okres Beroun
Území
Sídlo okresu (1960–2002)	Beroun
Kraj	Středočeský
Stát	Česko Česko
LAU 1	CZ0202
ISO 3166-2	CZ-202
SPZ (1960–2001)	BE
Zeměpisné souřadnice	49°53′24″ s. š., 14°4′48″ v. d.
Vznik	11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha	703,71 km²
Počet obyvatel	101 748 (2024)[1]
Hustota zalidnění	144,6 obyv./km²
Počet ORP	2
Počet POÚ	2
Počet obcí	85 z toho 6 měst a 4 městyse
Další údaje
Kód okresu	3202
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Beroun se nachází ve Středočeském kraji. Sídlem jeho okresního úřadu bývalo město Beroun v severovýchodní části okresu při soutoku řek Berounky a Litavky.

Území okresu se rozkládá podél spojnice mezi Prahou a Plzní, od východu k západu měří asi 42 km, od severu k jihu asi 39 km. Rozlohou i počtem obyvatel se řadí mezi menší okresy v rámci Středočeského kraje i v rámci republiky. Hustota zalidnění téměř přesně odpovídá průměrné lidnatosti Česka a je vyšší než hustota zalidnění kraje.

Na západní straně sousedí okres Beroun s Plzeňským krajem, okresem Rokycany. V rámci Středočeského kraje sousedí na jihu s okresem Příbram, na východě s okresem Praha-západ, na severovýchodě s okresem Kladno a na severu s okresem Rakovník.

Z hlediska administrativního členění je okres rozdělen do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které jsou shodné se správními obvody pověřených obcí – Beroun a Hořovice.

Přírodní podmínky

Podnebí

Z hlediska podnebí patří větší část území Berounska do mírně teplé podnebné oblasti, údolí řeky Berounky pod Berounem a bezprostřední okolí Berouna potom do teplé podnební oblasti. V dlouhodobém průměru se roční teplota na Berounsku pohybuje mezi 7 a 8 °C. Průměrné roční srážky činí přibližně 500–600 mm.

Reliéf

Celé území okresu Beroun geomorfologicky spadá do Poberounské subprovincie České vysočiny. Centrální část okresu je tvořena Hořovickou pahorkatinou, jejíž součástí jsou také vápencové masivy Českého krasu. Nejvyšší bod tohoto celku je Bacín (499 m) mezi Litní a Suchomasty.

Na severní straně sousedí s Hořovickou pahorkatinou lesnatá Křivoklátská vrchovina, jejímž nejvyšším bodem na Berounsku je Krušná hora (608 m) nad obcí Kublov.

Naopak jižně od svahů Hořovické pahorkatiny se zvedají vrcholky Brd. Pro jejich vrcholové partie v jihovýchodní části okresu na hranici s Příbramskem se používá pojmenování Hřebeny. Jihozápadní okraj území okresu je tvořen úpatím centrálních Brd, které bylo do roku 2015 uzavřeným vojenským prostorem, od 1. ledna 2016 byl prostor zpřístupněn a oficiálně začleněn do okresu Beroun. Nejvyšším vrcholem Brd na Berounsku a zároveň i nejvyšším bodem celého okresu byl před tímto datem kopec Jivina (620 m) nad stejnojmennou vesnicí, na jehož vrcholu stojí televizní vysílač „Zaječov“. V současnosti patří tento primát vrcholu Jordán (826 m), který se nachází v katastru obce Zaječov v blízkosti trojmezí okresů Beroun, Příbram a Rokycany.

Nejvýše položenou obcí okresu je Malá Víska (550 m) nacházející se na úpatí Brd, jižně od Komárova. Naopak nejníže položenou obcí je Hlásná Třebaň (214 m) v údolí řeky Berounky. Nedaleko obce při výtoku řeky Berounky z území okresu se nachází také nejníže položený bod území – 209 m.

Vodstvo

Území celého Berounska je beze zbytku odvodňováno do řeky Berounky. Řeka protéká územím okresu v délce 27 km od Žloukovic po Zadní Třebaň. Tok řeky Berounky je nesmírně populární mezi vodáky. Průměrný průtok v řece dosahuje v Berouně 35,6 m³/s. Vzhledem k faktu, že v prostoru berounského okresu patří koryto řeky již do jejího dolního toku, není spád řeky příliš výrazný. Na téměř 30 km toku je rozdíl cca 30 m nadmořské výšky.

Nejvýznamnějším přítokem Berounky je Litavka. Ústí do řeky zprava v Berouně. Říčka pramení v CHKO Brdy, západně od Příbrami, na území okresu vtéká mezi Rejkovicemi a Lochovicemi pod svahy hory Plešivec. Územím Berounska protéká v celkové délce asi 20 km. Průměrný průtok v říčce u ústí v Berouně je 2,57 m³/s.

