Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím









A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Ozbrojené síly Francie
Ozbrojené síly Francie
Forces armées françaises
Znak francouzské armády
Znak francouzské armády
Velení
Vrchní velitelEmmanuel Macron
Ministr obranyFlorence Parlyová
Stav
Věk odvodu17 let, se souhlasem s dobrovolnou vojenskou službou
K dispozici
pro službu
13 676 509, věk 15–49 (2001)
Vhodných
pro službu
11 262 000, věk 15–49 (2001)
Roční počet branců(2001)
Aktivních vojáků250 582
Rezervistů419 000 (2006)
Výdaje
Rozpočet39,18 miliard eur
Podíl na HDP2,1 % (2009)[1]

Ozbrojené síly Francie (francouzsky Forces armées françaises) jsou ozbrojené síly Francie. Skládají se z pozemních sil, námořnictva, letectva, národní gardyčetnictva. Francie má šestý největší armádní rozpočet na světě a první v Evropské unii.[2] Francouzské vojsko je šesté nejsilnější na světě.

Člen cizinecké legie

Organizace

Úředním představitelem francouzské armády je prezident republiky v roli Chef des Armées – hlavního velitele Francouzské armády. Ústava však stanovuje, že civilní a armádní ozbrojené síly jsou v rukou gouvernementu (výkonný kabinet ministerstva, které není vždy ze stejné politické strany jako prezident). O financování armády a její rozpočet se stará ministr obrany.

Francouzské ozbrojené síly mohou být rozděleny do čtyř skupin:

Výzbroj

Atomové zbraně

Francie je jedna z mála zemí světa, které disponují jadernými zbraněmi. Francouzská armáda provedla od 13. února 1960 do 27. července 1996 celkem 210 pokusných jaderných testů, z nichž prvních 17 testů proběhlo v severní Africe před tím, než se osamostatnila bývalá kolonie Alžírsko.[3] Poté Francie provádění pokusných atomových výbuchů přesunula do Francouzské Polynésie, konkrétně na atoly Mururoa a Fangataufa. Až do roku 1973 prováděla pokusné výbuchy v atmosféře, poté šlo o výbuchy v podzemí.[4]

Galerie

Reference

  1. Defence Expenditures of NATO Countries (1985-2009)
  2. Military expenditure by country, in constant (2015) US$ m. . Stockholm International Peace Research Institute, 2017 . Dostupné online. 
  3. Jaderné testy zhoršily zdraví domorodců . Aktuálně.cz, 4.8.2006 . Dostupné online. (čeština) 
  4. ŠUTA, Miroslav. 20 let od útoku na Rainbow Warrior - Francouzští atentátníci zůstali ve vězení jen 2 roky . Britské listy, 11. července 2005 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-01. (čeština) 

Externí odkazy

Zdroj:
>Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Ozbrojené síly Francie





Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.