A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům. Logika je také formální věda, zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů.
Logika není empirická věda o myšlení. Studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“. Logika nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny epistemologie.
Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást filosofie a toto zařazení částečně stále platí. Logika se výrazně rozvinula i v matematice, a proto je řazena i do matematiky. Některé části logiky mají blíž k filosofii, jiné zas k matematice, a proto se někdy rozlišuje matematická logika a filozofická logika.
Logika má též důležité aplikace v informatice.
Etymologie
Slovo pochází z řeckého λογική a to od slova λόγος/logos s významem řeč.
Dějiny logiky
Za zakladatele logiky je považován Aristoteles (384–322 př. n. l.). Založil takzvanou sylogistickou logiku. Princip sylogismu se nejlépe vysvětlí na příkladu:
- Premisa 1: Každý člověk je smrtelný.
- Premisa 2: Sokrates je člověk.
- Závěr: Sokrates je smrtelný.
Aristoteles dále zkoumal modality (možnosti), čímž dal základ modální logice. Díla o logice: Organon (organon-nástroj, logika je nástroj vědy) Aristoteles se věnuje obecným termínům. Zabývá se jednoduchými univerzálními výroky (člověk je smrtelný)
Stoicko-megarská škola: složité výroky (jestliže prší, pak je mokro)
Na středověkých univerzitách se logika vyučovala v rámci trivia na artistických fakultách (tehdy se označovala též jako dialektika).
Středověká scholastika vychází ze sylogismu. Poprvé zavádí prvky temporální logiky, tedy logiky času. Významným představitelem scholastické školy byl William Occam (1290–1349). Usiloval o oddělení filosofie od teologie.
Novověká logika trpí na okraji zájmu ve stínu filosofie, za jejího zakladatele lze stále považovat Aristotela. Více přihlíží ke zkušenostem z okolního světa. Významní představitelé jsou Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716), Bernard Bolzano (1781–1848), George Boole (1815–1864), Gottlob Frege (1848–1925), Georg Cantor (1845–1912) a Bertrand Russell (1872–1970).
Bernard Bolzano ve svém díle Vědosloví (Wissenschaftslehre, 1837) přináší koncept věty o sobě – toho, co mají společné věta napsaná (křivka-stopa inkoustu na papíře), věta vyslovená (kmitání akustického prostředí) a věta myšlená (nervový vzruch). Věta o sobě je tedy abstraktní vzhledem ke svým konkrétním realizacím.
Gottlob Frege napsal roku 1892 zřejmě první text moderní sémantiky, nazvaný O smyslu a významu (Über Sinn und Bedeutung). Podle Fregeho má každé slovo (věta) svůj smysl i význam (teorie A; nejznámější); smysl je „způsob danosti“. Výraz buďto označuje přímo svůj význam nebo označuje význam skrze svůj smysl (tzv. teorie B). Modifikací teorie B je, že „slova v nepřímé řeči mají nepřímý význam. Tím odlišujeme obvyklý význam slova od jeho významu nepřímého a jeho obvyklý smysl od jeho smyslu nepřímého“.
Významní logikové
- Aristoteles
- William Ockham
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Bernard Bolzano
- George Boole
- Charles Sanders Peirce
- Georg Cantor
- Gottlob Frege
- Giuseppe Peano
- David Hilbert
- Bertrand Russell
- Henry Sheffer
- Emil Post
- Arend Heyting
- Alfred Tarski
- Alonzo Church
- Kurt Gödel
- J. Barkley Rosser
- Stephen Kleene
- Alan Turing
- Ludwig von Mises
Související články
- Aristotelská logika
- Středověká logika
- Matematická logika
- Výroková logika
- Predikátová logika
- Fuzzy logika
- Volná logika
- Intuicionistická logika
- Logická olympiáda
- Transparentní intenzionální logika
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu logika na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo logika ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Logika v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Téma logika ve Wikicitátech
- Úvod do matematické logiky, Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D.
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.