Oblast Komárova, Hořovic a Praskoles je odvodňována Červeným potokem. Také on pramení v CHKO Brdy, konkrétně však v jeho severní části v lokalitě „Na Jordánu“. Pod hradem Valdek vtéká na území okresu, protéká Komárovem, Hořovicemi, Praskolesy a Stašovem a u Zdic se vlévá zleva do Litavky. Průměrný průtok v potoce v Komárově činí asi 0,39 m³/s. Územím okresu protéká v délce 20 km.

Oblast Svatého Jana pod Skalou, Loděnice, Chrustenic a Chyňavy je odvodňována potokem Loděnice, jinak též zvaným Kačák. Potok pramení v pohoří Džbán severně od Řevničova na Rakovnicku a protéká jižní částí okresu Kladno. Mezi Malými Kyšicemi a Chyňavou tvoří přirozenou hranici Kladenska a Berounska. Územím okresu protéká v údolí zahloubeném do masivu Českého krasu v délce 20 km. U Srbska ústí zleva do Berounky. Průměrný průtok v místě ústí činí 0,53 m³/s.

Berounsko je velmi chudé na jakékoliv vodní plochy. Rybníků je opravdu jen několik a jsou plošně nevelké. Známější jsou jen rybníky v Popovicích u Berouna přiléhající k hlavní železniční trati, z nichž jeden je využíván jako koupaliště. Několik rybníků je také u Nového Jáchymova a u Komárova. Přehradní nádrže jsou na okrese dvě – retenční vodní nádrž Záskalská u Chaloupek na horním toku Červeného potoka, vybudovaná v roce 1959 a vodní nádrž Suchomasty v masivu Českého krasu vybudovaná na Suchomastském potoce v roce 1960 pro účely zásobování železáren Králův Dvůr vodou.

Územní struktura

• 
  Rozsah okresu Beroun s vyznačenými názvy a hranicemi obcí
• 
  Poloha okresu Beroun s vyznačenými správními obvody obcí s rozšířenou působností
• 
  Největších obce a nejvýznamnější dopravních cesty okresu Beroun

Vznik a vývoj okresu Beroun

Předchůdci dnešního „velkého“ berounského okresu byly okresy Beroun a Hořovice patřící do kraje Praha, jejichž existence byla zakotvena ve vládním nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích. V 50. letech však toto uspořádání přestalo vyhovovat potřebám centrálně plánovaného hospodářství, a tak bylo přistoupeno k zásadní reorganizaci územní správy, jež vešla v platnost 1. července 1960.

Radikálně se snížil počet krajů i okresů v republice. Vznikl mimo jiné také Středočeský kraj se sídlem v Praze, jehož součástí se stal také okres Beroun. Ten vznikl sloučením podstatné části okresu Hořovice (jen okolí Jinec připadlo okresu Příbram) s okresem Beroun a několika obcemi původního okresu Praha-západ. Konkrétně se jednalo o obce Drahelčice, Nučice, Tachlovice a o město Rudná. Když okresu Beroun v roce 1960 vznikal, měl rozlohu 686 km² a přibližně 89 tisíc obyvatel. Jeho území bylo tvořeno 110 obcemi. V roce 1960 byla také zahájena první vlna integrace obcí, a tak při dalším sčítání lidu v roce 1970 bylo na Berounsku jen 100 obcí. Počet obyvatel okresu se snížil asi na 85 tisíc.

V roce 1974 došlo ke značnému rozšiřování území hlavního města Prahy, čímž se snížila rozloha i počet obyvatel přilehlých okresů Praha-západ a -východ. Proto bylo s platností od 1. července přistoupeno ke kompenzaci, kdy z okolních okresů přešly do okresu Praha-západ okrajové obce. Z okresu Beroun byly zpět vyčleněny obce z okolí Rudné u Prahy, které až do roku 1960 pod okres Praha-západ spadaly. Tímto krokem ztratil okres asi 5 tisíc obyvatel. Od tohoto roku až do současnosti (2012) již ke změně hranice okresu nedošlo.

Po roce 1980 se však opět měnil počet obcí. Ke dni československého sčítání lidu 1. listopadu 1980 došlo k velké integraci obcí a vzniku tzv. „střediskových obcí“. Na okrese Beroun zůstalo jen 63 místních nebo městských národních výborů. K nejvýraznějším příkladům integrace patřilo sloučení Králova Dvora a jeho osad s Berounem a vytvoření velkých celků jako např. střediskových obcí Loděnice (připojeny Chrustenice a Nenačovice) nebo Praskolesy (připojeny Kotopeky a Otmíče).^[2] K dalšímu slučování došlo v roce 1985, kdy bylo rozšířeno území střediskové obce Vysoký Újezd, a počet obcí se snížil na 58.

