Moldanubikum na mapě hercynského systému

Moldanubikum nebo moldanubická zóna je geologická jednotka Českého masivu a evropských hercynid. Je považováno za staré prekambrické jádro obalené mladšími svrchnoproterozoickými jednotkami.^[1] Představuje nejsilněji metamorfované horniny (amfibolity a granulity) celého hercynského orogénu, navíc intrudované rozsáhlými granitoidními tělesy. V Českém masivu tvoří jeho jihozápadní a jižní část, v povodí Vltavy a Dunaje. Kromě Českého masivu vystupuje i v pohořích Schwarzwald a Vogézy.

Termín moldanubikum zavedl rakouský geolog Eduard Suess v roce 1901.^[2]

Umístění

Leží na území Čech, Moravy, Německa a Rakouska. Moldanubikum na východě hraničí s moravskoslezskou oblastí, na severu s kutnohorsko-svrateckou oblastí, která má mírně nižší metamorfní postih a západě se středočeskou oblastí. Na jihu na ní nasedá alpská prohlubeň — molasová pánev. Geomorfologicky zabírá Českomoravskou vrchovinu, Šumavu, Český les a Novohradské vrchy.

Charakteristika

Od okolních jednotek odlišují moldanubikum následující charakteristické rysy:

• Moldanubikum bylo postiženo velmi intenzivní katazonální, v menší míře i mezozonální metamorfózou.^[3]
• Jsou zde přítomné některé specifické typy metamorfitů (granulity, granátické serpentinity, cordieritické migmatity, eklogity).^[2]
• Téměř všechny metamorfity lze zařadit do amfibolitové facie (až na eklogity a pyroxenické granulity).
• Celý metamorfní komplex je prostoupen masívy granitoidních plutonických hornin variského stáří, které místy způsobily silnou periplutonickou migmatitizaci a podmínily vznik cordieritických rul. Variské plutony patří k moldanubiku pouze geograficky^[3] a tvoří dva velké komplexy – Středočeský pluton a Moldanubický pluton a několik menších těles (Třebíčský pluton).
• Dalším charakteristickým rysem je téměř chybějící sedimentární pokryv^[2], pouze v předhůří jsou nesouvislé uloženiny svrchní křídy, třetihor a kvartéru.^[4]

Litostratigrafie

Litostratigraficky se moldanubikum člení na 2 skupiny:

• monotónní skupina (spodní) – tvořena hlavně biotit-cordieritovými pararulami, jejichž protolitem byl pravděpodobně flyš, v menší míře ji též tvoří metakvarcity, erlany a amfibolity.
• pestrá skupina (svrchní) – tvořena kromě biotit-sillimanitových pararul, metakvarcitů i ortorulami, granulity, amfibolity, mramory, leptynity, skarny, grafitické břidlice, eklogity a serpentinity. Představuje mladší, zřejmě silursko-devonský komplex.

Tektonostratigrafie

Tektonostratigraficky je možno moldanubikum členit na tři, respektive čtyři jednotky:^[5]

• ostrongská jednotka: přibližně odpovídá monotónní skupině
• drozendorfská jednotka: tvořena slaběji metamorfovanými horninami
• gfhölská jednotka: tvořená silněji metamorfovanými horninami, spolu s drozendorfskou jednotkou se přibližně rovnají pestré skupině
• bavarikum: periplutonické metamorfity

Regionální členění

Česko

Na území Česka se moldanubikum člení na následující zóny:^[6]

• Moldanubikum Českého lesa a Šumavy: je tvořené monotónní skupinou s převahou pararul a se svorovými zónami, jichž jsou retrográdními metamorfity
• Jihočeské moldanubikum: obsahuje serpentinity, granulity a pegmatity, u Písku jsou známá naleziště zlata
• Moravské moldanubikum: tvořené monotónní i pestrou skupinou
• Strážecké moldanubikum: tvořené pestrou skupinou

Granitoidní plutony v moldanubiku mají hercynské stáří, všechny starší horniny jsou přeměněny na ortoruly

• moldanubický pluton: tvoří centrální část moldanubika, obklopuje jej více těles durbachitů, převahu mají granitoidy S-typu
• středočeský pluton: tvoří jej granodiority až křemenné diority, durbachity

Samostatný celek tvoří tzv. ostrovní zóna, která je uzavřeninou středočeské oblasti v moldanubiku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moldanubikum na slovenské Wikipedii.