A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel svatého Mikuláše | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Středočeský |
Okres | Kladno |
Obec | Kladno |
Lokalita | Vrapice |
Souřadnice | 50°9′56,68″ s. š., 14°10′14,91″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | arcidiecéze pražská |
Vikariát | kladenský |
Farnost | Kladno |
Status | filiální kostel |
Další informace | |
Kód památky | 15538/2-532 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Mikuláše s tvrzištěm se nachází na území bývalého hradiště[pozn. 1] na návrší ve východní části města Kladna, ve Vrapicích. Dominantou areálu je kostel sv. Mikuláše, který vznikl přestavbou původní románské rotundy. Severně od kostela stávala budova tvrze. Tvrziště s kostelem je zapsanou kulturní památkou, památkovou ochranu má od roku 1958.[1]
Historie
Tvrziště Vrapice a jeho blízké okolí je jednou z nejstarších sídelních oblastí středních Čech.[2] Oba břehy Dřetovického potoka, především v místech kde potok obtéká skalnatý výběžek s tvrzištěm, jsou archeologickou lokalitou[pozn. 2] s nálezy z doby železné, římské a hradištní.[3]
Nejstarší písemný záznam je z roku 1320, kdy je zmiňován Čeněk z Vrapic.[4] Další je v zemských deskách jmenovaný roku 1345 Jindřich z Vrapic, který byl duchovním ve Štěpanově.[5][2] Poté jsou až téměř do zániku tvrze zmiňováni členové rodu Benešovských z Prahy. Spolu s Benešovskými je od roku 1414 až do své smrti v písemných záznamech uváděn Jan Nešpor z Bischofswerdy[pozn. 3] a také další členové šlechtických a pražských patricijských rodin, kteří byli s Benešovskými rodově spřízněni. Posledními majiteli tvrze a okolí byli Bezdružičtí z Kolovrat, sídlící na Buštěhradě. Za nich je ovšem (roku 1548) tvrz zapsána v zemských deskách již jako pustá.[6]
Tvrz
Budova tvrze byla celkem mohutná a tyčila se na skalnatém ostrohu, který je výškově spojen s okolím pouze na jihu, na všech ostatních stranách spadá do údolí, které vede od Kladna ke Stehelčevsi (směrem k Budči). Hlavní cesta k samotné tvrzi vedla kolem kostela sv. Mikuláše a nejprve šla přes malé předhradí, které bylo od vlastní tvrze odděleno hlubokým příkopem, obklopujícím celé skalnaté návrší. Hlavní budova tvrze zabírala značnou plochu a měla řadu sklepů, z nichž některé byly v 19. století vykopány, a místní obyvatelé je považovali za propadlé štoly opuštěného uhelného dolu. Dnes jsou po tvrzi viditelné jen zarostlé vyvýšeniny a prohlubně.[7]
Podle lidického faráře Václava A. Vacka, který zde vykonával správu, byly v polovině 18. století patrné značné pozůstatky tvrze, které začínaly zhruba 9 metrů od kostela na sever.[8]
Kostel
Kostel sv. Mikuláše se skládá z původní románské rotundy, která tvoří presbytář a část lodi. Klenba apsidy již není původní. Rotunda je datována do širokého rozmezí od 10. století[9] až do poloviny 13. století.[pozn. 4] Vstup do rotundy v její severní části je zazděný a napůl zakrytý současnou sakristií. Na rotundu navazuje gotická přístavba lodi kostela. Do apsidy bylo přidáno gotické okno z dílny Petra Parléře, datované do roku 1370.[2] Vstup do kostela byl od 14. století z jižní strany gotické přístavby a je dnes také zazděný. Na gotickou část lodi navazuje barokní přístavba, která tvoří rozšířený konec lodi se současným vstupem. Kruchta je zdobena řadou obrazů z 18. století malovaných na dřevě. Uprostřed je vyobrazen Ježíš a po stranách apoštolové. Kromě těchto obrazů zůstal z původní barokní výzdoby kostela[pozn. 5] oltář bez ozdob s obrazem sv. Mikuláše. Kostel byl kompletně opraven roku 1858. Z té doby je zde také přístavba sakristie navazující na severní část rotundy. Do poloviny 19. století je datována i stavba prostorné fary v jižní části tvrziště a stavba romanizující márnice[pozn. 6] spolu se severní částí ohradní zdi hřbitova.[9]
Galerie
-
kresba tvrziště ve Vrapicích od malíře Karla Liebschera (kolem r. 1890)
-
I. vojenské mapování, na kterém je severně od kostela sv. Mikuláše vidět oválné tvrziště (r. 1780)
-
plaménková kružba na gotickém okně v apsidě (r. 1370)
-
zazděný vchod do románské rotundy (11./12. stol.)
-
oltář s obrazem sv. Mikuláše (18. stol.)
Odkazy
Poznámky
- ↑ hradiště zmiňuje mimo jiné Doplňkový list kulturní památky
- ↑ Informační systém o archeologických datech NPÚ
- ↑ Johann Nespor von Bischofswerda pozn. 78, Zbytky register
- ↑ pouze na základě domnělého zasvěcení původní rotundy sv. Mikuláši, které bylo typické až pro pozdější dobu – neproběhl zde zatím žádný podrobnější průzkum, který by dataci upřesnil[2]
- ↑ většina výzdoby z popisu A. Podlahy chybí, S. 129[9]
- ↑ mapování ČÚZK z let 1840 – 60
Reference
- ↑ kostel sv. Mikuláše s tvrzištěm - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b c d PROCHÁZKA, Milan. Vrapice - šlechtické sídlo a sakrální stavba. Sborník Dějiny Staveb 2007. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2007. ISBN 978-80-86596-95-2. S. 98–100.
- ↑ KNOR, Antonín. Digitální archiv AVČR, dokument C-TX-196305474. digiarchiv.aiscr.cz . Archeologický ústav AV ČR, Praha, 1963 . Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. : Česká akademie věd a umění Dostupné online.
- ↑ Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých: Dil 1. : Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl osmý . Praha: 1891 . Dostupné online.
- ↑ HEBER, Franz Alexander. Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, Svazek 5 . Praha: 1847 . S. 234. Dostupné online.
- ↑ MOTTL, Josef. Památky archeologické a místopisné - Stopy zaniklých osad v okrese Unhošťském. Praha: , 1878. Dostupné online. S. 704.
- ↑ a b c PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého, díl VII.. S. 127–129. www.digitalniknihovna.cz . Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1913 . S. 127–129. Dostupné online.
Literatura
- HEBER, Franz Alexander. České hrady, zámky a tvrze. Praha: Argo, 2012. ISBN 978-80-257-0665-7
- PROCHÁZKA, Milan. Vrapice - šlechtické sídlo a sakrální stavba. Sborník Dějiny Staveb 2007, Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2007. ISBN 978-80-86596-95-2
- MOTTL, Josef. Památky archeologické a místopisné - Stopy zaniklých osad v okrese Unhošťském. 1878, Praha. Dostupné online
Související články
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše s tvrzištěm na Wikimedia Commons
- stredovek.com - tvrziště
- stredovek.com - kostel
- hrady.cz - tvrziště
- hrady.cz - kostel
- Živá archeologie - Milan Procházka
- Digitální archiv AMČR - je nutné se registrovat/přihlásit, viditelné jsou jen některé uvolněné dokumenty
- Depositum KTF - Soupis památek - Wirth
- Doplňkový list kulturní památky
- ČESALOVÁ Markéta, tvrze v okrese Praha - západ
- Tvrziště Vrapice
- Mapa arch. nalezišť NPÚ
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.