Znak hrabství Périgord, dnes departementu Dordogne

Périgord (okcitánsky Peiregòrd nebo Perigòrd) je název historického území v jihozápadní Francii, které se rozkládá kolem přirozeného centra Périgueux v departementu Dordogne. Původně byl Périgord hrabstvím, které král Jindřich IV v roce 1607 definitivně připojil k Francouzskému království. Území je známé svými prehistorickými nálezy.

Historie

V období 30 000 př. n. l. žili obyvatelé v jeskyních Lascaux a Cro-Magnon, kde zanechali nástěnné malby, které jsou dnes světovým dědictvím. Člověk kromaňonský je nazván podle jedné z jeskyň.

Ve starověku obývali území Keltové a poté jej dobyli Římané. Pozůstatky staveb z antického období se dochovaly ve městě Périgueux. Během stěhování národů dobyli Périgord Frankové.

V roce 866 bylo založeno hrabství Périgord, které bylo rozděleno na čtyři léna, jejichž centra se nacházela v Mareuil, Biron, Beynac a Bourdeilles. Během středověku byl Périgord častým místem bojů mezi Francouzi a Angličany. Po svatbě Eleonory Akvitánské s Jindřichem II. Plantagenetem se tato část francouzského území stala lénem anglického krále. Ve stoleté válce vedla frontová linie přímo Périgordem. Po bitvě u Castillonu v roce 1454 připadlo území opět Francii.

Během druhé světové války vedla Périgordem demarkační linie mezi obsazenou Francií a Vichistickou Francií.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Périgord na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Périgord v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Périgord na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.