Okres Louny
Území
Sídlo okresu (1960–2002)	Louny
Kraj	Ústecký
Stát	Česko Česko
LAU 1	CZ0424
ISO 3166-2	CZ-424
SPZ (1960–2001)	LN
Zeměpisné souřadnice	50°18′ s. š., 13°36′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha	1 121 km²[1]
Počet obyvatel	86 899 (2024)[2]
Hustota zalidnění	77,5 obyv./km²
Počet ORP	3
Počet POÚ	4
Počet obcí	70 z toho 7 měst a 7 městysů
Další údaje
Kód okresu	3507
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Louny (Lounsko) se nachází v severních Čechách, v Ústeckém kraji. Okresním městem jsou Louny v severovýchodní části regionu. Území Lounska má přibližně tvar kosodélníka táhnoucího se od jihozápadu k severovýchodu o délce asi 62 km a průměrné šířce cca 20 km. Rozlohou je Lounsko největším okresem Ústeckého kraje, naopak počtem obyvatel se řadí až na poslední místo. Hustota zalidnění okresu je v rámci kraje i ČR spíše podprůměrná.

Okres Louny sousedí v rámci Ústeckého kraje na severozápadě s okresem Chomutov, na severu s okresy Most a Teplice, na severovýchodě pak s okresem Litoměřice, Na jihovýchodě a jihu jsou jeho sousedy okresy Kladno a Rakovník kraje Středočeského, na jihozápadě hraničí s okresem Plzeň-sever kraje Plzeňského a na západě s okresem Karlovy Vary kraje Karlovarského.

Od reformy státní správy, která proběhla na počátku roku 2003, je okres rozčleněn do 3 správních obvodů obce s rozšířenou působností (obcí III. stupně) – Louny, Žatec a Podbořany.

Přírodní podmínky

Podnebí

Lounský okres je charakterem podnebí v rámci naší republiky extrémním územím. Vlivem srážkového stínu Krušných hor se jedná o nejsušší okres České republiky. Průměrné roční srážkové úhrny činí 300 – 500 mm, dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek v Žatci činí 410 mm, republikový průměr je cca 700 mm.

Teplotně spadá téměř celé Lounsko do teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou asi 8 °C. Nízké srážkové úhrny v kombinaci s vysokou odlesněností a severozápadními větry vedou k vysoušení zemědělské půdy, kterou je třeba uměle zavlažovat.

Reliéf

Okres Louny se rozprostírá na rozhraní tří vyšších geomorfologických celků Českého masivu– České tabule, Krušnohorské subprovincie a Poberounské subprovincie. Do České tabule patří Dolnooharská tabule, která zahrnuje údolí Ohře od východní hranice okresu až přibližně po Postoloprty. Krušnohorská subprovincie zabírá sever a západ okresu – patří sem svahy a vrcholy sopečného Českého středohoří vystupující severně od Loun, jižní výběžek Mostecké pánve zasahující až k Žatci a Podbořanům a podhůří Doupovských hor v západní a jihozápadní části okresu (Nepomyšl, Lubenec). Pod Poberounskou subprovincii spadá Rakovnická pahorkatina a hřeben Džbánu v jižní části okresu.

Nejvýše položené partie Lounska se nacházejí na protilehlých stranách okresu – na jihozápadě v Malměřickém lese u Lubence (vrchol Čertovka, 587 m) a na severovýchodě v Českém středohoří na úpatí vrcholu Ostrý v katastru obce Libčeves (cca 610 m). Pro oblast severně od Loun je charakteristický výskyt osamělých kup sopečných vrcholů – Raná (457 m) a Oblík (510 m) náležících již k Českému středohoří. V pohoří Džbán je na Lounsku nejvyšší Pískový vrch u Domoušic (526 m). Naopak nejníže položeným územím je oharské údolí, které postupně od západu klesá od cca 220 m pod Nechranickou přehradou až po 162 m u Koštic na hranicích s litoměřickým okresem. Tam se nachází také nejníže položený bod okresu.

Vodstvo

Téměř celý okres Louny je odvodňován postupně do řeky Ohře, která se u Litoměřic vlévá zleva do Labe. Ohře protéká okresem v délce 72 kilometrů a tvoří přirozenou „páteř“ okresu, oddělující Džbán a České středohoří. Na území okresu vstupuje řeka těsně pod hrází nechranické přehrady. Protéká oběma největšími městy okresu – Žatcem i Louny. Tok řeky měl značný význam pro rozvoj oblasti již ve středověku, úrodné údolí Ohře na Lounsku a Litoměřicku lákalo však k osídlení již v době kamenné.

