Nová Paka
Novopacké náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0522 573248
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Nová Paka
Okres (LAU 1)	Jičín (CZ0522)
Kraj (NUTS 3)	Královéhradecký (CZ052)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°29′40″ s. š., 15°30′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 044 (2021)[1]
Rozloha	28,68 km²
Nadmořská výška	427 m n. m.
PSČ	509 01
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	25
Kontakt
Adresa městského úřadu	Dukelské náměstí 39 509 01 Nová Paka e-podatelna@munovapaka.cz
Starosta	Josef Cogan (STAN)
Oficiální web: www.munovapaka.cz
Nová Paka
Další údaje
Kód obce	573248
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Paka (německy Neupaka) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije přibližně 9 000^[1] obyvatel.

Historie

Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.

Klášter paulánů

První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů^[2]. Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil J. Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.

Pamětihodnosti

• Paulánský klášter, později nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z let 1709–1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem.
• Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1716
• Kašna na náměstí z roku 1814^[3]
• Dřevěný řeckokatolický chrám, zakoupený novopackým průmyslníkem Otto Kretschmerem a přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi (z Mukačeva)
• Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně pochází z roku 1414.
• Křížová cesta
• Novopacký pivovar – stále fungující pivovar z roku 1871
• Hotel Central – novorenesančně-secesní budova z roku 1905 na náměstí, od roku 2016 jde o kulturní památku. Celý areál hotelu prochází v této době rekonstrukcí.

Novopacká radnice

Hotel Central na náměstí v Nové Pace, v popředí je kašna

Muzea

• Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka
• Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu. ^[3]
• Autogalerie V.I.T.V.A.R. – muzeum historickým automobilů a motocyklů, věnováno i automobilovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi (zakladatel Krkonošského a Novopackého okruhu); technická památka

Osobnosti

• František Faustin Procházka (1749–1809), český kněz a buditel, spisovatel
• František Matěj Hilmar (1803–1881), český hudební skladatel
• Jindřich Niederle (1840–1875), český klasický filolog
• Jan Machytka (1844–1887), architekt
• Josef Tulka (1846–1882), český malíř
• Hynek Tomáš (1861–1956), český varhaník, sbormistr a hudební skladatel
• Josef Karel Šlejhar (1864–1914), český spisovatel
• Bohumil Tomáš (1871–1945), český dirigent a hudební skladatel
• Jan Opolský (1875–1942), český básník impresionismu a symbolismu
• Bohumil Kafka (1878–1942), český sochař
• František Maizner, český loutkář
• Josef Maizner, český loutkář
• František Hák (1886–1974), český fotograf, otec Miroslava Háka
• Otakar Číla (1894–1977), český malíř
• Ladislav Zívr (1909–1980), český sochař
• František Gross (1909–1985), český malíř
• Josef Kocourek (1909–1933), český spisovatel
• Miroslav Hák (1911–1978), český fotograf, syn Františka Háka
• Otakar Hrubý (1913–1993), pilot RAF
• Radim Kalfus (1920–1985), spisovatel
• Jaroslav Buchar (1944), fyzik, profesor Mendelovy univerzity v Brně
• Jiří Horáček (1945), teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze
• Naďa Urbánková (1939), česká zpěvačka a herečka
• Jaromír Typlt (1973), český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor
• Eva Le Peutrec (1980), česká architektka

Suchardové

Z místních rodů se stal nejproslulejším rod Suchardů:^[zdroj?

Suchardův dům

• Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl
• Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti:
• Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař
• Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
• Anna Boudová Suchardová (1870–1940), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně.

František a Josef Maiznerovi jsou nejstaršími loutkoherci.^[zdroj? Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito sv. Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.

Zajímavosti

Achát nalezený v Nové Pace

• Ve své době byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.^[4]
• Ve vitríně před muzeem také leží zkamenělý kmen stromu, který v Podkrkonoší rostl asi před 300 miliony lety v období karbonu.^[5]

Místní části

• Heřmanice
• Kumburský Újezd se samotami U Větráku a Rumchalpa
• Nová Paka s osadou Desatero
• Podlevín s osadou V Balkách (též Balka)
• Přibyslav
• Pustá Proseč
• Radkyně s osadou Lesní Domky
• Štikov se samotami V Koutě a rekreační osada Sýkornice
• Studénka
• Valdov se samotami Končiny a Na Drahách
• Vlkov
• Vrchovina s osadou Na Patřině
• Zlámaniny

Další fotografie

• 

  Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

• 

  Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

• 

  Farní kostel sv. Mikuláše

• 

  Morový sloup na náměstí

• 

  Obchody na náměstí

• 

  Pomník padlých v první světové válce

Reference

Externí odkazy

• Galerie Nová Paka na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nová Paka na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paka (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Nová Paka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky