A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Neutralita (z lat. neutralis – nikomu nenáležící) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát není členem žádného z válčících bloků a může tedy spolupracovat s oběma.
Neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská úmluva z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Dočasně neutrální bylo Rakousko za krymské války či Švédsko za druhé světové války. K neutrálním evropským zemím dnes patří Irsko, Rakousko, Švédsko, Finsko, Malta a Švýcarsko.
Jediný neutrální asijský stát je Turkmenistán a jediný neutrální středoamerický stát je Panama.
Je sporné, zda stát může neutralitu vyhlásit jednostranně jako Belgie nebo Norsko před druhou světovou válkou.[zdroj? Standardní členství v OSN neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit rezoluci Rady bezpečnosti.
Práva a zodpovědnosti neutrální mocnosti
Znepřátelené strany nemohou vpadnout na neutrální území[1] a jakékoliv podobné snahy nejsou kompromisem neutrality.[2]
Neutrální moc musí zabránit vojskům znepřátelených stran vstoupit na své území.[3] Rozdíl je u prchajících válečných vězňů.[4] Armády válečných stran v neutrálním státě nemohou nabírat vojáky[5], ale obyvatelé mohou jít do zahraničí a tam narukovat.[6] Armádní vybavení (osoby ani materiál) znepřátelených stran nemohou být převáženy přes neutrální území.[7] Rozdíl je u zraněných osob.[8] Neutrální mocnost může zásobovat komunikačními zařízeními válečné strany (zprostředkovávat)[9], ale nemůže zásobovat válečným materiálem [10], ačkoli není třeba se vyhýbat exportu takového materiálu.[11]
Válečná loď (námořnictva) může použít neutrální přístav (přístav neutrálního státu) na max. 24 hodin, ačkoliv domácí strana (přístavu) si může zavést rozdílné omezení.[12] Výjimky jsou při nutných opravách, kde je povoleno minimum času potřebného k tomu, aby se plavidlo vrátilo na moře [13], nebo pokud je v přístavu i plavidlo opačné znepřátelené strany. Tehdy musí mít 1 loď náskok 24hodin.[14]
Válečná loď jedné strany zajata druhou stranou ve vodách neutrální mocnosti musí být vydána druhou stranou neutrálnímu státu, což se váže i na posádku dané lodě.[15]
Švýcarsko
Prototypem neutrálního státu je Švýcarsko, jehož permanentní neutralita je mezinárodně uznána.
Od dob studené války je však – ostatně jako i u jiných zemí, viz např. Francie, SSSR, Velká Británie – kritizována jeho spolupráce s nacistickým Německem. U Švýcarska jsou uváděny: uzavírání hranic před uprchlíky, vracení Židů zpravidla od hranic, vydávání majetku Židů pod nacistickým tlakem, zatajení a přivlastnění si bankovních kont Židů, kteří zahynuli při holocaustu[16].
Reference
- ↑ Hague Convention, §5 Art.1
- ↑ Hague Convention, §5 Art.10
- ↑ Hague Convention, §5 Art.11
- ↑ Hague Convention, §5 Art.13
- ↑ Hague Convention, §5 Art.4,5
- ↑ Hague Convention, §5 Art.6
- ↑ Hague Convention, §5 Art.2
- ↑ Hague Convention, §5 Art.14
- ↑ Hague Convention, §5 Art.8
- ↑ Hague Convention, §13 Art.6
- ↑ Hague Convention, §13 Art.7
- ↑ Hague Convention, §13 Art.12
- ↑ Hague Convention, §13 Art.14
- ↑ Hague Convention, §13 Art.16
- ↑ Hague Convention, §13 Art.3
- ↑ http://www.fronta.cz/svycarsko-za-valky-skutecne-neutralni
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neutralita na Wikimedia Commons
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