Významnými přítoky této řeky na území okresu jsou Blšanka, Hasina a Chomutovka.

Říčka Blšanka odvodňuje celý jihozápad okresu – Podbořansko – pramení v Doupovských horách a protéká Lubenec, Kryry, Blšany a Měcholupy. Do Ohře ústí zprava v Trnovanech. Potok Hasina pramení v pohoří Džbán, je relativně krátký a má rychlejší spád. Odvodňuje údolí mezi Domoušicemi a Jimlínem, u Postoloprt ústí zprava do Ohře. Nedaleko ústí Hasiny se do Ohře, tentokrát však zleva vlévá říčka Chomutovka přitékající ze severozápadu, jak už název odpovídá od Chomutova. Pramení však až vysoko v Krušných horách nedaleko Hory Sv. Šebestiána.

Vlivem celkového nedostatku vody je území lounského okresu relativně chudé na umělé nádrže. Největší (a jeden z mála) rybníků na okrese se nachází u Lenešic nedaleko od Loun. Několik drobnějších rybníků je také v oblasti Kryr, Lubence a Petrohradu. Za zmínku však stojí uměle vybudované závlahové nádrže, které se nacházejí např. u Blatna, u Blšan nebo u Očíhova.

Územní struktura

• 
  Správní obvody obcí s rozšířenou působností: Louny (zeleně), Podbořany (modře) a Žatec (červeně).
• 
  Členění okresu Louny na obce.
• 
  Jednoduchý plánek největších obcí a nejvýznamnějších dopravních cest okresu Louny.

Vznik a vývoj okresu Louny

Lounský okres v dnešní podobě začal fungovat 1. července 1960 v souvislosti s reformou veřejné správy zakotvenou v nové, tzv. „socialistické“ ústavě. Stal se nástupcem tří původních okresů – Louny, Žatec a Podbořany, jež v tehdejší podobě existovaly od první poválečné reformy veřejné správy z roku 1949.

Lounský a žatecký okres byly před reformou součástí kraje Ústí nad Labem, podbořanský okres spadal pod kraj Karlovarský. Do nově vzniklého lounského okresu byly začleněny také některé obce původně patřící do okresů Bílina a Lovosice. Celý nově vzniklý okres se stal součástí Severočeského kraje se sídlem v Ústí nad Labem. Tehdy větší okresní město Žatec o svůj status přišlo a připadlo pod město menší – Louny.^[3]

Po roce 1960 bylo zároveň započato s procesem integrace obcí do větších celků – tzv. střediskových obcí. A tak pokud bylo v roce 1961 na území Lounska 113 místních nebo městských národních výborů, do roku 1979 klesl jejich na počet na 87. V letech 1980–1981 byla provedena nejširší vlna integrace obcí v ČSSR a na Lounsku tak zbylo jenom 29 městských a místních národních výborů (integrace provedena k 1. lednu 1981). Tento stav vydržel až do roku 1990, kdy se při prvních svobodných komunálních volbách velké množství obcí opět osamostatnilo, a tak bylo při sčítání lidu v roce 1991 na okrese Louny již 61 obcí. V současné době je samostatných obcí v okrese 70, části obce s více než dvěma sty obyvateli na okrese stále ještě zůstávají, ale vzhledem k faktu, že má ČR jeden z nejvyšších počtů obcí v EU, nedá se již zřejmě počítat s dalšími vlnami osamostatňování.

Téměř po celou padesátiletou dobu existence dnešního lounského okresu padají z Žatce mnohá kritická slova na adresu okresního města Loun. Jednalo se zejména o údajné přerozdělování investic ve značný neprospěch Žatce, ať už co se týče památkové péče, úřadů státní správy nebo výstavby a rozvoje města. Svůj problém chtěl Žatec řešit po revoluci, v roce 1994, vyhlášením vlastního okresu.^[4] Žádost byla však, stejně jako požadavek Rumburku na osamostatnění od okresu Děčín, zamítnuta. (Tehdy uspěl jedině okres Jeseník, který se s platností od 31. 12. 1995 odtrhl od okr. Šumperk). A tak se Žatec větší „rehabilitace“ dočkal až v roce 2003 při reformě státní správy, kdy se stal obcí s rozšířenou působností v rámci Ústeckého kraje. Lounský okres však nezanikl a dodnes je správním obvodem mnoha státních institucí.

