. Václava Jaroše) online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Richarda a Žofie Klimešových) online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Aloise a Milady Linhartových) online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Alois Linhart online. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-06-17 cit. 2020-11-28. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Evžena a Růženy Svobodových) online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ a b Rodinný dům (rodinný dům Bohuslavy a Anežky Verostových) online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům online. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kolonie Pod vodojemem na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.