Parní lokomotiva řady 556.0 (dle označení ČSD)
Tovární označení	68Lo
Základní údaje
Výrobce	Škodovy závody (Závody V. I. Lenina)
Rok výroby	1951–1958
Počet vyrobených kusů	510
Provozovatel	ČSD
Období provozu	1951–1981
Trvalý výkon	1 472 kW
Maximální rychlost	80 km/h
Vytápění vlaku	parní
Lokomotivní brzda	přímočinná parní
Vlaková brzda	tlaková
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	99 t
Prázdná hmotnost	89 t
Adhezní hmotnost	84,2 t
Délka přes nárazníky	14 665 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	120 m
Rozchod kolejí	1 435 mm
Průměr hnacích a spřažených dvojkolí	1 400 mm
Průměr běhounů	900 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	1´E
Rozvod	Heusinger
Šoupátka	Trofimov
Dyšna	Kylchap
Počet válců	2
Průměry válců	550 mm
Zdvih pístů	660 mm
Přetlak páry	18 bar
Výhřevná plocha	201 m²
Plocha přehřívače	63,3 m²
Plocha roštu	4,34 m²
Tendr
Označení	935.2
Objem uhlí	20 m³
Objem vody	35 m³
Počet náprav	5
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Lokomotivy řady 556.0 jsou typem parních lokomotiv pro těžkou nákladní dopravu, vyráběným v plzeňské Škodě (v době výroby pod názvem Závody V. I. Lenina) v letech 1951–1958 v celkovém počtu 510 kusů a známým pod přezdívkou „štokr“. Díky tomu jde o nejdokonalejší nákladní lokomotivy československé provenience a také vůbec nejpočetnější typ parních lokomotiv v tuzemsku. Lokomotivy byly určeny pro nejtěžší nákladní vlaky na hlavních tratích napříč celým Československem. Ke konci provozu se dostaly i na méně významné výkony na vedlejších tratích, kde dosluhovaly až do úplného konce parního provozu v roce 1981. Několik lokomotiv bylo zachováno jako historických a dva stroje jsou vedeny v provozuschopném stavu jako muzejní vozidla – jde o stroj čísla 036.

Vývoj a výroba

Vznik lokomotiv řady 556.0 se datuje na období krátce po druhé světové válce, kdy byla prováděna komplexní obnova železnic a mezi jeden z vážných problémů patřil nedostatek výkonných nákladních lokomotiv, schopných dopravovat stále rostoucí objem zátěže.^[1] Již od roku 1945 sice probíhala výroba řady 534.0, která situaci zlepšila, byla však již v době výroby brána za neperspektivní a do budoucna nedostačující.^[1] Koncem 40. let proto podávají ČSD prostřednictvím ministerstva dopravy požadavek na výrobu výkonných nákladních lokomotiv nové konstrukce.^[1]

První lokomotivu 556.001 dráhy převzaly dne 7. 2. 1951 a postupně byly doobjednávány další série.^[2] Původně uvažovaný počet lokomotiv byl několikrát překročen a celkového počtu 510 vyrobených strojů bylo dosaženo na jaře 1958 převzetím poslední lokomotivy 556.0491 z 6. výrobní série (lokomotiva nejvyššího čísla 556.0510 byla dodána o několik dní dříve).^[2] Cena jedné lokomotivy činila 902 675 Kčs včetně tendru.^[3] Zároveň šlo o zcela poslední parní lokomotivy na normální rozchod 1 435 mm, vyrobené v tuzemsku.^[3] Nešlo však o poslední vyrobený typ, kterým se staly dva stroje řady 464.2 taktéž ze Škody, jenž opustily brány závodu v roce 1956.^[4] Ty ale byly určeny pro osobní dopravu a jejich počet zůstal u dvou vyrobených prototypů.

Technický popis

Na základě zkušeností z provozu německé válečné lokomotivy řady 52 (u ČSD označené řadou 555.0), které za války vyráběly lokomotivky v třinácti evropských továrnách na územích okupovaných nacistickým Německem včetně plzeňské Škodovky, se s výhodou využila osvědčená konstrukce pojezdu 1´E s pouze jedním dvojkolím běhounů a pěti spřaženými hnacími dvojkolími.^[5] Díky zesílení konstrukce mírně narostla nápravová hmotnost na 16 tun, což se projevilo i v označení novou řadou 556.0.

Kotel byl konstruován na základě nejnovějších poznatků ze stavy lokomotiv a některých konstrukčních uzlech shodný s tehdy vyráběnou řadou 475.1; hlavní rozdíly jsou především v oblasti pístů, šoupátek, křižáků, kluzných klínů a servomotoru.^[5] Lokomotivy také byly již z výroby vybaveny šnekovým mechanickým přikladačem typu Standard Stoker (díky kterému poté získaly přezdívku štokr) a moderní dyšnu Kylchap. Prvních 80 kusů lokomotiv mělo velké usměrňovače kouře, které byly od čísla 81 zjednodušeny.^[5] Počátkem 50. let byly ve Škodě objednány rychlíkové lokomotivy řady 498.1 a pro zjednodušení vývoje a dostatečný výkon u nich byl použit kotel právě z řady 556.0 s patřičnými úpravami a zvýšeným výkonem až na hodnotu 2 000 kW.

