A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nízký Jeseník | |
---|---|
Nízký Jeseník, pohled na Moravskoslezský Kočov | |
Nejvyšší bod | 802 m n. m. (Slunečná) |
Rozloha | 2 894 km² |
Střední výška | 482,5 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Jesenická oblast |
Sousední jednotky | Hanušovická vrchovina, Hrubý Jeseník, Zlatohorská vrchovina, Opavská pahorkatina, Ostravská pánev, Moravská brána, Hornomoravský úval |
Podřazené jednotky | Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Slunečná vrchovina, Stěbořická vrchovina, Vítkovská vrchovina, Tršická pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Nízký Jeseník na mapě Česka | |
Horniny | droba, břidlice |
Povodí | Morava, Odra |
Souřadnice | 49°45′ s. š., 17°35′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IVC-8 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nízký Jeseník (německy Niederes Gesenke, polsky Niski Jesionik) je geomorfologický celek a plochá vrchovina na severu Moravy a v jižní části Slezska. Jedná se o plošně vůbec nejrozsáhlejší pohoří v ČR (2876 km2). Rozprostírá se na Moravě a ve Slezsku, v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (v okresech Bruntál, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město a Přerov). Jméno bylo převzato (s rozlišujícím přívlastkem) od Hrubého Jeseníku (původem z německého "Gesenke" - svah). Podstatnou část Nízkého Jeseníku spravuje Vojenský újezd Libavá.
Geologie
Je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy s pozůstatky sopečné činnosti. Je tvořen především prvohorními, kulmskými sedimentovanými horninami, spočívající na předchozích sedimentech a vulkanitech, vzniklých intenzívní sopečnou činností na dně devonského moře. Oblast Nízkého Jeseníku byla vždy známa těžbou kamene a hlavně těžbou barevných a drahých kovů.
Sopečná činnost na území Nízkého Jeseníku
Během třetihor byl v důsledku horotvorných procesů Nízký Jeseník vyzdvižen, zatímco oblast Hornomoravského úvalu a Kladska se propadla. Vzniklé zlomy zemské kůry pak umožnily sopečnou činnost a vytvořily se tak nejmladší sopky v Česku.
- Červená hora
- Velký Roudný
- Malý Roudný
- Uhlířský vrch - v činnosti ještě v době starších čtvrtohor
- Venušina sopka - v činnosti ještě v době starších čtvrtohor
- Lávový suk Červená hora
Geomorfologie
Jeho střední výška je kolem 480 m. Nejvyšší část Nízkého Jeseníku je na západě, směrem k východu jeho výška klesá až na 205 metrů (niva Odry). Navazuje na východní část Hrubého Jeseníku, rozprostírá se mezi severní Slezskou nížinou a jižním Hornomoravským úvalem. Na východě přechází v Moravskou bránu a Ostravskou pánev.
Geomorfologické podcelky
Nízký Jeseník se skládá se z geomorfologických podcelků Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Domašovská vrchovina, Oderské vrchy, Slunečná vrchovina, Stěbořická vrchovina, Vítkovská vrchovina a Tršická pahorkatina.
Hydrologie
Nízký Jeseník protíná úmoří Černého moře a Baltského moře. V Oderských vrších pramení řeka Odra.
Chráněná území
Do Nízkého Jeseníku zasahuje na Rýmařovsku CHKO Jeseníky do obcí Rýmařov, Dolní Moravice Horní Město.
Přírodní parky
Galerie
Pohled na Nízký Jeseník z hřebene Hrubého Jeseníku, v pozadí hřeben Beskyd
Lávové jeskyně Venušiny sopky u Meziny
Zřícenina hradu Vikštejn
Zaniklá vesnice Barnov
Literatura
- Do nitra Askiburgionu. Bruntálský slovník naučný: encyklopedie Nízkého Jeseníku. Bruntál : Moravská expedice, 2004. ISBN 80-86511-18-9.
- HRADÍLEK, Zbyněk. Materiály ke květeně Nízkého Jeseníku a přilehlých území: floristický kurz ČSBS v Bruntále (1989). Olomouc : Sagittaria, 1999. ISBN 80-238-4872-0.
- JANOŠKA, Martin. Nízký Jeseník očima geologa. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002
- VLACH, Jaroslav. Nízký Jeseník a Oderské vrchy. Praha : Olympia, 1968.
- VLACH, Jaroslav. Nízký Jeseník a přilehlé oblasti. Praha : STN, 1958.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nízký Jeseník na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Nízký Jeseník ve Wikislovníku
- Nízky Jeseník
- Historická těžba břidlic na Moravě
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.