Po pádu režimu v roce 1989 došlo k celkové změně poměrů ve společnosti a bylo nastoleno příznivé klima pro opětovné osamostatňování obcí. K největší vlně „dezintegrace“ došlo ke dni prvních svobodných komunálních voleb 24. listopadu 1990, po nichž bylo na území okresu 85 obcí. Počátkem roku 1992 se ještě osamostatnila obec Železná od Chyňavy, a tak se počet obcí okresu zvýšil na 86. Naposledy se počet obcí okresu změnil v roce 2002, kdy se tehdejší obec Zahořany sloučila s Královým Dvorem, a tak je současný počet obcí Berounska 85.^[3]

K 1. lednu 2016 se rozloha okresu zvětšila o několik katastrálních území ze zaniklého vojenského újezdu Brdy (6 katastrálních území, 5 budov, 2 obyvatelé):

• Chaloupky v Brdech (rozloha 4,771884 km²^[4], 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Chaloupky
• Felbabka v Brdech (rozloha 0,177424 km²^[5], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Felbabka
• Hvozdec v Brdech (rozloha 0,635306 km²^[6], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Hvozdec
• Malá Víska v Brdech (rozloha 9,037433 km²^[7], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Malá Víska
• Podluhy v Brdech (rozloha 11,960797 km²^[8], 2 budovy, 1 obyvatel) k obci Podluhy
• Zaječov v Brdech (rozloha 15,219726 km²^[9], 1 budova, 1 obyvatel) k obci Zaječov

Obce s rozšířenou působností

K 1. lednu 2003 byly v rámci reformy státní správy zrušeny okresní úřady a zhruba 80 % jejich pravomocí převzaly tzv. obce s rozšířenou působností. To znamená, že kompetence okresního úřadu v Berouně převzaly z velké části městské úřady v Berouně a Hořovicích.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Beroun zahrnuje severní a východní část okresu Beroun. Rozlohou 416 km² se podílí 62 % na celkové rozloze okresu, počet obyvatel cca 56 tis. pak představuje asi 66 % celkové populace okresu. Správní obvod zahrnuje 48 obcí, hustota zalidnění je asi 136 obyvatel/km².

Správní obvod obce s rozšířenou působností Hořovice zahrnuje jižní a západní část okresu Beroun. Rozlohou 286 km² se podílí 38 % na celkové rozloze okresu, počet obyvatel cca 29 tis. pak představuje asi 34 % celkové populace okresu. Správní obvod zahrnuje 37 obcí, hustota zalidnění je 100 obyvatel/km².^[10]

Tabulka vzdáleností

Uvedené vzdálenosti vedou ze středu obce do středu obce/okresu vzdušnou čarou. Vzdálenosti jsou uvedené v kilometrech (do Prahy a do Plzně zaokrouhleno na celé km).

Obyvatelstvo

Ke dni sčítání lidu, domů a bytů, 26. března 2011, bylo na okrese Beroun napočítáno 85 500 obyvatel. Oproti předchozímu sčítání lidu v roce 2001 se jednalo o dost výraznou změnu, neboť tehdy bylo zjištěno jen 75 700 obyvatel. Za posledních 10 let tedy došlo k nárůstu počtu obyvatel Berounska o 13 %.

Podle výsledků předchozích sčítání lze sledovat trend pozvolného snižování počtu obyvatel od roku 1960 (kdy měl okres 89 tisíc obyvatel)^[11] až do roku 1998, kdy počet obyvatel okresu dosáhl svého minima – cca 75 300. Od té doby populace okresu začala opět růst, hranice 80 tisíc obyvatel bylo dosaženo v roce 2007. Za pouhé 4 roky, od poloviny roku 2007 do března 2011 došlo ke zvýšení počtu obyvatel o dalších 5 tisíc, avšak zejména vlivem migrace.

Průměrný věk

Dle údajů za rok 2010 byl průměrný věk obyvatel okresu Beroun 40,4 let, z toho průměrný věk mužů činil 39 let a žen 41,7 roku. Průměrný věk obyvatel ve Středočeském kraji byl 40,1 let, z čehož vyplývá, že obyvatelstvo Berounska bylo ve srovnání s celým krajem nepatrně starší. Průměrný věk obyvatel za celé Česko byl však za rok 2010 40,8 let.

Ve srovnání s okolními okresy měl nižší průměrný věk pouze okres Praha-západ – 38,1 let. V ostatních sousedících okresech byly zaznamenány vyšší hodnoty – na okrese Kladno 40,5 let, na okrese Rakovník 40,9 let, na okrese Příbram 41 let a na okrese Rokycany 41,6 let.

Index stáří

Index stáří vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0–14 let. Hodnota indexu stáří pro celé Česko za rok 2010 byla 107,8. Středočeský kraj měl index stáří 94,8. Okres Beroun měl hodnotu indexu vyšší – 98,6, nicméně i přesto bylo dětí do 15 let na okrese více než osob nad 60 let věku. Ze sousedních okresů měl nižší hodnotu, obdobně jako u průměrného věku, jen okres Praha-západ – 67,2 (byla to nejnižší zjištěná hodnota v republice), zbývající sousední okresy měly index stáří vyšší – Kladno 101,4, Příbram 108,1, Rakovník 108,6 a Rokycany dokonce 120,9.

Vývoj počtu obyvatel největších obcí

^[12]

Copyright.sk © 2024