A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) nebo světadíl je velká souvislá pevninská masa na povrchu Země. Rozlišuje se maximálně sedm kontinentů (podle rozlohy): Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Austrálie a Evropa, podle jiného dělení se považuje za jeden kontinent Amerika a/nebo Eurasie, případně Eurafrasie. Česká zeměpisná škola rozlišuje 5 kontinentů a 7 světadílů.[zdroj?
Jelikož neexistuje žádný standard pro definici kontinentu, různé kultury a vědní obory mají odlišné seznamy toho, co považují za kontinent. Všeobecně uznané charakteristiky kontinentu jsou: musí jít o rozlohou velké území, musí sestávat z neponořené pevniny a musí mít geologicky význačné hranice (v úvahu se mohou kromě moří či hor brát např. i litosférické desky). Zatímco podle některých existuje pouze 4 nebo 5 kontinentů (například OSN), ve světě se nejčastěji uvádí 7 (západoevropský svět), resp. 6 (východoevropský svět).
Dvěma nejčastějšími neshodami v udávání počtu kontinentů jsou otázky, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně nebo dohromady jako Eurasie, a mají-li Severní a Jižní Amerika být považovány za dva kontinenty nebo za jediný. Několik geografů[kterých? také navrhlo seskupit Evropu, Asii a Afriku do jediného kontinentu, Eurafrasie (v geopolitice se jí rovněž říká světový ostrov). Pro laiky se situace stává ještě více matoucí tím, že v případě Ameriky se paralelně používá výrazů Latinská Amerika a zejména Střední Amerika, které sice označují jisté části Ameriky, ne však nějaký kontinent.
Česká zeměpisná škola spory v počtu kontinentů většinou řeší vydělením dvou různých termínů: kontinent a světadíl. Zatímco za kontinent (5×) je považována souvislá část souše obklopená světovým oceánem a tvořená pevninským typem zemské kůry (kontinentální kůra), světadíl (7×) je vnímán jako oblast se samostatným geografickým a historickým vývojem.[1]
Rozdělení světa na 7 kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na 6 kontinentů (spojená Eurasie) se také vyučuje v Severní Americe a dál ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii. Šest je také počet kontinentů používaných ve vědeckém prostředí.
Kontinenty jsou občas dál pomyslně děleny na subkontinenty. Definice tohoto termínu je ještě nepřesnější než definice kontinentu. V češtině se tímto termínem obvykle označuje Indie („indický subkontinent“).
Ostrovy jsou zpravidla „přiřazeny“ ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrnně označovány jako Australasie nebo Oceánie.
Systémy dělení kontinentů
| Kontinenty | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 | ||||||||
| 7 kontinentů | Severní Amerika | Jižní Amerika | Antarktida | Afrika | Evropa | Asie | Austrálie | |
| 6 kontinentů | Severní Amerika | Jižní Amerika | Antarktida | Afrika | Eurasie | Austrálie | ||
| 6 kontinentů | Amerika | Antarktida | Afrika | Evropa | Asie | Austrálie | ||
| 5 kontinentů | Amerika | Antarktida | Afrika | Eurasie | Austrálie | |||
| 4 kontinenty | Amerika | Antarktida | Eurafrasie | Austrálie | ||||
Rozdělení kontinentů se mění také v čase díky deskové tektonice. V geologických časových měřítcích dochází k přirozenému rozdělování a spojování kontinentů přesunem, zlomy a srážkami jednotlivých pevninských litosférických desek. Některé části kontinentů dokonce nově vznikají z oceánského dna a některé naopak subdukcí kontinentálních desek úplně zanikají.
Minimálně dvakrát již byly všechny (nebo naprostá většina) části pevniny spojené do tzv. superkontinentů. S jistou mírou spolehlivosti lze tento vývoj podle geologického záznamu vysledovat až k superkontinentu zvanému Rodinie před cca 800 až 1100 miliony let, třebaže jsou i doklady starších hornin, svědčících o dřívějších kontinentech (v jejich existenci, součástech a poloze se však výsledky studií rozcházejí). Růst kontinentů v čase je nerovnoměrný.[2] Před 550 až 600 miliony let došlo také k významnému přiblížení kontinentů vzniklých postupným rozpadem Rodinie a možná i k jejich dočasnému spojení do superkontinentu Pannotie. Zatím posledním superkontinentem, mnohem spolehlivěji doloženým, byla před 200 až 300 miliony let Pangea, z ní rozpadem vznikly Laurasie (dala vznik Severní Americe a velké části Eurasie) a Gondwana (z níž pocházejí Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).
Základní údaje o kontinentech
| Kontinent | Rozloha (km²) | Populace (odhad 2018) |
% celkové světové populace |
Hustota zalidnění (ob./km²) |
|---|---|---|---|---|
| Asie | 44 603 853 | 4 522 000 000 | 59,5 % | 101,4 |
| Amerika | 42 549 000 | 1 002 000 000 | 13 % | 23,5 |
| Afrika | 31 370 000 | 1 276 000 000 | 17 % | 40,7 |
| Antarktida | 13 720 000 | 1 000 | 0,00002 % | 0,00007 |
| Evropa | 10 180 000 | 740 000 000 | 10 % | 72,7 |
| Austrálie a Oceánie | 8 500 000 | 41 000 000 | 0,5 % | 4,8 |
Reference
- ↑ VILÍMEK, Vít; ET AL. Zeměpisný slovníček. Praha: NČGS, 1996. ISBN 80-901942-6-5. S. 55.
- ↑ GARÇON, Marion. Episodic growth of felsic continents in the past 3.7 Ga. S. eabj1807. Science Advances . 2021-09-24. Roč. 7, čís. 39, s. eabj1807. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.abj1807. (anglicky)
Související články
Bájné kontinenty a světy
První kontinenty
Ponořené kontinenty
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kontinent na Wikimedia Commons 
Téma Kontinent ve Wikicitátech
Slovníkové heslo kontinent ve Wikislovníku
| 1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
