Kristian Petrlík - Wiki slovník

Prof. Ing. Kristian Petrlík
Prof. Ing. Kristian Petrlík
	Kristian Petrlík před rokem 1895
Narození	20. listopadu 1842; Chlum u Hlinska; Rakouské císařství
Úmrtí	31. března 1908 (ve věku 65 let); Praha; Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Národnost	Češi
Povolání	stavební inženýr, pedagog, učitel a technik
Ocenění	Řád železné koruny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristian Petrlík (20. listopad 1842 Chlum u Hlinska – 31. březen 1908 Praha^[1]) byl profesorem inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát (ve funkčních obdobích 1892–1893 a 1904–1905) byl jejím rektorem.

Život

Vystudoval reálku v Chrudimi a později v Praze v Ječné. Pokračoval ve studiu silničního a vodního stavitelství na Polytechnickém ústavu v Praze, které zakončil v roce 1867. Poté pracoval na stavbě dráhy císaře Františka Josefa (Praha–Vídeň). V letech 1868–1870 se vrací na techniku jako asistent. Byl zakladatelem a prvním předsedou Spolku posluchačů inženýrství.

V letech 1870–1874 pracoval jako inženýr při stavbě Duchcovsko-podmokelské dráhy. Pro schopnosti, které zde prokázal, byl jmenován inspektorem železnic a dohlížel na stavby v Dolních Rakousích (například dráha Leobersdorf–St. Pölten nebo dráha Pöchlarn–Kienberg-Gaming) až do roku 1879. V tomto roce byl jmenován mimořádným a v roce 1884 řádným profesorem vodního stavitelství, stavitelství tunelů a encyklopedie inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.

V roce 1893 byl zvolen předsedou Spolku architektů a inženýrů, v letech 1894–1897 redigoval (spolu s Janem Koulou jeho časopis Zprávy Spolku architektů a inženýrů ^[2].

V letech 1900–1902 byl předsedou správní rady Elektrických podniků hlavního města Prahy ^[3].

Spisy

Přispíval do českého i německého odborného tisku.

Je autorem publikací:

Válení silnic jest prostředkem k úsporám při udržování : pro zastupitestva okresní i obecní, úřady stavební, inženýry stavební i strojnické, podnikatele staveb, továrníky a j., Praha : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 1883
Průplav dunajsko-vltavsko-labský, Praha : Komitét průplavní dunajsko-vltavsko-labský, 1893
Německo-česká sbírka názvosloví železnicového, Praha : V komisi knihkupce A. Řivnáče, 1894
Přístav libeňský, Libeň : Obec libeňská, 1895
Tabulky vytyčovací : na oblouky kruhové bez přechodnic i s nimi za pomůcku při vyměřování a stavbě cest, silnic, železnic a průplavů, jakož i při výpočtech trigonometrických, Praha : Česká matice technická, 1903

Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství.

Jeho pozůstalost je uložena v archivu NTM.

Ocenění

1894 Řád svatého Sávy III. třídy od srbského krále Alexandra I. za patronaci nad srbskými studenty na pražské technice
1901 Řád železné koruny III. třídy za zásluhy na stavbě nového mostu císaře Františka I. (dnes Most Legií)

Odkazy

Literatura

heslo Petrlík Kristián. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XIX.. S. 623.
Národní album : Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899. S. 34, 60.

Reference

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z14, s. 17
↑ ŽENATÝ, Emil. Šedesát let Spolku československých inženýrů 1865–1925. Praha: Spolek československých inženýrů, 1925. S. 196–197.
↑ Historie Dopravního podniku. DP KONT@KT. Září 2007, roč. 12, čís. 9, s. 17. Dostupné online. ISSN 1212-6349.

Externí odkazy

Autor Kristian Petrlík ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kristian Petrlík
Kristian Petrlík na serveru ČVUT

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.

[MatrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z14, s. 17

[2] ŽENATÝ, Emil. Šedesát let Spolku československých inženýrů 1865–1925. Praha: Spolek československých inženýrů, 1925. S. 196–197.

[3] Historie Dopravního podniku. DP KONT@KT. Září 2007, roč. 12, čís. 9, s. 17. Dostupné online. ISSN 1212-6349.

[1]

[2]

[3]

Prof. Ing. Kristian Petrlík
Kristian Petrlík před rokem 1895
Narození	20. listopadu 1842 Chlum u Hlinska Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	31. března 1908 (ve věku 65 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Národnost	Češi
Povolání	stavební inženýr, pedagog, učitel a technik
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rektoři ČVUT

Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–

České vysoké učení technické v Praze