A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Manifest sedmi byl protest sedmi umělců proti nové linii Komunistické strany Československa po jejím V. sjezdu (bolševizace strany a podřízení KSČ směrnicím Kominterny) v roce 1929. Text vzniklý z podnětu Ivana Olbrachta[1] vyšel jako leták s titulem Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům. Vyzýval k odstranění nového (Gottwaldova) vedení strany, které podle názoru podepsaných ohrožovalo masový charakter a akceschopnost KSČ. Signatáři byli poté ze strany vyloučeni. Byli to:
- Ivan Olbracht
- Helena Malířová (partnerka Ivana Olbrachta)
- Stanislav Kostka Neumann
- Josef Hora
- Jaroslav Seifert
- Marie Majerová
- Vladislav Vančura
Projev „sedmi“ byl odsouzen nejen vedením strany, ale i antimanifestem komunistických spisovatelů, kteří zachovali loajalitu vedení. Zásadní stanovisko k projevu „sedmi“ podepsali Karel Teige, Konstantin Biebl, Vítězslav Nezval, Vilém Závada, František Halas, Karel Konrád, Jiří Weil, Julius Fučík, Bedřich Václavek, Vladimír Clementis, Ladislav Novomeský a Vojtěch Tittelbach. Konstantin Biebl a Vilém Závada byli ovšem v tomto dokumentu podepsáni bez vlastního vědomí.[2]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Text Manifestu sedmi v edici Avantgarda známá a neznámá, sv. 3.
- Text „Zásadního stanoviska“, tamtéž.
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
