Mešita sultána Ahmeda - Wiki slovník

Mešita Sultan Ahmed
	Pohled na mešitu z parku Sultan Ahmed
Poloha
Stát	Turecko
Zeměpisné souřadnice	41°0′19,39″ s. š., 28°58′36,57″ v. d.
	Mešita Sultan Ahmed
Architektonický popis
Architekt	Sedefkar Mehmed Agha
Stavební sloh	osmanská architektura
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mešita sultána Ahmeda

Mešita sultána Ahmeda (turecky Sultanahmet camii) je historická mešita v Istanbulu, největším městě Turecka a hlavním městě Osmanské říše (od roku 1453 do 1923). Díky obložení stěn modrými dlaždicemi je též známa jako Modrá mešita.

Je nejznámějším symbolem Istanbulu hned po Hagii Sofii, jedná se o druhou největší mešitu ve městě, která jako první měla šest minaretů. U mešit platí pravidlo: běžná mešita má jeden minaret, lepší může mít dva minarety, ale šest minaretů smí mít pouze mešita v Mekce. Pověst proto praví, že sultán musel nakonec nechat postavit v Mekce sedmý minaret.

Vznik a vývoj stavby

Byla postavena roku 1617 pro sultána Ahmeda I. Poloha mešity vysoko nad vodami Marmarského moře, její stavební řešení i výzdoba představují vrchol osmanské architektury. V interiéru mešity zaujmou čtyři mohutné rýhované pilíře nesoucí hlavní kupoli, stovky červenobílých modlitebních koberečků, pět řad barevně zasklených oken. Obložení stěn modrými fajánsovými dlaždicemi, které daly mešitě přívlastek „modrá“. K mešitě přiléhá i Muzeum koberců a kelimů. Nedaleko je také Mauzoleum Sultána Ahmeda I.

Naproti Modré mešitě stojí velkolepé dílo byzantského umění chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Tato sakrální stavba sloužila jako muzeum, v červenci 2020 byla na základě dekretu prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana opětovně přeměněna v mešitu.