A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ing. arch. Milan Hladký, CSc. | |
---|---|
poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
ministr výstavby a techniky SSR | |
Ve funkci: 1969 – 1969 | |
Nástupce | Štefan Šebesta |
primátor Bratislavy | |
Ve funkci: 1964 – 1969 | |
Předchůdce | Pavol Tomáš |
Nástupce | Štefan Jardanházy |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSS (KSČ) |
Narození | 7. listopadu 1925 Zborov nad Bystricou ![]() |
Úmrtí | 24. února 2013 |
Profese | politik, pedagog, architekt a urbanista |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Milan Hladký (7. listopadu 1925 Zborov nad Bystricou – 24. února 2013[1][2][3]) byl slovenský a československý architekt, urbanista, bývalý politik Komunistické strany Slovenska, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, primátor Bratislavy a ministr vlády SSR.
Život
Od roku 1951 působil jako pedagog na SVŠT v Bratislavě. V letech 1962–1964 byl hlavním architektem města Bratislavy.[4] V letech 1964–1969 zastával post primátora Bratislavy.[5] Za jeho působení v čele slovenské metropole byla roku 1966 vypsána soutěž na urbanistické řešení zástavby čtvrti Petržalka s předpokládanou populací 100 000 obyvatel. Šlo o největší podobnou zakázku v slovenských dějinách. Vlastní výstavba nové Petržalky probíhala až v 70. letech.[6]
V letech 1963–1970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Na sjezdu KSS v roce 1966 vystupoval jako člen ÚV KSS a do této funkce ho zvolil i mimořádný sjezd KSS v roce 1968.[7] XIII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Vysočanský sjezd KSČ v srpnu 1968 ho ve funkci potvrdil. Na členství v ÚV KSČ rezignoval v lednu 1970.[8]
Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[9][10] K roku 1968 se profesně uvádí jako primátor Bratislavy z obvodu Bratislava-Staré Mesto.[11]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Bratislava-Staré Město), kde setrval do února 1970, kdy rezignoval na poslanecký post.[12] Získal i vládní post v slovenské vládě Štefana Sádovského a Petera Colotky, v níž v roce 1969 působil jako ministr výstavby a techniky SSR.
Státní bezpečnost ho evidovala jako svého důvěrníka (krycí jméno Hanula).[13]
V roce 1970 byl vyloučen z KSČ. Důvodem byly zejména postoje při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kdy vedení Bratislavy okupaci odsoudilo. Později působil jako vedoucí ateliéru v Urbanistickém institutu pro rajónové plánování v Bratislavě. Ještě v roce 2002 Milan Hladký vzpomínal na své působení v čele Bratislavy.[4][14]
Odkazy
Reference
- ↑ Milan Hladký . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ Hladký Milan . abart-full.artarchiv.cz . Dostupné online.
- ↑ http://www.cintoriny.sk/src/index.php?Hladaj2=1&type=&Priezvisko=Hladk%FD&Meno=Milan
- ↑ a b HLADKÝ MILAN . szcpv.org . Dostupné online.
- ↑ Richtári Bratislavy . bratislava.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-10. (slovensky)
- ↑ Úvod » Petržalka . slovensko.estranky.sk . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vyhľadávanie . upn.gov.sk . Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections . osaarchivum.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ 26. schůze . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky cit. 2012-02-20. Dostupné online.
- ↑ ŠPIONÁŽNÍ, KONTRAŠPIONÁŽNÍ A JINÁ ELITA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY online. cibulka.com cit. 2012-02-20. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-08.
- ↑ anketa online. bratislava.sme.sk cit. 2012-02-20. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.