Kostelec na Hané
Obecní úřad
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0713 589632
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Prostějov
Okres (LAU 1)	Prostějov (CZ0713)
Kraj (NUTS 3)	Olomoucký (CZ071)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	49°30′50″ s. š., 17°3′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 861 (2022)[1]
Rozloha	13,86 km²
Katastrální území	Kostelec na Hané
Nadmořská výška	241 m n. m.
PSČ	798 41
Počet domů	847 (2021)[2]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	Jakubské náměstí 138 798 41 Kostelec na Hané mestskyurad@kostelecnh.cz
Starosta	Mgr. František Horák
Oficiální web: www.kostelecnh.cz
Kostelec na Hané
Další údaje
Kód obce	589632
Kód části obce	70157
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostelec na Hané (německy Kosteletz in der Hanna) je malé město ležící u říčky Romže asi 5 km severozápadně od Prostějova. Je železničním uzlem lokálního významu, rozdvojují se zde železniční tratě Třebovice v Čechách - Prostějov (úsek 306) a Červenka - Prostějov (307). Statut města získal Kostelec na Hané v roce 1970^[3], žije zde přibližně 2 900^[1] obyvatel a je druhým největším městem v okrese Prostějov.

Název

Název Kostelec je odvozen od latinského slova castellum - zděné nebo dřevěné chráněné a opevněné sídlo. V dřívějších dobách mělo město postupně název Kostelec, Kostelec nad řekou Romží blíže města Prostějova a Kostelec u Prostějova. Svůj nynější název "Kostelec na Hané" získalo v roce 1918.

Historie

Kostelec patřil pod panství Plumlovské a jeho majiteli byly rody Kravařů, Pernštejnů a Lichtenštejnů. První zmínky o Kostelci nacházíme v roce 1131 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Roku 1273 získal Plumlovské panství Mikuláš I. Opavský. Roku 1322 ho získal Vok z Kravař. Jako městečko je uveden Kostelec na listině pana Adama z Konice a ze Stražiska olomouckému biskupovi Janu Volkovi z roku 1340.

Geografie

Kostelec na Hané se nachází na východním úpatí Drahanské vrchoviny po levé straně Hornomoravského úvalu a je ze severu chráněn masivem Velkého Kosíře. Nedaleko města protéká říčka Romže.

Sousední obce nebo části obcí jsou Stařechovice na severu, Slatinky a Kaple na severovýchodě, Čelechovice na Hané na východě, Smržice, Prostějov a Krasice na jihovýchodě, Čechovice, Domamyslice a Mostkovice na jihu, Ohrozim a Lešany na jihozápadě, Bílovice-Lutotín na západě a Hluchov na severozápadě.

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[4]

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jakuba Staršího – farní kostel, svou současnou podobu získal v době vrcholného baroka podle plánů stavitele Antonia Martinelliho
• Radnice – její vznik v roce 1771 připomíná pamětní deska na průčelí radniční věže
• před kostelem ručně kovaná hřbitovní brána z roku 1747 a v její blízkosti socha sv. Valentina
• barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie
• Přírodní park Velký Kosíř
• Červený domek – historické muzeum básníka Petra Bezruče
• Pomník Petra Bezruče – socha, autor: Karel Otáhal
• Kostelecká lípa – prastarý strom, který přežil nespočet nepříznivých událostí
• Pomník obětem 1. světové války – pomník
• Pomník obětem 2. světové války – pomník, autoři: Stawaritschovi

Osobnosti

• Karel Otáhal, sochař a malíř
• Petr Bezruč, básník
• Josef Vaca, profesor, básník a sólista pěveckého sdružení moravských učitelů
• Rudolf Štafa, akademický sochař a malíř
• Květoslav Bubeník, scénograf Národního divadla v Praze
• Ludmila Losíková, hanácká básnířka a národopisná pracovnice
• Jan Pospíšil, lidový léčitel
• Josef Tesař, lidový léčitel
• Františka Trnková, ředitelka školy a dlouholetá hospodyně básníka Petra Bezruče v Červeném domku
• Filip Cyril Župka, spisovatel
• P. Karel Loníček, spisovatel
• Jan Nehera, podnikatel, průmyslník, majitel velké továrny na oděvy v Prostějově
• Miroslav Srostlík, umělecký řezbář
• Stawaritschovi, umělečtí kováři
• 

  Hřbitovní kaple
  Jiří Drtil, hudebník
• Karl Ptaczek, právník a politik
• František Karas, (1890 – 1968), ř. k. kněz, ThDr., na vlastní náklady nechal zbudovat v rodné obci hřbitovní kapli, v níž je pohřben

Společenský život

Ve městě se nachází sokolovna, kde se pořádají plesy, cvičení Sokola atd.

Sportovně je Kostelec na Hané velmi rozmanitý. Nachází se zde významný házenkářský klub TJ Sokol Kostelec na Hané - HK^[5], fotbalový klub FC Kostelec na Hané^[6], lukostřelecký oddíl TJ Sokol Kostelec na Hané LK 1997^[7], florbalový klub TJ Sokol Kostelec na Hané - HK^[8], či organizace sportovní i rekreační střelby z kuše Savana klub kuší Kostelec na Hané^[9]. Dříve zde byl také klub ledního hokeje. Nachází se zde i Golf Resort Prostějov.^[10]

Dále zde působí Sbor dobrovolných hasičů, zařazený do druhé kategorie jednotek požární ochrany (JPO II).^[11]

Ve městě v tzv. Červeném domku pobýval v letech 1939 až 1958 básník Petr Bezruč.^[12][13] Domek slouží jako muzeum historického a kulturního dědictví tohoto básníka.^[14]

V letech 2015 až 2020 zde také fungovala galerie - tzv. Zelený domeček, kde se pravidelně pořádaly výstavy.^[15][16]

Odkazy

Reference

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Petr Bezruč
• Římskokatolická farnost Kostelec na Hané
• Nádraží Kostelec na Hané
• Červený domek Petra Bezruče

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec na Hané na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kostelec na Hané v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města