Zaniklé obce ve 20. století

Území Lounska na rozdíl od svých severních sousedících okresů (Chomutov a Most) bylo ušetřeno likvidace vesnic kvůli těžbě hnědého uhlí. Jedinou výjimkou byly Třískolupy, bývalá obec v severní části okresu u počeradské tepelné elektrárny, která byla zrušena v roce 1973 kvůli zřízení úložiště popílku právě pro elektrárnu v Počeradech. Zanikla také vesnička Hůrky u Libočan, odkud byli původní obyvatelé vysídleni.

Obce s rozšířenou působností

Jak již bylo zmíněno výše, lounský okres se od ledna 2003 člení na 3 správní obvody obce s rozšířenou působností: Louny, Žatec a Podbořany.

Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen správní obvod) Louny zahrnuje 41 obcí okresu v jeho severovýchodní části. Kromě města Louny pod něj patří i Postoloprty. Na rozloze 473 km² žije asi 44 tisíc obyvatel, což představuje hustotu zalidnění asi 92 obyv./km².

Žatecký správní obvod zabírá „prostředek“ lounského okresu. Jeho rozloha činí 307 km² s 23 tisíci obyvateli. Průměrná lidnatost dosahuje 76 obyv./km². Správní obvod je tvořen územím 18 obcí, Žatec je jediným městem správního obvodu.

Správní obvod Podbořany leží na hranici 4 krajů a 4 okresů (Louny, Rakovník, Plzeň-sever a Karlovy Vary). Je tedy nejodlehlejším správním obvodem Lounska. Na rozloze 338 km² zde žije 16 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je velmi nízká – 48 obyv./km². Na území správního obvodu se nacházejí 4 menší města – Podbořany, Vroutek, Kryry a Blšany.

Tabulka vzdáleností (km)

• Ústí nad Labem–Louny: 47
• Praha–Louny: 60
• Praha–Žatec: 79
• Praha–Podbořany: 84

Obyvatelstvo

Na počátku roku 2018 bylo na území Lounska k trvalému pobytu přihlášeno 86 372 obyvatel. Tento počet se již téměř od konce druhé světové války příliš nemění – stále se drží mezi 85 a 90 tisíci. Mění se jen rozmístění obyvatelstva v rámci okresu – venkovské oblasti v periferních oblastech okresu se vylidňují, zatímco v perspektivně rozvíjejících se oblastech podél významných dopravních tahů a v aglomeracích největších měst okresu populace roste. Největší aglomerací okresu jsou Louny, kde s městem sousedí některé městysi a velké vesnice (Dobroměřice, Lenešice, Cítoliby, Vršovice, Černčice a Obora), dohromady mají populaci 23 tisíc obyvatel.^{[5][nenalezeno v uvedeném zdroji}

Průměrný věk

Z hlediska věkového průměru má okres relativně příznivou strukturu – průměrný věk v roce 2018 činil 41,7 let (muži 40,5 a ženy 43,0), což se jen mírně lišilo od průměrného věku Ústeckého kraje, který byl 41,8 let (muži 40,5 a ženy 43,2). Věkový průměr ČR tehdy činil 42,2 let (muži 40,8 a ženy 43,6). Nižší průměrný věk je však částečně ovlivněn na republikové poměry velmi nízkou nadějí dožití při narození, která v roce 2008 byla 71,3 let u mužů a 78,1 roku u žen. Ve srovnání s ostatními okresy byla průměrná naděje dožití na Lounsku čtvrtá nejnižší ze 76 okresů republiky.

Nejpříznivější demografickou strukturu spojenou s nízkým věkovým průměrem mají obce nacházející se mezi Louny a Žatcem a severně od těchto měst. Nejnižší věkový průměr měla v roce 2009 obec Blažim (34,4 let), velmi nízký průměr měly také Postoloprty (36,6 let). Naopak nepříznivou věkovou strukturu mají malé obce nacházející se zejm. v oblasti jižně od Loun. Nejvyšší průměrný věk (46,6 let) měla obec Nová Ves. Z větších obcí měla nejnepříznivější věkovou strukturu Peruc (42,2 let). Průměrný věk v největších městech okresu – v Lounech i Žatci byl velmi podobný celkovému průměrnému věku okresu i kraje (kolem 39,5 let).

Největší obce a vývoj počtu jejich obyvatel

Vývoj počtu obyvatel okresu v letech

Copyright.sk © 2024