K lokomotivám byl také navržen zcela nový typ tendru pod označením 935.2. Jeho vývoj se však protáhl a první zkušební jízdy lokomotivy absolvovaly se staršími tendry 930.2 od lokomotiv řady 555.0.^[2] Tendry řady 935.2 začaly být vyráběny v Tatře Kolín (s přispěním Škodových závodů) až roku 1952 a ke starším lokomotivám dodány se zpožděním.^[2][5] Tento tendr byl také později použit u lokomotiv řady 498.1.

Provoz

Po vyrobení nastoupily nové lokomotivy do dopravy nejtěžších nákladních vlaků v síti ČSD. Díky tomu byly používány i v době těžkotonážního hnutí k vedení mnoha rekordních vlaků. Lokomotivy řady 556.0 drží stále platný rekord v podobě nejtěžšího vlaku na území Československa – dne 20. prosince 1958 odvezly stroje 556.0338 a 556.020 z depa Přerov z Kojetína do Ostravy vlak o 121 vozech a hmotnosti 8 272 tun (v úseku Přerov – Hranice na Moravě s pomocí postrkového stroje 556.0155).^[3] Podobné rekordy byly zaznamenány na více tratích, kde lokomotivy několikrát vedly vlaky i o hmotnosti přes 5 000 tun.^[3][5][6] Vzhledem k faktu, že takto těžké a dlouhé vlaky často komplikovaly provoz, po oslabení pozice těžkotonážníků počátkem 60. let už k mnoha takovýmto výkonům nedošlo.^[5]

Počet více než 500 vyrobených strojů způsobil, že se řada 556.0 rozšířila napříč celým Československem a sloužila ve většině dep na hlavních tratích. Nezřídka byly lokomotivy využívány i v osobní dopravě jako záskok při nedostatku jiných řad. Postupující elektrifikace od konce 60. let způsobila úbytek výkonů a lokomotivy odcházely i na méně zatížené tratě nahradit starší typy lokomotiv, které byly vyřazovány. Zároveň byly odstaveny i některé stroje řady 556.0 po nehodách či pro špatný technický stav.

Po roce 1977 zbyly „štokry“ mezi poslední provozními parními lokomotivami a stále sloužily v nákladní dopravě především tam, kde ztroskotaly pokusy o nasazení lokomotiv motorových především pro jejich vysokou poruchovost. Právě časté neschopnosti zejména u zánovní řady T 478.3 z ČKD způsobovaly nutnost udržení řady 556.0 v provozu. Na začátku nové dekády už zůstaly v provozu pouze lokomotivy na podřadných výkonech, kde by byly motorové lokomotivy málo efektivně využité nebo nevhodné. Ještě v roce 1980 sloužily některé lokomotivy na manipulačních a pomocných vlacích v několika lokalitách, například v depech Jaroměř, Plzeň a také Sokolov, kde zůstalo v provozu více lokomotiv.^[7] Zcela poslední výkony řady byly zaznamenány na jaře roku následujícího, mezi nimiž vyniká stroj 556.0506, vozící mezistátní expres Vindobona přes státní hranici mezi Českými Velenicemi a rakouským Gmündem místo poruchového a slabého stroje řady T 466.0. Naposledy byl takto vystaven 1. dubna 1981.^[7] Většina odstavených lokomotiv nebyla ihned sešrotována, ale ještě použita jako vytápěcí kotle v depech či odprodána mimo ČSD.^[7]

„Štokry“ byly na svou dobu moderní výkonné lokomotivy s vynikajícími trakčními vlastnostmi při relativně nízké adhezní hmotnosti, které zvládaly do té doby nevídané zátěže. Rekordy řady 556.0 byly překonány teprve až v době elektrických lokomotiv.

Zachované lokomotivy

Z 510 vyrobených strojů se do současnosti zachovaly jeden provozuschopný a více parních kotlů, případně neprovozních strojů. Na Slovensku je takovýmto zástupem lokomotiva 556.036 z první výrobní série, deponovaná ve Vrútkách, v Česku stroj 556.0506, deponován v České Lípě. V muzeu ČD v Lužné u Rakovníka je vystavován stroj 556.0271, který ale není provozuschopný. Poslední vyrobená lokomotiva 556.0510 se taktéž zachovala a je jako neprovozní uchovávána v depozitáři Národního technického muzea v Chomutově.^[8]

Galerie

• 

  Výrobní štítek

• 

  Muzejní lokomotiva 556.0506 při jízdě v Moldavě v Krušných horách

• 

  Poslední vyrobená lokomotiva 556.0510 v chomutovském depozitáři

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 556.0 na Wikimedia Commons
• Želpage:Vzpomínáme na řadu 556.0
• Popis řady 556.0 Archivováno 11. 10. 2012 na Wayback Machine.