Nechanice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nechanicích
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0521 570451
Pověřená obec	Nechanice
Obec s rozšířenou působností	Hradec Králové
Okres (LAU 1)	Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3)	Královéhradecký (CZ052)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°14′15″ s. š., 15°37′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 348 (2021)[1]
Rozloha	27,99 km²
Nadmořská výška	239 m n. m.
PSČ	503 15
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Husovo nám. 83 503 15 Nechanice starosta@nechanice.cz
Starosta	Jiří Pechar
Oficiální web: www.nechanice.cz
Nechanice
Další údaje
Kód obce	570451
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nechanice (německy Nechanitz) jsou město v okrese Hradec Králové a Královéhradeckém kraji, 15 km západně od Hradce Králové na řece Bystřice. Kromě vlastních Nechanic má město 7 dalších místních částí – Komárov, Lubno, Nerošov, Sobětuš, Staré Nechanice, Suchá a Tůně. Žije zde přibližně 2 300^[1] obyvatel.

Dějiny

Datum založení Nechanic není známo; první písemná zmínka o nich je z roku 1228.

V roce 1867 byly Nechanice povýšeny na město, o tento status přišly v roce 1949 kvůli protestům proti zemědělské politice KSČ. O jeho obnovení neúspěšně žádaly v roce 1991^[2], ale v roce 1992 se jím opět staly^[3].

V roce 1947 Nechanice obklíčily stovky příslušníků státní bezpečnosti, pořadatele zatkli, účastníky rozehnali. „Z tajných pramenů Státní bezpečnosti později vyšlo najevo, že to byl první nácvik komunistů na únorový puč v roce 1948. Chtěli zjistit, kam až mohou zajít. Závody zakázali. Do Nechanic přijely bezpečnostní pluky až z Prahy a účastníky rozprášily,“ říká ředitel Zemědělského učiliště v Kladrubech František Petřík.

—Nechanická aféra byla předehrou únorového puče, 31. července 2019^[4]

Pamětihodnosti

Ve městě

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Nechanice)
• Socha sv. Anny z poloviny 18. století na náměstí
• Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 v Pražské ulici
• Občanská záložna Nechanice
• Vojenský hřbitov z prusko-rakouské války roku 1866 v Bažantnici
• Na bývalém hřbitově ve Štrosových sadech (pojmenovány podle politika a lékaře Jana Štrose^[5]) se nacházejí čtyři důstojnické hroby z války z roku 1866 a hrob bratra skladatele české hymny Františka Škroupa

V obvodu obce

• Zámek Hrádek u Nechanic (v katastru místní části Lubno)
• Na lukách za městem u řeky Bystřice jsou patrné zbytky starého vodního tvrziště – zřetelné pozůstatky tří kruhových valů o průměru 140 m.

Vývoj počtu obyvatel

Osobnosti

• Antonín Čerych (1829–1902), stavební a textilní podnikatel, starosta Nechanic
• Vladimír Hubáček (* 1932), automobilový závodník
• Jan Nowopacký (1821–1908), malíř
• Ignác Raab (1715–1787), malíř a jezuita
• Alois Rašín (1867–1923), ministr financí
• František Rašín (1830–1903), poslanec Říšské rady, otec Aloise Rašína
• Jan Křtitel Vaňhal (1737–1813), hudební skladatel
• Bohumil Vojáček (1857–1934), kontrabasista, narodil se v Lubnu

Fotogalerie

• 

  Pomník Mistra Jana Husa

• 

  Budova bývalé městské záložny, dnes pošta

• 

  Památník obětem světových válek

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nechanice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Nechanice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Nechanice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.